Běžná teplota hladiny moře ve Středomoří se v létě pohybuje okolo 25 °C. Vzhledem k rozsahu a době trvání tlakové výše nad Středozemním mořem, která nad oblastí vytvořila tepelnou kupoli (anglicky také heat dome), se zde udržoval dlouhodobý stav bezvětří s minimální oblačností. Většina vzduchu sem pak proudila především od jihu ze Sahary. Vznikly ideální podmínky pro extrémní prohřívání moře, kdy se jeho teploty šplhají přes 30 °C a to má dopady daleko za hranice regionu.

Obr. 1: Teplota povrchu Středozemního moře k 13. 8. (zdroj: Ventusky)
Americká agentura NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration), která používá čtyřstupňovou stupnici pro klasifikaci mořských vln veder, již situaci ve Středomoří zařadila na nejvyšší 4. stupeň. To znamená, že teplotní anomálie trvá po dobu několika týdnů a svými hodnotami se řadí mezi historická maxima.
Letos je situace navíc specifická svým prostorovým rozložením teplot ve Středozemním moři. Běžně totiž bývá teplejší především východní Středomoří okolo Kypru a podél pobřeží od Turecka až po Izrael. To je dáno nižší hloubkou a větší vzdáleností od Atlantského oceánu. Letos je však situace opačná a nejvyšší teploty povrchu moře zaznamenáváme u břehů Baleárských ostrovů, Sardinie, Korsiky a podél španělského, francouzského a italského pobřeží. To je dáno právě existencí tepelné kupole.

Obr. 2: Tepelná kupole v zápední Evropě. Mapa znázorňuje rozdíl od průměrné teploty k 13. 8. (zdroj: Ventusky)
Extrémně přehřátá svrchní vrstva moře způsobuje, že se voda v moři nemůže promíchat s vodou z hlubin a nutí to povrchovou vrstvu se dál a dál ohřívat. V moři je tak naakumulováno takové množství tepla, že i během relativně chladnějších nocích nedochází k ochlazení mořské vody a to jen zintenzivňuje její zahřívání.
Vysoké teploty moře pak mají negativní důsledky i na pevnině. Normálně bývá moře přes den spíše chladné a tlumí nárůst teplot na zemi. Teď je však tento efekt prakticky nulový a středomořské státy se tak trápí ve vedrech a tropických nocích, které podněcují sucho a vytváří perfektní podmínky pro vznik požárů.
Na přelomu léta a podzimu se budeme muset připravit na možnost častějšího výskytu bouří. Když do oblasti začne proudit chladnější vzduch, ten začne reagovat se extrémně vyhřátým mořem. V něm je uschováno veliké množství energie a v nestabilním prostředí bude docházet ke vzniku silných bouří. Již teď můžeme očekávat zvýšené riziko přívalových povodní a silných bouří. V extrémních případech může dokonce dojít k vytvoření bouře, která připomíná ty tropické, kterým se říká medikán (Mediterranean Hurricane, tedy středomořský hurikán). Mimo extrémní srážky tak může docházet k silným poryvům větru, vlnobití a pobřežním záplavám.

Obr. 3: Bouře vytvořená nad Středozemním moře, tzv. Medikán
Smutnou zprávou je, že teploty se ve Středomoří rok co rok zvyšují a stav se tak s každou sezónou dostává do ještě větších extrémů. Tato situace se tak stává novým normálem a výhledy na pozitivnější vývoj jsou v nedohlednu. Čím dál častěji se tak budeme potýkat s extrémními výkyvy, kdy vlny veder a sucha se budou střídat s mohutnými bouřemi a povodněmi.
Zdroje k článku: Předpověď počasí, radar, Meteocentrum.cz