Vůně pomerančové kůry se skořicí a hřebíčkem se v Česku během adventu objevuje prakticky všude – v kuchyních, na trzích i ve školách. Ačkoli lidé ještě donedávna sáhli spíše po aromatických svíčkách, v posledních letech se vracejí k jednodušším věcem. Podle Asociace českých aromaterapeutů roste obliba přírodních materiálů, které nepůsobí tak výrazně a v interiéru jsou příjemnější.
Sušené plátky citrusů, které si dříve vyráběly spíš jen kreativní domácnosti, dnes zvládne připravit téměř každý. Nejde o složitý postup a výsledek působí přirozeněji než syntetické vůně. Organizace sledující kvalitu vzduchu dlouhodobě upozorňují, že některé parfemace do domácnosti mohou zvyšovat množství dráždivých látek v menších prostorech. I proto část lidí začala hledat alternativy, které zatíží vzduch méně.
Čtěte také: Jak doma správně zvlhčit vzduch bez přístrojů: tři jednoduché triky, které ocení každá domácnost v zimě
Kromě samotné vůně hraje roli i atmosféra, kterou výroba přináší. V době, kdy je na většině domácností vidět předvánoční shon, může jednoduchá činnost spojená s přípravou dekorací na chvíli zpomalit tempo. A výsledné ozdoby se pak často stanou drobným rituálem, který k prosinci neodmyslitelně patří.
Proč pomeranče voní i po usušení Zdroj: Pexels.com Charakteristická sladkokyselá vůně sušených pomerančů pochází hlavně z olejů ve slupce. Jakmile se zahřejí – což se stane například nad radiátorem nebo na mírně teplé plotně – začnou se pozvolna uvolňovat. Aromaterapeutka Michaela Šimková pro magazín Vitalia.cz uvedla, že citrusové plody své aroma při nízké teplotě zvýrazňují, aniž by ztratily přirozený tón.
Čtěte také: Sušený pomeranč, skořice a hřebíček: Přírodní dekorace, která provoní byt na celý advent
Při sušení rozhoduje především tloušťka plátků. Pokud jsou příliš tenké, rychle tmavnou a ztrácejí barvu. Silnější zase zůstávají vlhké déle, a mohou se proto kroutit. Dobře se osvědčila zhruba půlcentimetrová tloušťka, při níž plátky po usušení lehce prosvítají.
Jak postupovat, aby se plátky povedly Sušení v troubě je nejčastější možnost. Lidé, kteří si výrobu doma zkusili opakovaně, potvrzují, že pomalé sušení při nižší teplotě přináší lepší barvu i vůni. Proces sice trvá několik hodin, ale aroma je přirozenější než při rychlém pečení.
Nakrájejte pomeranč na stejné, ne příliš tenké plátky. Rozložte je na plech s pečicím papírem bez překrývání. Sušte zhruba při 70 °C a po hodině je obraťte. Po vychladnutí je můžete kombinovat se skořicí nebo hřebíčkem. Pokud chcete vůni zesílit, stačí do okrajů zapíchnout několik kousků hřebíčku. Obsahuje eugenol, který má sám o sobě výrazné kořeněné aroma a po zahřátí se rozvoní ještě víc.
Čtěte také: Tento typ světla nejméně unavuje oči: doporučení oftalmologů
Zdroj: Pexels.com Proč přírodní ozdoby znovu získávají pozornost Zájem o přírodní dekorace není jen módní výstřelek poslední sezony. Podle loňského průzkumu agentury Nielsen téměř polovina respondentů uvádí, že při výzdobě dává přednost materiálům bez plastů. Sušené citrusy tuto podmínku splňují a zároveň jsou dostupné pro každého – stačí běžné ovoce.
Velkou výhodou je jejich výdrž. Pokud se skladují v suchém prostředí a ne na přímém slunci, udrží si barvu i aroma celé týdny. Floristé navíc upozorňují, že lidé citrusové plátky stále častěji používají i jako drobný prvek při balení dárků. Papír díky nim získá jemnou vůni a balíčky vypadají osobitěji.
Výroba je nenáročná a nevyžaduje žádné speciální pomůcky. To je důvod, proč se k ní vrací i domácnosti, které jinak ručním dekoracím příliš neholdují. V předvánočním čase, kdy většina lidí řeší povinnosti všeho druhu, se tak sušení citrusů může stát malým zpomalením – a zároveň způsobem, jak dodat domovu příjemnější atmosféru.
Zdroje: vitalia.cz, nielsen.com, environment-international.com, aroma-terapie.cz