Výzkum texaského UT Southwestern Medical Center ukázal, že lidé s vyšším IQ ve střední škole mají v dospělosti větší pravděpodobnost, že budou pravidelně konzumovat alkohol. Vyšší inteligence byla spojena především s častější mírnou až středně silnou konzumací, zatímco sklon k tzv. binge drinkingu (tedy vypití pěti a více drinků při jedné příležitosti) byl u těchto jedinců méně častý. Jinými slovy, inteligentnější lidé sice pili častěji a pravidelněji, ale méně často se opíjeli do extrému.
Podobné výsledky byly zaznamenány i ve Velké Británii. Data z dlouhodobé studie britských dětí ukazují, že děti s vyšším IQ ve věku do šestnáct let měly tendenci pít více alkoholu v dospělosti, a to jak častěji, tak ve větším objemu. Tento vztah zůstával zachován i po zohlednění různých demografických faktorů, jako jsou pohlaví, vzdělání, příjem či sociální postavení.
Evolučně nový fenomén
Z pohledu evoluční psychologie se tato souvislost může vysvětlit teorií evolučně nových podnětů. Alkohol v podobě, jak ho známe dnes, ve formě piva, vína nebo destilátů, se v lidské historii objevuje teprve nedávno, přibližně před 10 000 lety s rozvojem zemědělství. Konzumace alkoholu tak není přirozeně zakořeněnou činností lidského mozku. Právě inteligentnější jedinci mají podle této teorie větší schopnost adaptace na evolučně nové podmínky a větší tendenci experimentovat s novými zkušenostmi, včetně pití alkoholu.
Role sociálních faktorů
Vědci zároveň upozorňují, že IQ nefunguje jako izolovaný rozhodující faktor. Vyšší inteligence často vede k vyššímu vzdělání a příjmům, což jsou činitelé, které mohou ovlivnit styl života i společenské normy, včetně častějšího kontaktu s alkoholem. Například lidé s náročnějšími pracovními pozicemi se častěji účastní společenských událostí, kde je konzumace alkoholu běžnou součástí.
U žen se navíc ukazuje, že vysokoškolské vzdělání je spojeno s vyšší pravděpodobností každodenního pití, a to ještě výrazněji než u mužů. Vyšší vzdělání a s tím spojený životní styl, pozdější mateřství, více společenských aktivit, kariérní růst, mohou vytvářet prostředí, kde je pití častější.
Preferované druhy alkoholu
Inteligence se může promítat i do volby nápoje. Studie z Dánska ukázala, že muži s vyšším IQ v dospělosti častěji preferují víno před pivem. Víno bývá tradičně spojováno s vyšším sociálním statusem, a preference tohoto nápoje může odrážet kulturní i kognitivní aspekty.
Ačkoli se může zdát paradoxní, že inteligentnější lidé více pijí, vědecké poznatky tento vztah potvrzují. Nejde však o jednoduchou přímou závislost, vyšší IQ je pouze jedním z faktorů, který se prolíná s celou řadou biologických, psychologických i sociálních mechanismů. Výsledky těchto výzkumů neříkají, že pití alkoholu je známkou chytrosti, ale naznačují, že inteligence může člověka přivést k odlišným způsobům chování, včetně těch, které nejsou z hlediska zdraví vždy prospěšné.
Zdroje: Psychology Today, Science Alert, New Republic, UT Southernwest
Související články