Plastová krájecí prkénka bývala ještě nedávno téměř samozřejmostí. Symbol moderní kuchyně, která se snadno udržuje a splňuje hygienické standardy. Jenže tahle jistota se začíná drolit a čím dál víc domácností přemýšlí, jestli je plast opravdu tak bezpečný, jak se roky tvrdilo.
K obratu přispěly nejen debaty o mikroplastech, ale i zkušenosti lidí z běžného provozu. Plast sice bez problémů snese myčku a vysoké teploty, což je jeho velké plus. Na druhou stranu se při každém krájení do povrchu zarývá nůž a vytváří drobné šrámy, které už tak snadno vyčistit nejdou.
Čtěte také: Testovali jsme vanilkové pudinky z obchodů. Největší překvapení nepřinesla cena, ale konzistence a skutečná chuť vanilky
Právě v těchto rýhách mohou zůstávat bakterie, ale i miniaturní částečky samotného materiálu. Není to nic, co by bylo vidět pouhým okem, spíš dlouhodobý a nenápadný proces. A to řadu lidí znervózňuje.
Mikroplasty jako nové téma kuchyní Studie University of Michigan zveřejněná v roce 2023 v časopise Environmental Science and Technology odhadla, že při běžném používání může plastové prkénko uvolnit desítky milionů mikročástic ročně. V přepočtu až kolem 79 milionů částic polyetylenu na osobu za rok, což není úplně malé číslo.
Čtěte také: Plastová prkénka v kuchyních ztrácejí oblibu. Lidé častěji řeší, jaký materiál je praktičtější a hygieničtější
Mikroplasty jsou částice menší než pět milimetrů. Nevidíme je, přesto se dostávají do vody i potravin. Vědci zatím nemají jasno, jak přesně působí na lidské zdraví, ale shodují se, že v prostředí i v těle přibývají a zůstávají tam.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin upozorňuje, že důkazů o konkrétních dopadech je zatím málo. Přesto doporučuje expozici omezovat tam, kde to jde. A kuchyňské vybavení je místo, kde to jde poměrně snadno, i když to znamená změnit zaběhnutý zvyk.
Zdroj: Pexels.com Dřevo versus plast: trochu jiný pohled, než se čekalo Dřevěná prkénka měla dlouhé roky nálepku nehygienické volby. Říkalo se, že nasáknou šťávy z masa a bakterie v nich zůstanou napořád. Jenže už výzkumy z devadesátých let, například práce týmu Deana Clivera z University of California, ukázaly, že realita je složitější.
Čtěte také: Na tenhle český kaňon se nestojí fronty ani o víkendu. Kdo miluje skály a ticho, bývá překvapený už po prvních metrech
Některé druhy dřeva totiž umí bakterie přirozeně omezovat. Struktura materiálu umožní, aby vlhkost postupně vyschla a mikroorganismy tak nepřežily dlouho. Neznamená to, že je dřevo bez údržby bezchybné, ale automaticky horší také není.
Hodně záleží na stavu konkrétního kusu. Silně poškrábané plastové prkénko může být ve výsledku méně hygienické než dřevěné, o které se někdo pravidelně stará. Kontrola povrchu a včasná výměna opotřebovaných prkének je podle odborníků zásadní, ať už jde o jakýkoli materiál.
Americké ministerstvo zemědělství navíc dlouhodobě doporučuje používat oddělená prkénka – jedno na syrové maso, jiné na zeleninu či pečivo. Tenhle jednoduchý zvyk výrazně snižuje riziko křížové kontaminace, což je ve výsledku možná důležitější než samotná volba materiálu.
Zdroj: Pexels.com Jaký materiál dává smysl doma V běžné domácnosti, kde se vaří skoro denně, vstupuje do hry i životnost a pohodlí. Kvalitní prkénko z tvrdého dřeva, třeba z buku nebo dubu vydrží roky. Potřebuje ale občas naolejovat a nenechat ho stát ve vodě, jinak může popraskat.
Plast je lehký a na údržbu méně náročný. Jenže ve chvíli, kdy se objeví hlubší rýhy, ztrácí výhodu snadného čištění. V takovém případě je rozumnější koupit nové, než dál používat staré a spoléhat, že se nic nestane.
Mnoho lidí proto kombinuje obě varianty. Plast nechávají na syrové maso a po čase ho obmění, dřevo používají na zeleninu, pečivo nebo hotová jídla. Pokud chcete omezit mikroplasty v kuchyni, může to být jeden z malých kroků. Není to revoluce, spíš drobná změna návyku, která se v součtu počítá.
Zdroje: sciencedirect.com, efsa.europa.eu, usda.gov, michigan.edu