3 min

DRBNA HISTORIČKA: Po žních přišlo mlácení obilí, těžká práce s rizikem

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Žně jsou pryč a miliony tun obilního zrna už leží někde v silech, skladištích nebo putují ve speciálních kamionech či vagonech po železnici. Dřív to ovšem bylo jinak a dnes o tom málokdo něco ví.

DRBNA HISTORIČKA: Po žních přišlo mlácení obilí, těžká práce s rizikem

Zdroj: Spolek pro starou Brtnici

Ještě před stoletím se sedláci na gruntech kolem Jihlavy i ve vsích kolem radovali, že začátkem září mají úrodu ve stodolách. Teď jen všechno vymlátit a bude hotovo. Jenže vymlátit sklizené obilí, to byla pro hospodáře jakoby menší maturita. Hned po žních se vymlátilo jen obilí na setí a to, které šlo „hned na chleba do mlejna.“ Rolníci s malým políčkem měli vymláceno za pár dní, chalupníci stíhali vymlátit nejpozději do Vánoc. A sedláci často mlátili až do jara, neboť čím víc polí, tím víc času potřebovali. Mlácení obilí bylo totiž velmi náročné časově i na všechno kolem.

Pohůnci neboli pomocné pracovní síly

Hospodář musel mít především stodolu a v ní mlat. Na jeho zhotovení bylo ve stodole zapotřebí potřebné místo, aby se mlatci cepy obrazně řečeno nepozabíjeli. Pak přišli pohůnci neboli pomocné pracovní síly a vykopali hlínu do patřičné hloubky. Navozili kamení a navrch hlínu. Ta se udusala těžkým dubovým špalkem, ovšem zdaleka nebylo ještě hotovo. Celá plocha se musela polévat hovězí krví. Hlína pak za nějaký čas „vyzrála“. Vytvořila pevnou a tvrdou hmotu, která měla schopnost tlumit údery cepů. Dobře založený mlat si potom hospodář nemohl vynachválit a sousedé mu ho záviděli.

Hospodařil pod Kolíblem

Tak to měl i František Bárta, jeden z větších jihlavských sedláků. Hospodařil na polích nad dnešní Starou plovárnou a pod kopcem Kolíblem. Na mapě Jihlavy z roku 1913 najdeme Bártův statek na levé straně Trebischer Strasse, dnešní Brtnické ulice ve směru ven z města. Hlavní brána do statku svítila nabílenými zděnými sloupy v místech dnešní prodejny potravin Albert a od brány nalevo i napravo se táhla dlouhá šedivá zeď. František Bárta hospodařil jako soukromník ještě po roce 1960 a po městě s koňmi rozvážel svoje zboží.

Sám zažil mnohokrát mlácení obilí cepy. Nebylo to nic jednoduchého. Mlátilo se nejčastěji ve třech, ve čtyřech, ale někdy mlátili jen dva mlatci nebo naopak pět osob. Práce byla náročná i na pozornost a soustředění. Když někdo neuměl mlátit, bylo to znát a na mlatu se říkalo „kulhá to“. Naopak, komu mlácení šlo a uměl se cepem dobře ohánět, toho si na práci sjednávali hospodáři dlouho dopředu. Při mlácení se totiž násada nemohla držet pevně v dlaních, ale musela se volně otáčet. Nebylo nic výjimečného, když nešika cepem trefil na mlatu souseda. Zranění tohoto druhu potvrzují zápisy chirurga z dávno zaniklého jihlavského špitálu ve Věžní ulici.

Obilí k vymlácení

Kousek jižněji od Bártova statku stávala asi od roku 1950 v místech dnešního úřadu práce veliká stodola s černou lepenkovou střechou. Právě tam se vozívalo obilí k vymlácení.

Na louce za stodolou se rok co rok koncem léta ozývalo supění parní lokomobily, občas pískání parní píšťaly a burácení páry. Čtyřmetrový plechový komín chrlil mračna dýmu i jiskry. Mlat čpěl uhelným kouřem a horkým olejem. Dvakrát padesát metrů širokého koženého řemene přenášelo od žhnoucího parostroje sílu na dřevěnou mlátičku. Její útroby rachotily, skřípaly a sténaly pod náporem stovek snopů.

Deset, patnáct, dvacet chlapů i silnější ženy házelo snopy do násypky a dole další připínali prázdné pytle a plné odnášeli na zádech. Silný elektromotor hned vedle poháněl takzvaný fukar, který s velikým lomozem vyfukoval vymlácenou slámu potrubím do horních pater stodoly.

„Koukejte pod nohy!"

Vždycky bylo kolem mlátičky rušno a nebezpečno. „Nechoďte k řemenu! Koukejte pod nohy, spadnete do mlátičky a rozseká vás to na kusy,“ věčně křičel na dělníky šafář, který dohlížel na práci. Topič lokomobily přikládal do kotle z hromady uhlí a stále obcházel kolem. Hlídal, zda od parního stroje někde něco nechytlo. Kolem mlácení parní lokomobilou se točilo na jednom místě někdy dvacet i víc lidí a další nakládali a odváželi auty či koňmi plné pytle zrní.

Reklama

Další články z Jihlavská Drbna

Schovával se v lese. Mladíka na Havlíčkobrodsku navečer našel policejní pes

Gruzín v Jihlavě nadýchal 1,95 promile. Policisté pátrali po jeho totožnosti

Jihlavští policisté v sobotu 5. září zastavili k běžné silniční kontrole řidiče osobního auta, k té došlo v...

Rodáci z Vysočiny: Autor Malého Bobše Pleva v kraji učil na řadě škol, i venkovských

Možná řada lidí neví, že spisovatel Josef Věromír Pleva, autor Malého Bobše, je neodmyslitelně spjatý s...

FOTO: Benefiční koncert v letním kině vynesl 108 550 korun, je to rekordní částka

Čtyřiadvacátý ročník jednodenního festivalu Přijďte na koncert, pomůžete se vydařil. Navzdory řadě jiných...

Hledá se mladík z Havlíčkobrodska. Podle e-mailu psaném matce si mohl chtít ublížit

Policisté intenzivně pátrají po sedmnáctiletém mladíkovi Danielu Filipovi Bíleném. Dnes ráno odešel ze...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Jihlavská Drbna

Co se děje v Jihlavě, nezůstává v Jihlavě – Jihlavská Drbna má o tom přehled. Sleduje život v krajském městě i v jeho okolí s pohotovostí, která reaguje na drobné i velké události. Doprava, školství, bezpečnost, radniční rozhodnutí, kulturní akce i události, které hýbou ulicemi – nic podstatného...

DRBNA HISTORIČKA: Po žních přišlo mlácení obilí, těžká práce s rizikem

Dva dny nonstop erekce. Trenér David Huf popsal, co se s mužským tělem děje po vasektomii

Zámečník ze Zábřehu zmizel na třicet let v Arktidě a stal se náčelníkem Eskymáků. Doma jeho příběhu nevěřili

„Už to nedám…“ Richard Tesařík před smrtí bojoval s onkologickým onemocněním

Dítě je nemocné dvanáctkrát do roka? Pediatrička vysvětluje, proč to nemusí být alarmující

Kdo stojí za Detektivní partou, která obelhala ministra Macinku? Provokatéři a takzvaní lovci dezinformátorů v čele s Mikem Oganesjanem