Když se příteli neozvu já, on to nikdy sám od sebe neudělá, tvrdí Dominika

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Osmadvacetiletá Dominika je už tři čtvrtě roku ve vztahu s Janem. Je do něj zamilovaná, myslí na společnou budoucnost, ale jedna věc ji na jejím partnerovi velmi znepokojuje. Nikdy se jí totiž neozve jako první.

Mladá žena čekající na telefonát

Zdroj: Shutterstock

„První krok jsem v našem vztahu udělala já. S Honzou jsem se seznámila přes společné známé. Líbil se mi, a tak jsem si sehnala telefonní číslo a jednoduše mu napsala a pozvala ho ven. Souhlasil. Navzájem jsme si sedli a začali spolu chodit. To jsem ale ještě netušila, že první kroky budu muset dělat pořád,“ popisuje Dominika.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Dosud jsme si žili naprosto idylicky. Stavba domu mezi nás vrazila ohromný klín, tvrdí Edita

Je to totiž prý výhradně ona, kdo iniciuje schůzky, rande, společné prodloužené víkendy, a dokonce i drtivou většinu telefonátů a vyměněných zpráv. Jan je v tomto ohledu až neuvěřitelně pasivní, přestože Dominice tvrdí, že ji miluje.

„Ze začátku mi to ani tak nepřišlo, moc jsem se nad tím nepozastavovala a brala jsme to tak, že je prostě Honza mnohem větší flegmatika a salámista než já a že je jeho životní tempo prostě pomalejší. Nevadilo mi vzít iniciativu do vlastních rukou, ale musím říct, že postupem času už jsem z toho unavená a mám hromadu pochybností,“ říká Dominika.

Dominiku samozřejmě napadá, jestli s ní Honza vztah neudržuje jen tak, aby se neřeklo, aby někoho měl a překlenul období, než si najde někoho jiného. Je sice flegmatik, ale jeho přítelkyně by ho rozhodně nepopsala slovem líný. Když už ho totiž někam vytáhne, většinou je jí vděčný a z programu, který vymyslí, je nadšený.

„Všechny kamarádky se shodly na tom, že s takovým chlapem by se už dávno rozešly. Prý nebudou za nikým dolézat, a kdyby mě Honza opravdu miloval, nebyl by podle nich tak pasivní. Jenže když mi Honza jednou za čas vyzná city, zní to tak opravdově, že mu prostě věřím. Na druhou stranu, když mu týden nenapíšu, neozve se ani on. A když jsem si mu někdy stěžovala, jen krčil rameny s tím, že je prostě takový,“ uzavírá Dominika, která netuší, jestli ji s Janem čeká nějaká budoucnost.

O vyjádření jsme požádali koučku a terapeutku Mgr., Bc. Petru Podzimkovou:

0b656f6525975-Vystrizek.jpg.webp To, jak svůj příběh Dominika popisuje, přirozeně otevírá otázky o partnerské komunikaci a fungování vztahu. Možná ale ještě víc vybízí k tomu, podívat se do vlastního nitra – na to, jaký vztah mám sám/a k sobě. Pokud ve vztahu neustále vydávám energii, domlouvám základní věci, organizuji a snažím se posouvat vztah dál, zatímco od partnera se mi této iniciativy nedostává, logicky mě to začne vyčerpávat. Ve zdravém vztahu by měla energie proudit oběma směry. Když se tak neděje, mohou se dostavit pocity frustrace, smutku, vzteku nebo dokonce rezignace.

Je důležité se v takové situaci zastavit a položit si otázky: Jak bych to vlastně chtěl/a? Co by mi dávalo smysl? Jak bych se chtěl/a cítit, aby mi vztah přinášel radost a naplnění místo vyčerpání? Spousta lidí má s touto otázkou problém – vědí, co nechtějí, ale jasná představa toho, co chtějí, jim chybí. Přitom právě to je klíčové. Když si dokážeme představit, co chceme, lépe k tomu můžeme směřovat a také o tom mluvit s partnerem.

Další otázkou pak je, proč to, co chci, v životě nemám. Co mi v tom brání? Často se ukáže, že opakujeme staré vzorce, které jsme si nesli už z dětství. U nás žen to bývá například přesvědčení, že se musíme obětovat pro druhé – partnera, děti, rodinu. Mnohé z nás vyrůstaly v podmínkách, kde jsme musely dokazovat svou hodnotu tím, že se rozdáme. A tak v dospělosti podvědomě očekáváme, že když budeme dostatečně dávat, láska a péče se nám vrátí. Jenže pak přijde chvíle, kdy zjistíme, že energie, kterou investujeme, se nevrací, a my už nemáme „kde brát“.

Právě takový moment nastal u Dominiky. A tady přichází prostor pro hlubší introspekci – kde jsem se tento vzorec naučil/a? Jak mě ovlivňuje dnes? Když si toho všimnu, mohu začít měnit své nastavení a postupně tyto staré programy přepisovat. Změnou vztahu k sobě se pak mění i dynamika ve vztazích s ostatními. Už nebudeme nevědomky dávat druhým prostorám, aby nám zrcadlili naše vnitřní nejistoty a posilovali pocity nespokojenosti.

A jak prakticky pracovat na vztahu? Skvělým nástrojem mohou být například pravidelná „randíčka“ – vědomé schůzky, kdy si partneři otevřeně sdílejí své pocity a potřeby, bez kritiky a hodnocení. Důležité je aktivní naslouchání a chuť hledat společné cesty, jak vztah posílit. Taková randíčka se vyplatí zařadit do vztahu pravidelně, domlouvat si i předem jasný termín, čas a místo a být otevřený směrem k druhému. Klíčem ke spokojenému partnerství není dokonalost, ale vzájemná ochota pracovat na vztahu, otevřeně komunikovat a podporovat se.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Plánuji odejít od manžela, on mi předhazuje, že bych s ním měla být v dobrém i zlém, říká Adéla

Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.

Související články

Reklama

Další články z Žena-in.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů Žena-in.cz

Články ze Žena-in.cz přinášejí osobitý, často velmi otevřený pohled na ženský svět v celé jeho šíři – od vztahů, rodiny a domácnosti až po aktuální společenská témata nebo osobní zkušenosti. Jejich silnou stránkou je autenticita, blízkost a schopnost otevřít i citlivá témata s lidskostí, empatií...

Když se příteli neozvu já, on to nikdy sám od sebe neudělá, tvrdí Dominika

Tragédie na Wildspitze. V Rakousku zemřela po pádu dvaatřicetiletá česká horolezkyně

Topolánek ukázal proměnu v boji s rakovinou: Před další chemoterapií udělal zásadní věc

Zjišťovali jsme, kolik bere kurýr, který na kole po Praze rozváží jídlo. Částka nás ohromila

Léta žila ve lži. Bára Basiková promluvila o manželovi, který jí tajil druhý vztah

Mrtví z rašelinišť: proč se v Evropě našla těla stará tisíce let s kůží, vlasy i stopami násilí