6 min

Pomáhala jsem opuštěným kočkám. Nakonec jsem přišla o klid i rodinu

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Osamění je často důvodem, že začneme hledat blízkost a porozumění ve vztazích k domácím mazlíčkům. Někdy ale tato láska vymkne z rukou a namísto láskyplné pohody nastanou katastrofické scénáře. To prožila i seniorka Blažena, která kvůli kočkám přišla málem o bydlení a rodinu.

Žena s kočkou v posteli

Zdroj: Shutterstock

Byly doby, kdy si Blažena na kočky nepotrpěla. Když byly děti malé, nemohla jim přijít na jméno, a misky, které ve vnitrobloku připravovala pro toulavky stará paní, by nejraději vyhodila. Jenže jak šel čas, děti odrostly, s manželem se rozvedla prostě proto, že už je nic nedrželo u sebe a na prahu pětašedesátky byla Blažena svobodná jako pták, ale taky osamělá. A v té době při věšení prádla objevila na dvoře kotě, černobílou kočičku, která žalostně mňoukala, ale také vděčně předla, když jí žena vzala do náruče.

Blažena nejdřív poctivě rozvěsila letáčky s oznámením, že se našlo kotě, ale nikdo se neozval a Lízinka, jak jí pojmenovala, se pomalu usídlila v jejím bytě i srdci. Pak přišel Mourek, kterého jí nechali na hlídání sousedi a pak už si ho nevzali zpátky. Pak Kalupinka, dlouhosrstá kočka, která se Blaženě líbila na umísťovací výstavě kočičího depozitu. Pana Černého našla sraženého u silnice a vypiplala ho, i když vypadal na umření. Vločku si přivezla z dovolené v Třeboni a ta jí jako překvapení porodila Sazi, černé kotě.

f1cbf789a8ec6-obrazek.jpg.webp
Foto: Shutterstock

Byt byl najednou plný kočičích pelechů, kočičích záchodů, misek a mňoukání.

„Mami, tady je to jak v zoo,“ říkala jí dcera Jana, když přijela na návštěvu. „Smrdí to tady. Dala bych ti pohlídat Matouše, ale nevím, jestli by tu mezi kočkama přežil.“

„Nesmysl,“ ohradila se Blažena, „všechny jsou hodné.“

„Nejsou mami, chtěla jsem pohladit toho černého a seknul po mě.“

„To na něj nemůžeš sáhnout jen tak, bez přípravy. Nezná tě.“

„Ty jsi opravdu kočičí mutr,“ mávla Jana rukou. „Opravdu jsem si myslela, že pohlídáš malého alespoň občas.“

„Jestli se ti to tu nelíbí, můžu přijet k tobě, víš, že mám Matouška ráda,“ nabídla Blažena, ale sama si v duchu přiznávala, že vnouček by narušil její kočičí svět, kterému vládla. Její království, ve kterém nebylo pro další lidi místo.

Jestli Jana kočky tolerovala, syn Martin byl ještě horší.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Manžel mi pořídil uklízečku. Jenže už se nezmínil, že mi bude šetřit čas i v jeho posteli, zuří Zlata

„Mami, nech si dvě, nebo tři a ostatní rozdej, nebo si alespoň už žádný nepořizuj, až tyhle umřou. Byt vypadá hrozně, a navíc tě to stojí spoustu peněz. Jen veterinář a žrádlo. Vsadím se, že za sebe neutratíš tolik, co za ty kočky. Ani sem nemůžu pozvat Anetu, má alergie, nevím, co by to s ní tady udělalo.“

„Alergie, to si lidi jen sugerují,“ Blažena vlastně ani sama nevěděla, proč jí řeči jejích dětí tak popouzí. Možná ji mrzelo, že nechápou, že kočky jsou jediné, které se k ní navečer přitulí u televize, nebo jí dráždilo, že nesdílejí její touhu pomáhat tisícům tvorů, kteří jsou někde opuštění, hladoví, nemocní… Když myslela na nemocné kočky, dělalo se jí zle a měla pocit, že je jí domů ještě pár chlupáčů vejde, že musí něco dělat, chránit je před auty, před lidmi, zimou a hladem.

Pak na Facebooku našla nabídku adopce slepé Andělky, a rozhodla se, že odteď bude pomáhat těm, o které nikdo nemá zájem. Nemocná zvířata stála víc peněz, víc úsilí, víc nervů, Blažena měla pocit, že nemá ani minutu času nazbyt. Kočky hluché, umírající, bez packy… Svět se zdál Blaženě čím dál víc nepřátelský a nebezpečný.

„Mami, to už není normální,“ zlobila se Jana, „už nemáš ani na jídlo a vypadá to tu jako v lazaretu.“

„Ty to nechápeš, potřebují mě.“

Pak přišly stížnosti ze společenství vlastníků.

„Paní Helclová, od vás z bytu jde zápach, a kočky znečišťují dvůr. Nemůžete jich mít v bytě tolik,“ říkala jí důrazně předsedkyně.

„Paní Helclová, ta zvířata chodí po domě.“

Pak začaly chodit dopisy, které jí vyhrožovaly hygienou, pak dokonce anonym, kde se psalo, že kočky otráví, taky účty za veterinu.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Na pokraji sil jsem požádala matku o pomoc. Namísto hlídání vnoučat mi dala přednášku, jak je naše generace neschopná, svěřuje se Hana

Domov přestal být klidným místem, zvířata se prala, škrábala nábytek, z bytu se ozývalo ječivé mňoukání a Blažena se najednou přistihla, jak klečí nad mrtvým tělem kocoura Tomáše, kterého si vzala z ulice na dožití, ve špinavých teplácích, uplakaná a vyčerpaná až do morku kostí. V bytě byl nepořádek a kočky neklidně pobíhaly sem a tam, rozrušené pachem smrti.

Blažena se těžce postavila, našla mezi hromadami kočičích antibiotik mobil a vytočila Janino číslo.

„Janičko, kocour mi umřel a já nevím, co dál. Já už vůbec nevím, co dál.“

Na druhé straně se ozvalo povzdychnutí. „Jasně, mami. Už jedu. A najdi si číslo na ty útulky, které ti kočky pořád cpou. Takhle už to dál nejde.“

Odložila mobil, zavinula mrtvé tělíčko do deky, a rozhlédla se kolem sebe.

„Je vás tu moc, Lízinko,“ řekla tiše. „A já už na to nemám sílu.“

Jak se na příběh dívají odborníci?

Příběh Blaženy ukazuje poměrně častý psychologický mechanismus, kdy se zvířata postupně stávají náhradním zdrojem blízkosti a smyslu života. Ve chvíli, kdy člověk prožije významné životní změny – odchod dětí z domova, rozvod nebo ztrátu každodenního partnerského kontaktu – může se objevit silný pocit osamělosti a prázdnoty. Péče o zvíře pak často přináší okamžitou emoční odezvu: kontakt, dotek, pocit potřebnosti a každodenní strukturu. U Blaženy bylo první kotě pravděpodobně zdrojem útěchy a nového smyslu, který jí pomohl překlenout náročné období života.

Postupem času se ale z původně zdravého vztahu může stát mechanismus, který začíná nahrazovat jiné důležité vztahy a potřeby. Blažena postupně přebírá roli „zachránkyně“, která má pocit, že právě ona musí pomáhat opuštěným a nemocným zvířatům. Taková role může posilovat pocit vlastní hodnoty a významu, zvlášť když se člověk jinak cítí přehlížený nebo ztratil své dřívější životní role. Zároveň se ale zvyšuje riziko, že péče přeroste možnosti člověka – finanční, fyzické i psychické. V psychologii se někdy mluví o tzv. záchranářském syndromu nebo o formě hromadění zvířat, kdy dobrý úmysl pomáhat postupně přerůstá v situaci, která přestává být zvládnutelná.

Důležitým momentem v příběhu je také konflikt s okolím a s vlastními dětmi. Rodina i sousedé upozorňují na problém, ale Blažena jejich reakce vnímá spíše jako útok než jako snahu o pomoc. To je pro podobné situace typické – člověk se může cítit nepochopený a ještě víc se uzavírá do světa, který si vytvořil. Teprve ve chvíli fyzického i psychického vyčerpání přichází moment uvědomění, že situace přesáhla jeho síly. V takových případech bývá velmi důležitá citlivá pomoc blízkých i odborníků, kteří mohou pomoci najít rovnováhu mezi přirozenou potřebou pečovat a schopností zachovat si vlastní životní prostor, zdraví i vztahy s lidmi.

Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.

Naše články:

Související články

Reklama

Další články z Žena-in.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů Žena-in.cz

Články ze Žena-in.cz přinášejí osobitý, často velmi otevřený pohled na ženský svět v celé jeho šíři – od vztahů, rodiny a domácnosti až po aktuální společenská témata nebo osobní zkušenosti. Jejich silnou stránkou je autenticita, blízkost a schopnost otevřít i citlivá témata s lidskostí, empatií...

Pomáhala jsem opuštěným kočkám. Nakonec jsem přišla o klid i rodinu

Demolice českého pavilonu pro Expo 2025 v Japonsku začne 1. srpna, prohlásil Macinka

První Alpe d’Huez může být past. Kdo dnes zaútočí příliš brzy, zaplatí zítra

Džus a limonády v dětství? Studie upozorňuje na možné zdravotní riziko v dospělosti

Peklo pod hladinou. Před 80 lety odpálili pod mořem pumu, která zničila flotilu i rajský atol

Soud rozhodl o předběžném opatření kvůli údajnému násilí ze strany Foldyny