Rodáci z Vysočiny: Autor Malého Bobše Pleva v kraji učil na řadě škol, i venkovských

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Možná řada lidí neví, že spisovatel Josef Věromír Pleva, autor Malého Bobše, je neodmyslitelně spjatý s Vysočinou. Narodil se totiž na Žďársku - v Moravské Svratce. Během svého života působil hned na několika místech našeho regionu. A dnes si připomínáme výročí jeho úmrtí.

Rodáci z Vysočiny: Autor Malého Bobše Pleva v kraji učil na řadě škol, i venkovských

Zdroj: Moravská zemská knihovna, citarny.cz

Doba čtení 3 min

Článek byl publikován 07.09.2026 15:27

Rodina se často stěhovala

Tento spisovatel se narodil jako nejstarší z osmi dětí 12. srpna 1899 v Moravské Svratce rodičům Josefu Plevovi a Antonii, rozené Zástěrové. Otec, který pocházel ze Skrýšova, pracoval jako úpravčí trati na stavbě železnice ze Žďáru do Havlíčkova Brodu. Pak se stal vechtrem, strážníkem trati, takže se rodina s osmi dětmi často stěhovala. Jeho rodina žila velmi skromně a v přísně katolickém duchu.

Po vyučení v roce 1915 pracoval jako knihařský dělník ve Frenštátě pod Radhoštěm, v Novém městě na Moravě a v Moravských Budějovicích. V březnu 1917 narukoval na vojnu a v létě téhož roku byl poslán na italskou frontu. O rok později dezertoval, ale byl chycen a poslán s eskortou zpět. Onemocněl však zápalem plic, a domů se tak dostal ještě před koncem války. Po návratu pracoval opět jako knihařský dělník v Novém Městě na Moravě, věnoval se samostudiu a později, v roce 1924, absolvoval učitelský ústav v Čáslavi.

Mladý venkovský učitel

Jako mladý učitel často střídal malé školy po celé Vysočině, konkrétně působil v Novém Městě na Moravě, Křižánkách, Bohuňově, Karasíně, což mu umožnilo důkladné poznání venkovského života. Pracoval také jako knihvazač v Moravských Budějovicích.

V roce 1991 po něm byla po Josefu Věromíru Plevovi pojmenována ulice v brněnských Žabovřeskách.

Za dob studia začal publikovat básně ve Studentském časopise a jako výraz odporu k válce si vytvořil druhé jméno Věromír. Válečné zážitky a kulturní ovzduší 20. let ho přivedly na přelomu let 1926-1927 do řad komunistické levice. S několika přáteli založil Skupinu literárních a výtvarných dělníků - Slavděl, která stála v jakési opozici k poetickému Devětsilu. Její činnost ustala kolem roku 1930. Od téhož roku byl předsedou akademického spolku Horák v Novém Městě.

Přestěhoval se do Brna

V roce 1931 začal díky Jiřímu Mahenovi a Bedřichu Václavkovi bydlet v Brně, v podnájmu v Masarykově čtvrti, kde od roku 1939 do 1941 učil na obecné škole smíšené. Jeho učitelství skončilo s těžkou vadou sluchu. Již předtím v letech 1937–1939 pracoval v brněnském rozhlase, kam se po válce vrátil jako ředitel zdejší stanice Československého rozhlasu (1952). Potom působil v celostátním vysílání pro děti a mládež. Pracoval v Syndikátu spisovatelů, v Československém rozhlasovém výboru, ve Filmové radě. Později se funkcí vzdal a působil pouze v Českém literárním fondu a Kruhu přátel dětské knihy.

Žil v ústraní

O Plevovi je jen málo známo, že patřil mezi orodovatele za nespravedlivě uvězněné katolické spisovatele v 50. letech, především za Jana Zahradníčka. Celou dobu normalizace, i když nebyl přímo perzekuován, prožil v ústraní. V roce 1977 však podepsal tzv. Antichartu. V roce 1979 mu byla na rodném domě v Moravské Svratce č. 31 odhalena pamětní deska.

Jeho manželkou byla lékařka Veronika Plevová. K přátelům patřili např. sochař Vincenc Makovský a karikaturista a kreslíř Rudolf Puchýř, který ilustroval první vydání Malého Bobše.

Tento průkopník nových směrů dětské literatury zemřel 7. září 1985 v Brně, tedy přesně před 41 lety, a jeho ostatky byly uloženy na evangelickém hřbitově v Novém Městě na Moravě, pod náhrobkem se symbolickou sochou jeho největšího knižního hrdiny.

Všem známý Malý Bobeš

Svého vrcholu dosáhl již prvním titulem. Malý Bobeš (1931), kde se odklonil od konvenčního idylického pojetí dětského světa, které bylo do té doby v knihách pro děti častým jevem. Pleva podal svět v jeho reálné podobě, se sociální nerovností i s problematikou zrození a smrti. Kniha svým vcítěním dosáhla příznivé kritiky z literárního i sociologického hlediska.

Výběr z díla Josefa Věromíra Plevy

Eskorta 1929, Malý Bobeš (1931, 1933, 1934, 1950 přepracováno), Hoši s dynamitem (1934, 1953), Kapka vody (1935), Náruč maminčina (1943), Budík (1948), Jediná cesta (1954), Robinson Crusoe (volně podle románu D. Defoe, 1956), Dávno tomu (1970), Přátelé (1974), Rád vzpomínám (1979)

Reklama

Další články z Jihlavská Drbna

Kdo povede Jihlavu? Tým pro Jihlavu je prakticky jistý, primátor poví více

Průtah Jihlavou u nádražní budovy je zúžený, v listopadu se zcela uzavře

Velké opravy ulice 17. listopadu za 40 milionů nyní zasahují do provozu na Jiráskově ulici před nádražní...

Kanonáda v Horácké aréně: Dukla Jihlava doma vyhrála nad Zubry 9:0

Jasným vítězstvím jihlavské Dukly skončil dnešní zápas proti HC Zubr Přerov. Domácí šli do vedení už v...

Příběh odvahy, na který Žďár nezapomíná. Student Petr Vejvoda zemřel před 12 lety

Dnes uplynulo přesně dvanáct let od tragédie ve Žďáru nad Sázavou, při které přišel o život šestnáctiletý...

Pád z koně i ze skály nebo uštknutí hadem. Záchranáři měli celodenní cvičení

Zdravotničtí záchranáři z celého kraje se v pátek sjeli na Jihlavsko, v okolí Telče se konalo metodické...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Jihlavská Drbna

Co se děje v Jihlavě, nezůstává v Jihlavě – Jihlavská Drbna má o tom přehled. Sleduje život v krajském městě i v jeho okolí s pohotovostí, která reaguje na drobné i velké události. Doprava, školství, bezpečnost, radniční rozhodnutí, kulturní akce i události, které hýbou ulicemi – nic podstatného...

Rodáci z Vysočiny: Autor Malého Bobše Pleva v kraji učil na řadě škol, i venkovských

Kadyrov nečekaně odjel z Ruska. Spekuluje se, že se chystá na Putinův konec

„Je mi z Dominiky špatně!“ Kamarádka její zesnulé matky promluvila o penězích

Zdravotní drama na dovolené. Marii Tomsovou museli z Rakouska převézt do pražského IKEMu

Nekonečný spor a hrozivý účet každý den roste. Babišova slova posloužila jako důkaz

Vězni Sobiboru vylákali nacistické dozorce do pastí. Pak se stovky lidí pokusily uniknout z továrny na smrt