Stále více seniorů zůstává profesně aktivních i přes pobírání důchodových dávek. Podle údajů ZUS připadalo na konci roku 2025 na každých 1 000 osob pobírajících dávky 137 pracujících důchodců. Zajímavé je, že mezi pracujícími důchodci dominují ženy. Na konci loňského roku tvořily 58,2 % ekonomicky aktivních seniorů.
Měl by se zvýšit věk odchodu do důchodu?
Hovoří se o tom, zda by se neměla posunout věková hranice odchodu do důchodu. Podle údajů ZUS byl průměrný věk ekonomicky aktivního seniora přesně 67 let a 10 měsíců. Konkrétně u mužů je průměr 69 let a 6 měsíců, u žen 66 let a 7 měsíců.
Pracuje více důchodců
Podle předběžných údajů z výběrového šetření pracovních sil (LFS) tvořily v posledním čtvrtletí roku 2025 osoby v důchodovém věku téměř 5 % všech pracujících v Polsku. To představuje nárůst o 0,6 procentního bodu ve srovnání s koncem roku 2021.
Podobný obrázek vyplývá z údajů Ústavu sociálního zabezpečení (ZUS). V listopadu 2025 pracovalo v Polsku přes 894 000 lidí s nárokem na důchod . To je o více než 20 000 více než v předchozím roce.
Proč si neužívají důchod
Průzkum veřejného mínění se zajímal o to, proč vlastně senioři stále chodí do zaměstnání. Průzkum společnosti SW Research provedený pro pracovní agenturu Job Impulse ukazuje, že 63 % seniorů, kteří zvažují zaměstnání, je motivováno financemi. Vysoké životní náklady a relativně nízké důchodové dávky znamenají, že mnoho seniorů vnímá práci jako způsob, jak si zlepšit finanční situaci.
Mohlo by se zdát, že motivace je tedy čistě finanční. Není to však tak jednoznačné, protože 41,3 % respondentů uvedlo jako důvod touhu udržet si profesní rutinu a zůstat aktivní. Zdá se, že pro seniory je důležitý také pocit sounáležitosti a sociální kontakt se svým okolím. Tento důvod uvedlo 35,8 % respondentů.

Delší práce = vyšší důchod
Nejenže lidé, kteří pracují v důchodu si přilepší mzdou. Později je bude čekat také vyšší důchod. Čím déle totiž někdo pracuje, tím vyšší je pak jeho důchod. „V závislosti na jednotlivci, na tom, jak pracuje, kolik příspěvků nasbíral a na indexaci, respektive úrokové sazbě, v jednotlivých letech se každý další rok promítá do 8–10 % vyššího důchodu,“ zdůraznil místopředseda ZUS.
Podle výpočtů ZUS se odložení odchodu do důchodu promítá do reálného zvýšení dávek – a to i bez dodatečných příspěvků nebo indexace. To je dáno kratší předpokládanou dobou vyplácení důchodu. Pro šedesátiletého člověka znamená každý rok odkladu zvýšení důchodu o 3,7 % a po pěti letech více než pětinu. Pro 65letého člověka je to nárůst o 4,1 % ročně a po pěti letech ohromujících 23,4 %.
Pokud senior dosáhl důchodového věku, může si vydělávat, kolik chce. Ženy mladší 60 let nebo muži mladší 65 let, kteří pobírají důchod od Ústavu sociálního zabezpečení (ZUS), si však musí dávat pozor na limity. Od března 2026 je hranicí bezpečného výdělku , která neovlivní výši dávky, 6 438,50 PLN hrubého měsíčně, což odpovídá 70 % průměrného platu.
Pracovat nebo ne
Na jednu stranu se pracujícím důchodcům nedivím. Jsem na rodičovské dovolené pár let a také nevydržím být nečinná, a jen se starat o děti nebo dům. Stále musím pracovat, alespoň částečně. Chápu tedy potřebu zůstat v obraze, co se týká zaměstnání i potřebu sociálních kontaktů. Koneckonců chápu i finanční motivaci. Na druhou stranu si říkám, že v důchodovém věku už budu raději za svůj klid a kousek pohody. Bude tomu tak však skutečně, až to přijde?
Zdroje článku: www.pulshr.pl, polityka-senioralna.pl, businessinsider.com.pl, www.storicko.cz