3 min

Lidé míří k Černému jezeru, ale o kus dál nabízí Bílá Strž ještě krásnější místo a bez lidí

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Představte si potok, který se řítí ze severovýchodních svahů Královského hvozdu. Kilometry hloubí koryto v měkkých svorech, až najednou narazí na překážku, mohutnou vrstvu kvarcitu, která zvětrává mnohem pomaleji než okolí.

Lidé míří k Černému jezeru, ale o kus dál nabízí Bílá Strž ještě krásnější místo a bez lidí

Zdroj: Foto: Krabat77 - licence CC BY SA 3.0

Obsah článku

Voda nemůže dál dolů, tak padá. Přesně takhle jednoduše vznikla Bílá strž, národní přírodní rezervace v CHKO Šumava, kterou většina turistů míjí cestou k Černému jezeru. A přitom je to jedno z geologicky nejčitelnějších míst v celých českých horách.

Tvrdý kvarcit, měkký svor a mezi nimi vodopád

Mechanismus vzniku Bílé strže popisuje Česká geologická služba téměř učebnicově. V řečišti Bílého potoka vystupuje bílý jemnozrnný dvojslídný kvarcit, hornina, která je „daleko odolnější vůči zvětrávacím procesům“ než okolní středně zrnité dvojslídné staurolit-granátické svory. Kvarcitová lavice funguje jako přírodní přehrada v podélném profilu toku. Svor nad ní i pod ní ustupuje erozi rychleji, potok se do něj zahlubuje, ale na kvarcitu zůstává viset. Výsledkem je skok, vodopádový stupeň.

Jak vysoký přesně je, záleží na tom, koho se zeptáte. Česká geologická služba mluví o „asi 20 m vysokých vodopádech“. Oficiální výletový profil Správy NP Šumava uvádí 14 metrů kaskád. Rozpor nejspíš souvisí s tím, co kdo počítá jako vodopád a co už jako peřejový úsek nad ním a pod ním. Shoda panuje v jednom: je to nejvyšší vodopád na Šumavě.

Na horním stupni je navíc vidět ojedinělý geologický detail, přibližně metrová ležatá izoklinální vrása. Jde o velmi sevřenou vrásu s téměř souběžnými rameny, deformací „položenou“ do téměř vodorovné polohy. V jinak výrazně planární stavbě hornin Královského hvozdu dokládá starší strukturní procesy, které krajinu formovaly dávno předtím, než tudy začal téct potok.

Proč všichni míří ke Černému jezeru

Černé jezero je značka. Správa NP Šumava ho prezentuje jako „nejznámější ledovcové jezero na Šumavě“, okruh ze Špičáckého sedla měří 8 kilometrů a má střední náročnost. Rodina s dětmi ho zvládne za půl dne, odměnou je 18,4 hektaru tmavé vodní plochy v ledovcovém karu se čtyřicetimetrovou hloubkou. Fotogenické, přístupné, ikonické.

Bílá strž hraje v jiné lize. Oficiální okruh NP Šumava k ní vede přes 18,5 kilometru a je klasifikovaný jako vysoce náročný. Existuje kratší přístup z obce Hamry, nástup u parkoviště v Předních Hamrech u hřiště, odkud je to k vodopádu zhruba 3,5 až 4 kilometry jedním směrem. I tak jde o horský terén s převýšením, ne o procházku od auta.

Výsledek je předvídatelný: většina návštěvníků Železnorudska zamíří k jezeru, vodopád zůstává tišší. Není to tím, že by byl horší. Je to tím, že jezero je jednodušší cíl s jednodušším příběhem.

Co čekat při reálné návštěvě

Bílá strž leží v Plzeňském kraji, okres Klatovy, na území obcí Hamry a Železná Ruda. Rezervace o rozloze necelých 76 hektarů chrání hluboce zaříznuté skalnaté údolí Bílého potoka s četnými stupni, peřejemi a přirozenými lesními porosty v nadmořské výšce 735 až 1 086 metrů. Poprvé byla vyhlášena v roce 1973, poslední vyhlášení pochází z dubna 2010.

Praktická pravidla jsou jasná:

Pohyb výhradně po značených trasách – v NPR platí striktní režim, mimo značené cesty se vstupovat nesmí.
Povolení ke vstupu není potřeba – běžný pěší turista projde po značce bez jakékoli registrace.
Respektujte klid lokality – oblast Královského hvozdu je citlivá mimo jiné kvůli výskytu tetřeva hlušce, strážci NP tu provádějí pravidelné kontroly společně s policií.
Drony a hlučné aktivity jsou na území NP a CHKO Šumava silně omezené.

Nejefektnější bývá vodopád na jaře po tání sněhu a po vydatnějších deštích; přímá hydrologická data pro Bílý potok se nám nepodařilo dohledat, ale logika horského toku je jednoznačná. V suchém létě může vodnost výrazně klesnout.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Lukáš Jírovec

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Hrad z filmu S čerty nejsou žerty opět plně otevírá. Nestabilní pískovec se podařilo vyřešit

Vzor vytištěný na fólii ošálí AI v dopravních kamerách. Detekční software nerozezná auto od pozadí. Je to legální

Americký výzkumník Bill Swearingen představil na DEF CONu v Las Vegas vzor, který dokáže zmást umělou...

Kareta obecná v Chorvatsku opakovaně kouše plavce. Experti nedokážou vysvětlit, proč jinak plachý druh útočí zezadu

Mořská želva opakovaně napadá lidi u chorvatských Kaštel. Jde o chování, které je pro jinak plachý druh...

Tygřice v čínském parku živí pět mláďat sama. Je to unikát

Infračervená kamera v čínském národním parku zachytila v listopadu 2025 tygřici ussurijskou s pěti mláďaty,...

Vypadly na vás staré manžetové knoflíčky po dědovi? Můžete mít v kapse tisícovku i víc, po retro eleganci dnes sběratelé šílí

Když probíráte staré šperkovnice po dědečkovi nebo babičce, velmi často narazíte na malé, sametem potažené...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Lidé míří k Černému jezeru, ale o kus dál nabízí Bílá Strž ještě krásnější místo a bez lidí

Jedinečná šance uniknout válce. Ukrajinci mizí z německých cvičišť, sází na jednu věc

Máte doma knihovnu? Vaše dítě má vyhráno, tvrdí vědci. Prozradili ideální počet knih

Starala se o Artura jako o vlastního. Dnes ji syn Ivety Bartošové nechce ve svém životě

Otec roku na Fudži. Sedmiletého syna nechal hodiny samotného na sopce a pokračoval k vrcholu

23. srpna 1944 spadl americký bombardér na školu. Jedna vesnice během okamžiku přišla o 38 dětí