3 min

Linka B slaví 40 let. Je nejdelší a má nejvíc stanic

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Trasa B je nejdelší a nejmladší z pražských linek metra. Celá linka měří téměř 26 kilometrů a z jednoho konce na druhý trvá přejezd 41 minut. Její první úsek otevřel 2. listopadu 1985 a do současné délky se trasa dostala až v roce 1998. Za dobu jejího provozu bylo několik stanic přejmenováno.

ilustrační foto

Zdroj: Pražská Drbna - zprávy z Prahy

Trasa B, která má na plánech pražské pozemní dráhy žlutou barvu, je nejdelší ze tří linek metra v české metropoli. Měří téměř 26 kilometrů a přejet z jednoho konce na druhý trvá 41 minut. Dnes spojuje sídliště na Jihozápadním Městě s bytovými komplexy na východním okraji Prahy, podobně jako dvě starší linky vede i přes centrum, kde se v přestupních stanicích protíná s trasami A i C. Do současné délky „béčko" narostlo v roce 1998, další prodloužení se nyní aktivně neplánuje.

Stavba třetí trasy pražského metra začala v roce 1979, první cestující přivítala cestující 2. listopadu 1985. Po dvouměsíčním zkušebním provozu tehdy začaly soupravy jezdit mezi stanicemi Smíchovské nádraží a Sokolovská (dnes Florenc). Vzdálenost mezi konečnými byla zhruba pět kilometrů, cesta trvala něco málo přes devět minut a pasažéři mohli vystoupit v sedmi stanicích. V následujících letech se „béčko" dočkalo na obou koncích výrazného prodloužení.

Rozšiřování linky pro zlepšení dostupnosti

Právě rozšíření nejprve na jihozápad a později na východ znamenalo výrazné zlepšení dopravní dostupnosti pro nově budovaná sídliště s desítkami tisíc obyvatel, kteří byli původně závislí zejména na autobusech. Tehdy používané dýchavičné kloubové ikarusy ale měly v pražském kopcovitém terénu často problémy udržet rychlost. Nehledě na to, že kapacita jedné pětivozové soupravy metra (vejde se do ní na 1300 cestujících) odpovídá devíti autobusům.

První prodloužení se otevřelo v říjnu 1988 na západě, a to mezi Smíchovským nádražím a stanicí Nové Butovice (původně Dukelská), o dva roky a měsíc později následovaly na opačné straně Prahy čtyři stanice od Florence k Českomoravské. V roce 1994 přibyl úsek Nové Butovice - Zličín a naposledy se trasa prodloužila z Českomoravské na Černý Most v listopadu 1998, stanice Kolbenova se otevřela až v roce 2001. V nedávné minulosti se uvažovalo o prodloužení do Depa Zličín, tento plán ale zatím pražský magistrát opustil.

Trasa B je specifická mimo jiné tím, že na obou koncích byla vybudována zčásti po povrchu. Jeden zhruba kilometrový úsek je mezi povrchovými stanicemi Rajská Zahrada a Černý Most, po tubusu zde vede i chodník a cyklostezka. Druhý - chodcům ovšem nepřístupný - tubus měří zhruba půl kilometru a metro v něm přejíždí Nepomucký rybník. Spojuje stanice Hůrka a Lužiny, které byly podobně jako Luka nebo konečná Zličín vystavěny blízko povrchu a zčásti do nich má přístup denní světlo. Za nadzemní stanice se ale označují jen Hůrka a Luka.

Několik přejmenování stanic

Zejména v západní části trasy se po roce 1989 také několik stanic přejmenovalo: Moskevská na Anděl, Švermova na Jinonice a Dukelská na Nové Butovice. Ideologicky zabarvené názvy měly nést i některé stanice ve východní části trasy B, ty ale byly dokončeny až po listopadu 1989 a dostaly jména nové. Například Vysočanská se původně měla jmenovat Lidových milicí (tento název neslo i dnešní náměstí OSN), dnešní Českomoravská pak podle komunistického prezidenta Antonína Zápotockého a Invalidovna podle předválečného předsedy KSČ Josefa Hakena.

Dodnes pak budí kontroverze výzdoba stanice Anděl, tedy někdejší Moskevské, na jejíž podobě se významnou měrou podíleli sovětští inženýři a kde je od jejího otevření umístěna plastika Moskva-Praha. Naproti reliéfu je pak pamětní deska, na které se píše o československo-sovětském přátelství. V minulosti se uvažovalo o odstranění díla, které přečkalo i několik rekonstrukcí, nakonec jej ale loni na jaře jen doplnila vysvětlující tabulka. Ta uvádí, že Československo bylo okupováno Sovětským svazem a přátelství mezi oběma zeměmi bylo pouze propagandistickým tvrzením.

Do historie trasy B výrazně zasáhly ničivé záplavy v srpnu 2002. Během nich bylo „béčko" vůbec nejpostiženější částí podzemí dráhy, z celkem 17 zatopených stanic jich 12 bylo právě na této lince. Zřejmě nejvíce byla poškozena stanice Florenc B, kde zůstaly zatopeny i dvě vlakové soupravy, jejich snímky se staly jedním ze symbolů povodní. Poslední části metra se otevřely právě na trase B, a to až koncem března 2003. Během rekonstrukcí se ale některé stanice přišly o část své původní výzdoby.

Reklama

Další články z Pražská Drbna

Tento článek byl publikován ze zdrojů Pražská Drbna

Pražská Drbna sleduje tep metropole z první ruky. V záplavě celostátních zpráv nabízí pohled z ulice – na to, co se děje v městských částech, mezi lidmi, v dopravě, na radnici i v kultuře. Neřeší jen velké kauzy, ale i malé události, které utvářejí každodenní život v hlavním městě. Čtenáři tu...

Linka B slaví 40 let. Je nejdelší a má nejvíc stanic

Půllitr vína pro děti denně? Ve Francii si připomínají výročí rodičovské vzpoury

Myslel si, že s kytarou na něj ženy poletí. Pokáč brzy zjistil, jak moc se spletl

Ukrajinská vojačka léčí kolegy nečekaným způsobem. Popsala největší problém na frontě

Česko má senzační mistryni světa. Mozek mi moc nefunguje, chrlila ze sebe užasle

Polární liška ušla z Norska do Kanady 4.350 kilometrů. Redakce má podezření, že šla na fotbal a Haalandovi věřila dřív než všichni ostatní