Před zhruba 470 miliony let se odehrála jedna z nejdůležitějších proměn v dějinách života na Zemi. Rostliny, do té doby vázané na vodní prostředí, začaly osidlovat souš. Aby to však zvládly, musely mimo jiné vyřešit zásadní konstrukční problém: přestat růst jen do plochy a začít stavět do prostoru. Bez trojrozměrného růstu by totiž neměly žádné stonky ani žádné listy. Jak přesně k tomuto přepnutí došlo na úrovni buněk, zůstávalo z velké části záhadou. Studie publikovaná 13. května 2026 v časopise New Phytologist teď nabízí nový dílek skládačky – protein, který v sobě spojuje dvě dosud odděleně studované funkce a bez kterého mech nedokáže pořádně vyrůst do výšky.
Co přesně je RAK1 RAK1, celým jménem Rosetta NATD-MAPK 1, je fúzní protein. To znamená, že v jedné molekule nese dvě enzymatické domény, které se v jiných organismech vyskytují zvlášť. První je N-acetyltransferáza třídy D (NATD), která připojuje acetylové skupiny na proteiny. Druhá je MAP kináza (MAPK), součást jedné z nejrozšířenějších buněčných signalizačních kaskád. Obě domény si v RAK1 vzájemně regulují aktivitu a vzniká tak jakýsi vnitřní dialog mezi signalizací a chemickou úpravou proteinů.
Identifikovali ho vědci z Univerzity v Kodani a dalších pracovišť v Japonsku, Británii, Rakousku a Německu. Modelovým organismem byl mech Physcomitrium patens , oblíbený laboratorní druh, u kterého lze snadno vyřadit konkrétní geny a sledovat, co se stane.
Mech bez RAK1: živý, ale plochý A stalo se hodně. Když výzkumníci vyřadili gen pro RAK1, mech přežil, ale jeho trojrozměrný vývoj se výrazně narušil:
Tvořil méně pupenů, z nichž vyrůstají vzpřímené výhony (gametofory). Gametofory, které přece jen vyrostly, byly nižší. Část pupenů měla vadný prostorový vývoj, buňky se nedělily správným směrem. Prakticky šlo o vývojově hendikepovaného mutanta, uvězněného převážně v ploché, dvourozměrné fázi růstu. Multiomické analýzy, tedy souběžné sledování proteinů, jejich fosforylace a acetylace, odhalily rozsah škod. Bez RAK1 bylo hypoacetylováno 1 733 proteinů, tedy téměř pětina celého detekovaného proteomu. Zasaženy byly i metabolické dráhy, které buňka potřebuje k přeprogramování během tvorby pupenů. RAK1 se tak ukázal nejen jako signální molekula, ale i jako metabolický regulátor.
Starý problém, nový mechanismus Dřívější práce hledaly vysvětlení přechodu z 2D do 3D růstu hlavně na úrovni genů a transkripčních faktorů. Studie z roku 2018 v Current Biology popsala genetické regulátory tohoto přechodu, novější práce z roku 2024 v Cell Reports přidala data z jednobuněčného sekvenování RNA. RAK1 oproti tomu nepřidává další „zapínaný gen“. Ukazuje, že samotný přechod k prostorovému růstu závisí i na posttranslační regulaci, tedy na tom, co se s proteiny děje poté, co jsou vyrobeny. Acetylace, fosforylace, metabolické přenastavení. Jiná vrstva kontroly, která dosud v příběhu o vzniku suchozemských rostlin chyběla.
Právě v tom spočívá hlavní přínos studie. Nejde o objev jediného „magického spínače“, který vyvedl rostliny z vody. Jde o odhalení mechanismu, který ukazuje, jak mohl trojrozměrný růst biologicky fungovat na úrovni buněčné chemie.
Evoluční opatrnost: RAK1 není univerzální klíč Fylogenetická analýza v samotné studii našla homology RAK1 pouze u dvou blízce příbuzných mechů, Physcomitrium patens a Ceratodon purpureus . Odhadovaný vznik tohoto fúzního proteinu spadá do období mezi 368 a 160 miliony let, tedy výrazně později než samotná kolonizace souše před 470 miliony let.
RAK1 tedy nejspíš nebyl tím proteinem, který úplně první rostliny potřebovaly k výstupu na břeh. Spíš představuje jednu z evolučních inovací, které si konkrétní linie mechů vyvinula pro řízení 3D růstu. Obecný princip, propojení signalizace s acetylací a metabolismem, ale mohl existovat v jiných podobách i u starších linií. To zatím studie nedokazuje, ale ani nevylučuje.
Zajímavý je i detail, který se do hlavních zpráv nevešel: autoři popsali ještě druhý příbuzný protein, RAK2. Jeho vyřazení se jim nepodařilo, což naznačuje, že RAK2 může být nezbytný už v nejranějších fázích buněčné regenerace. Rodina RAK proteinů tak může být širší, než napovídá jediný knockout.
Co to znamená pro širší biologii Tisková zpráva Univerzity v Kodani rámuje objev velkoryse: bez trojrozměrného růstu by nebyly stromy, květy ani složité ekosystémy souše. To je legitimní dedukce, i když samotná studie testovala jen mech v laboratoři, ne pravěkou krajinu. Praktické využití v zemědělství nebo medicíně je zatím daleko, neboť RAK1 se jeví jako úzce mechově specifický protein. Princip, který odhaluje, ale rezonuje šířeji. Příbuzný lidský enzym NAA40 reguluje acetyl-CoA a lipidovou syntézu a v literatuře se objevuje i v kontextu nádorového růstu. Autoři studie sami navrhují, že NATD enzymy by mohly být cílem MAPK regulace i u jiných mnohobuněčných organismů.
VIDEO
V Česku se tématu terestrializace rostlin věnuje například nová laboratoř při Biologickém centru AV ČR , zatímco bryologií se zabývá Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty UK. Čeští vědci se na kodaňské studii nepodíleli, ale obor, do kterého zapadá, tu má silné zázemí.
Zdroj: VědaŽivě.cz
Autor: Lukáš Jírovec