4 min

Huari aneb Jihoamerická říše, která zanikla po poslední rituální pařbě

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Huariové pořádali takové párty, že by byl překvapen i sám svatý Patrik s jeho čtyřlístkovanými spodkami. Starověká předkolumbovská kultura v západní části Peru od pobřeží Tichého oceánu po Andy existovala dlouhých 500 let. Údajným důležitým faktorem pro dlouhověkost této říše bylo neustálé zásobování pivem.

Huari aneb Jihoamerická říše, která zanikla po poslední rituální pařbě

Zdroj: User:FA2010 / Public domain, Wikimedia commons

Mezi roky 600 a 1100 našeho letopočtu patřila do území říše Huari velká část pobřeží Jižní Ameriky, především tedy oblast dnešního Peru. V mnoha ohledech to bylo impérium jako každé jiné. Bojovali s národy, které se jim odmítaly podrobit, brutálně potlačovali tradice místních obyvatel. Byla tu ale jedna věc, kterou se odlišovali od ostatních: zaručeně pořádali ty největší pařby.

Mohlo by vás zajímat: Umělá inteligence pomohla objevit čtyři nové obří obrazce na planině Nazca v Peru

Pivo teklo proudem

Byly to párty takového rázu, že „by byl překvapen i sám svatý Patrik s jeho čtyřlístkovanými spodkami“, doslova popsal Robert Evans ve své knize Stručná historie neřesti: Jak nešvar budoval civilizace. Účast byla vždy vysoká a zaručený byl i tanec a popíjení velkého množství tradičního piva zvaného chicha. Často se ho vypilo i přes deset litrů za večer.

Mohlo by vás zajímat: Mohyly v Andách ukrývají monumentální starověké stavby: Peruánci kopali hroby do tisíce let starých nekropolí

Doslova „do jedné nohy a do druhé nohy“

Přestože se chicha podílem alkoholu rovnala dnešnímu Friscu, je to pořád poměrně slušný výkon, přirovnal Evans. Huariové pili jako vysokoškoláci, což potvrzoval i jejich prazvláštní výběr nádobí. Oblibě se těšily podivné dvoulitrové korbely zvané keros, které tvarem často připomínali lidské nohy. V současnosti ty velké plastové boty plné alkoholu, které zmůžete koupit v americkém městě hazardu Las Vegas, mají základ ve starověké tradici.

Nádoba příslušníků kultury Huari či Wari na pivo zvaná „keros“, zdroj: Pinterest

Pivovarnické umění a pivní svatyně

Huariové stavěli velká města, obří citadely pro svou ochranu a na počest bohů vytvořili i záplavu dechberoucího umění. To ale dělala každá říše. V čem se tato odlišovala, byly jejich pivovary. V těchto obrovských dřevěných budovách se nacházelo přes 20 varných kádí z keramiky, každá o objemu 95–130 litrů. A každá z těchto pivních svatyní dokázala vyprodukovat až 1900 litrů chichy za den.

Mohlo by vás zajímat: Historie piva v Čechách. První zmínky o pivovarnictví pochází již z 10. století

Historie psaná uzly

O vztahu mezi muži a ženami v říši Huari toho moc nevíme. Většina záznamů, které máme k dispozici, byla totiž uchována s pomocí kipů, což byl složitý způsob vázání uzlů, které se ve staré Mezoamerice používaly k zaznamenávání informací. Většina kipů ale bohužel shnila dávno předtím, než se na světě objevil první archeolog. Důkazy, které byly nalezeny při zkoumání rozpadlých měst, ale napovídají, že většinu výroby piva měly na starosti ženy.

Mohlo by vás zajímat: Vznešení a atraktivní Mayové museli šilhat, mít propíchnuté uši, pyje a deformovanou lebku již od narození

Napájení jako zpráva sousedům

Huariové měli pro své pití vcelku obvyklé důvody: náboženské oslavy, změna ročního období atd., ale pivo jim tak sloužilo jako nástroj diplomacie. Kupříkladu pořádali velké oslavy, na které zvali i své nepřátele, včetně sousedů ze zaniklého bolívijského města Tiahuanaco. Tyto hody zaručeně započaly více než jedno spojenectví, a navíc daly Huariům možnost ukázat své bohatství a organizovanost. Zpráva, kterou se tím snažili vyslat, byla jasná: „Pro teď se spokojíme s vařením piva, ale pokud nás naštvete, necháme toho a pořádně vám znepříjemníme život.“

Mohlo by vás zajímat: Protáhlé lebky z Peru byly testovány moderní technikou. Mění vše, co si dosud vědci mysleli

Začátek konce říše

Huariové začali postupně vymírat kolem roku 1100. Víme, že velkolepé Tiahuanaco zkolabovalo kolem roku 1000 a tím se možná spustila řetězová reakce, která nakonec dostihla i říši Huari. Nelze ani vyloučit, že jednoduše padli za oběť tomu, čemu i Huariové nakonec podlehli. Nevíme, co rozpad říše způsobilo, ale díky výzkumu vědců z Floridské univerzity a Field Muzea v Chicagu alespoň víme, jakým způsobem k tomu došlo. A byla to pořádná párty.

Mohlo by vás zajímat: Tajemné geoglyfy v pouštích v Peru. Vědci stále netuší, co znamenaly a pro koho byly určeny

Závěrečná „píseň chlastu a ohně“

Vykopávky ve městě Baúl ukázaly, že velký městský pivovar i se zbytkem města zanikl při ohromném rituálním ohni na konci poslední párty, kterou Huariové kdy uspořádali. Když se pivovar a domy okolo rozpadaly, upustili vysoce postavení Huariové své dvoulitrové korbely tvarované jako lidská noha do ohně a ukončili tím svou vládu ve velkém stylu.

Na první pohled vypadá neskutečně drsné rozloučit se s celou svou civilizací jednou velkou monstrózní pařbou. Ani to moc nedává smysl. Proč by společnost v posledním tažení, která z donucení opustila svůj domov, plýtvala životně důležitými zdroji jen na to, aby si mohli naposledy pořádně zapařit? Odpověď na tuto otázku asi nikdy nedostaneme, domnívá se Evans, ale celá tahle „píseň chlastu a ohně“ dává podstatně větší smysl při pohledu na huarijské pivo. Ale o něm blíže až v našem příštím článku.

Huari aneb Jihoamerická říše, která zanikla po poslední rituální pařbě

„Velká exploze.“ Ruská raketa spadla v Polsku. Expert říká, jak by NATO mělo reagovat

Drsné diagnózy známých tváří: Rakovina přinesla ticho Jany Maláčové i nezlomnou sílu Něrgešové s Konvičkovou

Může vás meloun dostat do nemocnice? Internista varuje před nečekaným letním rizikem

Jan Kanyza bojoval o život. Po náhlém kolapsu se znovu učil chodit

Pohřbeni zaživa: děsivý původ fráze „zachráněn zvonkem“