Dnes už patří Hospoda mezi naprosté seriálové klasiky, jimiž Nova tradičně zaplňuje letní program a diváci si v pravidelných intervalech užívají peripetie majitele Jaroslava Duška i jeho věrných štamgastů v čele s pivařem Babulou, špeditérem Novákem či diplomatickým právníkem Zatloukalem. V době svého vzniku však neměla Hospoda na růžích ustláno a mnozí jí předpovídali brzký pád do zapomnění.
Na jednu stranu se nebylo moc čemu divit. Nova se totiž v druhé polovině 90. let vlastní hrané tvorbě prakticky nevěnovala a její úspěch stál zejména na zahraničních premiérách a televizních pořadech. Do té doby jediný seriálový pokus stanice navíc skončil hodně neslavně. Nováci jsou dodnes nechvalně známou televizní tragédií a ukázkovým příkladem toho, jak by neměl vypadat sitcom. Vedení Novy se proto do dalších seriálů nehrnulo a tehdejší ředitel Vladimír Železný dokonce tvrdil, že seriály na komerční televizi nepatří. Přesto to Nova zkusila ještě jednou a dala Hospodě zelenou.
Jedním z hlavních důvodů, proč dala Nova seriálům druhou šanci, byla režijní záštita Jaroslava Dudka. Televizní matador a špička v seriálovém oboru měl na svém kontě Nemocnici na kraji města, Malého pitavala z velkého města či televizní Bakaláře a pro televizi i herce bylo jeho jméno zárukou kvality i toho, že nebude Hospoda amatérskou nezvládnutou rychlokvaškou jako Nováci. Na jeho jméno herci jako Petr Nárožný či Josef Dvořák ihned slyšeli. Dalším lákadlem byla pro silné obsazení hospodská tematika.

Scenárista Jiří Drejnar vytvořil jednotlivé příběhy na motivy vlastních zážitků a příhod z pražských putyk. Inspiroval se také svými oblíbenými podniky, například hospodou U Regenta, která se nacházela naproti notářství, a tak do tohoto lokálu chodili zástupci různorodých společenských skupin. A právě v tom se nacházejí dvě silné stránky scénáře i celého seriálu. Drejnar s Dudkem dokázali vytvořit autentickou hospodskou atmosféru, kterou mnoho lidí moc dobře zná a rádo se do ní vrací, a navíc ji zaplnit vděčnými a různorodými figurami z naprosto odlišných společenských vrstev. Vedle topiče Babuly, který dokázal za den vypít přes 20 kousků, tak seděl intelektuálně založený doktor Prášek a naproti řidiči Novákovi, který ovšem za volant většinou neusedal střízlivý, si svůj rum vychutnával distingovaný právník Zatloukal.
Vznikla tak velmi pestrá směsice postav, v níž si každý najde svého favorita či hrdinu, jemuž dokáže porozumět. Drejnarovi se navíc podařilo vytvořit vtipné a realistické situace, ke kterým měl blízko nejen pravidelný návštěvník hospod, a společně s precizním Dudkem stvořili svět, na který i díky přímočarým zápletkám nebylo těžké se napojit. Stejně jako skutečná, i ta seriálová Hospoda totiž byla o humorném střetu různorodých lidí či povah a dokázala zábavným způsobem reflektovat i klasickou českou náturu, na což diváci velmi ochotně slyšeli.
Sehrané i problematické obsazení
Hospodu mají mnozí spojenou s dokonale sehraným obsazením. Dát dohromady památné osazenstvo štamgastů i ostatních figurek ale dalo poměrně zabrat. Hlavním tahounem se stal bez debat Petr Nárožný, jenž se coby výčepní Dušek mohl utrhnout ze řetězu a Dudek mu dal v rámci improvizace naprosto volnou ruku. Vznikly tak památné a i na place zcela nečekané situace, které opravdu rozesmály ostatní zúčastněné, aniž by to bylo ve scénáři. Bronislav Poloczek pak ztvárnil svou nejvýraznější roli kariéry coby největší pivař v českých dějinách, i když ve skutečnosti pivo prakticky nepil. Josef Dvořák je coby kuchařský podivín Kachna dokonalý i přesto, že původně si měl zahrát špeditéra Nováka. S velkým množstvím textů se ale nakonec lépe popasoval Ladislav Potměšil.
Mnohem více vrásek ale Dudkovi nadělaly jiné role. Jiří Menzel coby doktor a radní Prášek zapadl bez větších problémů a dodával „opileckému“ prostředí intelektuálnější auru, hrající režisér ale Hospodu nikdy v lásce příliš neměl a roli vzal v podstatě kvůli honoráři a úctě ke kolegovi Dudkovi. Sám později přiznal, že honorář použil k renovaci koupelny a dál se k seriálu nechtěl příliš vracet. „Jiří Menzel se s režisérem seriálu Hospoda Jaroslavem Dudkem ctili. Jirka nebyl z toho seriálu úplně odvázaný, však kolikrát opakoval, že nenávidí pivnice. Nicméně vzal to jako roli. Ale bylo to pro něj těžké. Na place se kouřilo, což bytostně nesnášel. Velmi proti tomu brojil, aby kolegové kouřili. Nechtěl to, ale bylo mu to houby platné,“ vzpomínal před lety pro web eXtra.cz představitel Jonáše, Václav Knop.
Také představitel profesora tělocviku a majitele domu, který by rád v prostorách hospody vybudoval fitness centrum, byl pro Dudka dlouho otazníkem. Role byla původně údajně nabídnuta Miroslavu Donutilovi, jenž ji odmítl, na poslední chvíli proto skončila u tehdy nepříliš známého herce. Tvář nejzápornější role seriálu, která správně výmluvným i přepáleným způsobem ztělesňovala lidskou malost, závist či muže zaseklého v minulém režimu, si režijního veterána získala až po své výtečné kreaci v epizodě Forbes. Diváky si pak Knop získal Jonášovými opileckými eskapádami či památným vojenským pochodem.
Mnohem smutnější kapitolu ovšem psalo obsazení dědy Horáčka. Toho měl původně ztvárnit herecký bard Miloš Kopecký, který si chtěl v pokročilém věku i přes zdravotní komplikace připsat další výraznou roli, režisér ale už první den na place poznal, že tudy cesta bohužel nepovede. Hercův zdravotní stav byl vážnější, než se zprvu zdálo, a Kopecký nedokázal ani po několika pokusech správně říct jednu požadovanou větu. Dudek věděl, že bude muset postavu Horáčka přeobsadit, s Kopeckým se na place ovšem rozloučil důstojně a dodal mu pocit, že při natáčení odvedl skvělou práci. O tři týdny na to Miloš Kopecký zemřel a natáčení Hospody tak zpočátku probíhalo ve smutném oparu. Pro Petra Nárožného se natáčení se zesnulým hercem stalo nejvýraznější a také nejsmutnější vzpomínkou na celý seriál.
I přes řadu komplikací ale do sebe nakonec vše perfektně zapadlo. Vedení Novy si sice stále nebylo jisté úspěchem a vlastně moc netušilo, pro koho je titul vlastně točen. Tehdejší kritici i nespokojení diváci navíc seriálu vytýkali, že je pouhým sledem opileckých řečí s řadou filmařských chyb. Je pravda, že nechtěných záběrů na mikrofon je v seriálu nepočítaně, jinak se ovšem počin vzepřel všem kritikům a naopak naplnil Dudkova slova o tom, že do deseti let se ze seriálu stane kult.
Už v době seriálu se těšil solidní divácké popularitě, ta ovšem po skončení dvou sérií s celkovým počtem 52 epizod v následných letech stále stoupala. Lidé si zamilovali vděčné prostředí, které se stalo dokonalým hřištěm pro střet různorodých povah, v němž si dělali tvůrci legraci z klasického čecháčství a každý si zde zkrátka našel to své. A díky jisté bezprostřednosti a přirozeně znějícím hláškám zde diváci své oblíbené momenty nacházejí už 30 let a zřejmě s tím jen tak nepřestanou.
Podívejte se na žebříček nejlepších českých seriálů podle databáze Kinoboxu.
Zdroj: Seriálové návraty, TV Nova, eXtra.cz