4 min

Má zelenina se dere k nebi buldočí silou. Stačilo přidat věc za 15 Kč

Sdílet

Znáte ten pocit, kdy se na jaře s velkým očekáváním vrhnete do zahradničení, nakoupíte drahé substráty, designové květináče a speciální hnojiva v lesklých obalech, jen abyste o měsíc později sledovali, jak vaše rajčata vypadají spíš jako smutné nitky než jako budoucí pýcha talíře? Každý, kdo někdy zkusil něco vypěstovat, ví, že rostliny jsou občas nevděční strávníci.

Zdroj: Unsplash

Jenže pak přijde moment, kdy zjistíte, že ta největší magie se neskrývá v regálech zahradních center, ale v úplně obyčejném regálu s chlazenými potravinami, hned vedle másla a mléka. Stačila jedna kostka droždí za patnáct korun a moje zahrada se změnila v džungli, která se dere k nebi s takovou vervou, že mám skoro strach nechat venku přes noc boty, aby mi je nepobláznil nějaký bujný výhonek okurky.

Proč zrovna droždí?

Možná si říkáte, že kvasnice patří do buchet a ne do záhonu. Pravdou ale je, že droždí je biologický životabudič, který funguje na fascinujícím principu. Nejde o hnojivo v pravém slova smyslu, jako je třeba ledek nebo močovina. Jsou to živé organismy, které v půdě spustí malou revoluci.

Jakmile se kvasinky dostanou do země, začnou okamžitě pracovat. Urychlují rozklad organické hmoty, čímž uvolňují živiny, které by jinak pro rostlinu byly nedostupné. Co je ale nejdůležitější: droždí stimuluje kořenový systém. A jak každý zkušený pěstitel potvrdí, silný kořen je základem všeho. Když má rostlina „pořádné nohy“, poradí si i se suchem, škůdci nebo výkyvy teplot. Výsledkem je ta zmíněná buldočí síla, se kterou se stonky derou vzhůru.

Kromě toho je droždí doslova nabité vitamíny skupiny B, minerály a aminokyselinami. Tyto látky působí na rostliny jako legální doping – zvyšují jejich imunitu a podporují fotosyntézu. Listy jsou díky tomu tmavě zelené, pevné a plné života.

Recept na „zahradní elixír“ za pár korun

Příprava tohoto zázraku je tak jednoduchá, že ji zvládne i ten, kdo má problém i s vařením čaje. Existují v zásadě dvě cesty, jak na to – rychlá a pro trpělivé.

1. Fermentovaná bomba

Tento postup vyžaduje trochu času, ale výsledky jsou o to viditelnější.

Vezměte jednu kostku čerstvého droždí (cca 42 g) a rozdrobte ji do litru teplé vody.
Přidejte jednu až dvě lžíce cukru. Cukr slouží jako palivo pro kvasinky, aby se mohly začít množit jako zběsilé.
Tuto směs nechte na teplém místě kvasit přibližně týden až dva. Pozor, nádobu nezavírejte neprodyšně, jinak by vám mohl „elixír“ vybuchnout.
Výsledný koncentrát je velmi silný. Před použitím ho musíte naředit v poměru 1:10 (jeden díl kvasnicové vody na deset dílů čisté vody).

2. Expresní zálivka

Pokud vidíte, že vaše sazenice potřebují pomoc hned teď, můžete zvolit zrychlenou variantu.

Rozpusťte jednu kostku droždí v deseti litrech vody.
Nechte odstát alespoň dvě hodiny na slunci, aby se kvasinky probraly k životu.
Rovnou zalévejte ke kořenům.

Komu to chutná a kdo raději dietu?

Ne každá rostlina je z droždí nadšená stejně, ale většina běžné zeleniny ho miluje. Absolutními šampiony v odběru kvasnicové energie jsou rajčata, papriky a okurky. U těchto plodin uvidíte rozdíl už po pár dnech – stonky ztloustnou a listy získají zdravý lesk.

Skvěle reagují i jahody, které díky droždí nasazují více květů a plody jsou sladší. Zapomínat nesmíme ani na okrasnou zahradu. Pokud máte pocit, že vaše muškáty nebo petúnie letos nějak stávkují, dopřejte jim deci tohoto roztoku a uvidíte tu explozi květů.

Naopak u plodin, jako je cibule, česnek nebo brambory, bych byl s droždím opatrný. Tyto rostliny mají rády jiný režim a přemíra dusíkaté aktivity by mohla spíše uškodit jejich skladovatelnosti nebo podpořit růst plísní.

Nic se nesmí přehánět

I když je droždí fantastický pomocník, má jedno malé „ale“. Proces kvašení a aktivita kvasinek v půdě s sebou nesou jeden vedlejší efekt – spotřebovávají vápník a draslík. Pokud byste zalévali droždím každý týden po celou sezónu, mohlo by se stát, že sice budete mít obří rostliny, ale půda bude vyčerpaná.

Zlaté pravidlo zní: všeho s mírou. Ideální je použít kvasnicovou zálivku dvakrát až třikrát za sezónu. Poprvé, když sazenice přesazujete ven (aby lépe zakořenily), podruhé v době květu a potřetí, když začínají dozrávat první plody. Aby byla rovnováha v půdě zachována, doporučuje se kvasnicovou kúru doplnit trochou dřevěného popola, který do země vrátí draslík a vápník.

Návrat k selskému rozumu

V dnešní době máme tendenci věřit, že čím je něco dražší a čím víc vědecky to zní, tím lépe to musí fungovat. Příroda nás ale často vyvádí z omylu. Ten pocit, když pozorujete, jak se vaše zelenina dere k nebi s buldočí silou, a víte, že vás to stálo jen patnáct korun a deset minut času, je k nezaplacení.

Zdroje článku: iZahradkář, Hobby Instory, ScienceDirect, ResearchGate, fajntip.cz

Autor článku: Lucie Němcová

Pokud jste v článku našli chybu nebo jakoukoli zavádějící informaci, neváhejte nás kontaktovat na e-mailu info@clanky.org

Reklama

Další články z FAJNTIP.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů FAJNTIP.cz

Články z FajnTip.cz přinášejí pestrý mix užitečných informací, životních vychytávek, inspirativních postřehů i oddechového obsahu, který čtenáře nejen pobaví, ale často i překvapí. Obsah je zaměřen na každodenní témata – od domácnosti, zdraví a vztahů přes zajímavosti ze světa až po jednoduché...

Všechny články tohoto autora