REPORTÁŽ. Sasko-Anhaltsko čekají na začátku září zřejmě nejsledovanější volby v novodobé historii Německa. Vůbec poprvé by se mohl stát premiérem spolkové země člen AfD, která je německou rozvědkou označena za pravicově extremistickou. Strana má podle průzkumů šanci získat více než čtyřicet procent hlasů a připravila si již radikální vládní program. HlídacíPes.org popsal v reportáži předvolební nálady přímo na místě.
Předposlední srpnové sobotní odpoledne je ve Wernigerode oproti předpovědím slunečné. Město s 34 tisíci obyvateli na úpatí sasko-anhaltského pohoří Harz působí navzdory svému turistickému potenciálu spíše ospalým dojmem.
Na hlavním náměstí před nově zrekonstruovanou budovou radnice se fotí několik turistů, další sedí na předzahrádce místní cukrárny. Když se zde ve tři odpoledne zjevuje mladý poslanec CDU Philipp Amthor a jeho stranická kolegyně Bianca Heineová, kteří se oblékají do cukrářských zástěr, jde bezpochyby o událost odpoledne.
Přesto se zde vedle zhruba desítky místních reportérů a kameramanů nesejde v jednu chvíli více než třicet osob.
Kavárna a cukrárna Wiecker oslavila v polovině srpna 390. výročí řemeslné rodinné tradice a 45 let kavárny Café am Markt. Majitel Michael Wiecker, sám mistr cukrář, školitel a viceprezident Německé cukrářské asociace, propůjčil prostory svého podniku na zhruba dvě hodiny křesťanským demokratům, aby si zde udělali předvolební happening.
Philipp Amthor, od roku 2017 poslanec Bundestagu za CDU a státní tajemník a ministr pro digitalizaci a modernizaci státu, přijel podpořit místní kandidátku CDU do zemského parlamentu, již zmíněnou 28letou Biancu Heineovou. Oba se za doprovodu kamer a cvakání fotoaparátů odhodlaně vrhají v zástěrách ke zmrzlinovému pultu. Zájemci s nimi mohou přijít prohodit pár vět a dostanou kopeček zmrzliny zdarma.
Zájem není nijak velký, ve frontě čeká v průměru kolem pěti lidí, chvílemi je pult i prázdný. Pro zmrzlinu si přichází i místní rebel, který zaparkoval naproti kavárně s trabantem a přívěsem s nápisy, které naznačují, že autor má obavy z války a tradiční strany jako CDU a SPD viní z toho, že takový konflikt riskují.
[caption id="attachment_149657" align="alignleft" width="454"]
Místní rebel ve Wernigerode, který viní tradiční strany z toho, že riskují válku s Ruskem. Foto: Lucie Sýkorová / HlídacíPes.org[/caption]
Philipp Amthor mu trpělivě obavy vyvrací, zatímco jeho kolegyně mu s úsměvem podává zmrzlinu. Politici to balí už zhruba po hodině, přestože slibovali „kopeček zdarma“ až do pěti.
Chvíli ještě odpovídají na dotazy médií, o rozhovor s českou novinářkou ale zájem příliš nemají. Lídryně Bianca Heineová se vymluví, že už to nestihne, přestože pak následně ještě postává s kolegy opodál.
Pár slov věnuje HlídacíPes.org alespoň její spolustraník Uwe-Friedrich Albrecht, dlouholetý předseda městské rady Wernigerode, který své mladší kolegy přišel podpořit.
„Vycházím z toho, že alespoň čtvrtina z poměrně velké skupiny nevoličů se rozhodne pro některou z demokratických stran. To je moje velká naděje. Zároveň si myslím, že navzdory posledním průzkumům sociální demokraté dosáhnou alespoň na devět až jedenáct procent, a že do parlamentu se nakonec dostane i liberální FDP.“
„Kdepak, Putin sem nepřijde“
Mnohem sdílnější je 80letý místní občan Jürgen, který se hned na začátku vmísil mezi novináře a chvílemi se s nimi snažil sám navázat konverzaci. „Volil jsem v minulosti tradiční strany jako CDU nebo SPD. Ale teď volím AfD a budu je volit zase,“ říká.
„Žiju tady od narození, bydlím kousek od náměstí. Zažil jsem tu všechno, včetně převratu v roce 1989. Teď potřebujeme opravdu změnu, nové lidi v politice. Ale tahle dívka, která tady teď kandiduje jako hlavní tvář CDU, tady podle mě nemá šanci. Pochází z Harzu, teď žije už 16 let v Magdeburku, tady ji nikdo nezná,“ ukazuje na Biancu Heineovou.
„Její předchůdkyně sem přišla ze západu, deset let tady sedí, ale podle mě nedělá žádnou politiku pro lidi. Je vidět jenom, když stříhá pásky,“ dodává Jürgen s odkazem na 69letou Angelu Gorrovou, která zastupuje místní volební obvod v zemském parlamentu od roku 2006 a nyní již znovu nekandiduje.
Angela Gorrová opravdu pochází ze sousedního Dolního Saska, což byla za minulého režimu západoněmecká spolková země. Studovala v Hannoveru a v Liverpoolu a do politiky v Sasku-Anhaltsku vstoupila v roce 2000, kdy se stala předsedkyní místního sdružení CDU ve Wernigerode. Předtím působila od roku 1993 jako zástupkyně ředitele okresního centra pro vzdělávání dospělých (tzv. Volkshochschule) v Halberstadtu a pak jako ředitelka stejného zařízení v Magdeburgu.
Stovky lidí se účastní akcí s Ulrichem Siegmundem a čekají v dlouhých frontách, aby si s ním mohly promluvit, udělat si selfie nebo získat autogram. Naproti tomu stánky jiných stran jsou často prázdné.
Jürgen ovšem následně – trochu v rozporu se svojí kritikou vůči politikům ze západu – chválí Armina Willingmanna, hlavní tvář sociálních demokratů (SPD) v Sasku-Anhaltsku. I on přišel ze západu, přiznává Jürgen. „Ale je to velmi šikovný řečník. Vedl tady ve Wernigerode vysokou školu – a ta sem přivedla mnoho schopných lidí,“ zdůrazňuje Jürgen, který o sobě prozradil, že pracoval celý život jako technik.
Armin Willingmann, který pochází ze Severního Porýní-Westfálska, je členem městské rady Wernigerode již od roku 2009 a prvních sedm let předsedal jejímu hospodářskému výboru. V roce 1999 byl jmenován profesorem německého, evropského a mezinárodního obchodního práva na Univerzitě aplikovaných věd Harz, jejíž jedna ze dvou budov se nachází ve Wernigerode, a kterou pak Willingmann od roku 2003 vedl jako rektor.
Přednášel i na řadě dalších univerzit, například v Rostocku či francouzském Dijonu. V letech 2016 až 2021 působil jako ministr hospodářství, vědy a digitalizace spolkové země Sasko-Anhaltsko. V současné vládě je ministrem vědy, energetiky, ochrany klimatu a životního prostředí a prvním náměstkem premiéra. Od roku 2020 je také místopředsedou zemské SPD Sasko-Anhaltsko.
Mezi vědci je oblíbený i na spolkové úrovni, v roce 2019 jej zvolili členové Německé asociace univerzitních profesorů a lektorů (DHV) „ministrem vědy roku“.
SPD, která by podle posledních průzkumů získala šest (podle agentury Infratest Dimap sedm) procent, propagaci Armina Willingmanna ve Wernigerode zjevně nepodcenila. Jeho tvář se na občany shovívavě usmívá z typicky červených plakátů sociálních demokratů objímajících doslova každý druhý sloup, a také z několika velkých LED billboardů. Ze všech kandidátů je profesor Willingmann ve městě tím zdaleka nejviditelnějším.
[caption id="attachment_149658" align="alignleft" width="265"]
AfD zve na vyjížďku na Simsonech s lídrem AfD v Sasku-Anhaltsku Ulrichem Siegmundem. Foto: Lucie Sýkorová / HlídacíPes.org[/caption]
80letého pamětníka Jürgena přesto již nepřesvědčil. „Opravdu potřebujeme, aby se něco změnilo. Teď svět ovládají pouze peníze, všechno se točí kolem Trumpa a světa těch nejbohatších, nůžky mezi chudými a bohatými se rozevřely až příliš,“ rozohnil se.
„A víte, tady se teď také mluví o tom, jestli by nebylo lepší mít zase hranice mezi východem a západem. Po pádu NDR sem přijeli muži v dlouhých kabátech ze sousedního Dolního Saska a koupili všechno, co mělo nějakou cenu. Možná až dvě třetiny domů tady v centru patří dodnes jim,“ vypráví. Návrat hranic by sice sám zřejmě nechtěl, ale chápe, že plno věcí lidem vadí. A AfD přeci nabízí „změnu“. Samozřejmě k lepšímu.
Co Jürgenovi naopak starosti nedělá, jsou vazby AfD na Rusko. „Ach kdepak, Putin sem nepřijde, to je nesmysl, tomu vůbec nevěřím,“ kroutí rozhodně hlavou.
Východ zůstává jiný, připomíná BSW
Koho Jürgen ještě chválí, je Sahra Wagenknechtová. Bývalá členka a místopředsedkyně strany Die Linke (Levice), za kterou seděla i ve spolkovém sněmu, pochází z východoněmecké Jeny. V lednu 2024 založila vlastní stranu Spojenectví Sahry Wagenknechtové (Bündnis Sahra Wagenknecht, BSW), často kritizuje vojenskou pomoc Ukrajině a obviňuje NATO z eskalování konfliktu v ruské válce na Ukrajině.
V parlamentních volbách v únoru 2025 strana získala 4,97 procenta hlasů a nedosáhla tak na pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do Bundestagu. Po volbách v roce 2024 má ale své zástupce ve vládnoucí koalici v zemských parlamentech v Braniborsku a Durynsku. Tam ji tradiční strany přibraly do vlády, aby utvořily většinu proti vítězné AfD. Patnáct opozičních křesel má BSW také v zemském parlamentu v Sasku.
„Sahra je rétoricky velmi zdatná, a je bystrá! Stojí za ní její manžel, od kterého si nechá radit,“ usmívá se Jürgen s narážkou na druhého manžela Wagenknechtové, Oskara Lafontaina, bývalého celoněmeckého předsedu sociálních demokratů (SPD) a poté předsedu Levice (Die Linke).
Prvním manželem Wagenknechtové byl Ralph Thomas Niemeyer, který sám opakovaně deklaroval, že má blízké vztahy se Sergejem Lavrovem, v roce 2022 vystupoval v Rusku jako samozvaný „exilový kancléř Německa“ a nyní údajně v Rusku žije a požádal tam o „politický azyl“.
Ve Wernigerode nejsou na plakátech strany BSW vidět žádní lokální politici, místo toho strana „straší“ občany kolážemi se Zelenským, Trumpem či plynovým potrubím v řetězech a výkřiky jako „Sankce proti Rusku nás zničí“, „Zastavte to podvádění!“ nebo „Nejsme žádní vazalové Trumpa“.
[caption id="attachment_149659" align="alignleft" width="310"]
Plakáty BSW neprezentují konkrétní místní politiky. Foto: Lucie Sýkorová / HlídacíPes.org[/caption]
Na všech plakátech je ještě připomínka, že „Východ zůstává jiný“. Jediným obličejem, který BSW ukazuje, je obličej samotné Sahry Wagenknechtové. Na velkoformátovém billboardu, který tvoří pozoruhodnou koláž se sousedním billboardem AfD, je u její fotografie pouze stručný nápis „Sahra Wagenknechtová přichází“.
Vedle ní se pak vyjímá profilový portrét lídra AfD Ulricha Siegmunda s rovněž jednoduchým heslem „On má plán“. S dodatkem „Všechno je možné“, který uvádí AfD na všech svých předvolebních materiálech.
Nedlouho po skončení akce CDU na náměstí ve Wernigerode začíná opodál oslava 35. výročí založení oblíbeného místního Irského pubu. Tam se naopak rychle shromáždí stovky lidí a zůstávají až do brzkých ranních hodin.
A politické preference návštěvníků? „Volíme AfD, jednoznačně, všichni! Potřebujeme levný plyn z Ruska,“ notují si muži u piva napříč věkovými kategoriemi. Jen sem tam zazní nesměle, že z vítězství AfD mají někteří obavy.
Tisíce lidí na AfD, desítky na CDU
Lídr AfD Ulrich Siegmund je ve Wernigerode vidět také na plakátech, které zvou občany na projížďku na Simsonech v podhůří Harzu. Vyjíždět se má v neděli z 25 kilometrů vzdáleného Qedlinburgu, jehož centrum se stovkami hrázděných domů je od roku 1994 na seznamu UNESCO.
Z následných pondělních zpráv německých médií je zjevné, že vyjížďky s Ulrichem Siegmundem se účastnily stovky lidí, až pět tisíc jich přišlo na místo srazu, aby lídra AfD viděli osobně. To je v městečku o velikosti Klatov či Litoměřic velmi slušná účast a zároveň je to v ostrém kontrastu s pouhými desítkami lidí, kteří přišli den předtím na zmrzlinu zdarma v o třetinu větším Wernigerode.
Rozdílu si všímají i místní reportéři. „Stovky lidí se účastní akcí s Ulrichem Siegmundem a čekají v dlouhých frontách, aby si s ním mohly promluvit, udělat si selfie nebo získat autogram. Naproti tomu stánky jiných stran jsou často prázdné,“ píše politická reportérka T-online Annika Leisterová.
O týden dříve potvrdila toto pozorování akce CDU právě v Qedlinbugu. V místním Císařském sálu uspořádal debatu s občany expert CDU na hospodářskou politiku Ulrich Thomas, který sám pochází z Qedlinburgu. Pozval i saského ministerského předsedu Michaela Kretschmera, ani to ale příliš lidí nepřilákalo.
„V sále bylo rozmístěno dvě stě židlí; téměř polovina byla prázdná, přestože z celého Německa přijelo asi 30 členů Mladé unie, aby vyjádřili svou podporu,“ popsal deník TAZ.
Jsme pod extrémním drobnohledem
Sasko-anhaltská pobočka AfD byla Úřadem pro ochranu ústavy v listopadu 2023 klasifikována jako pravicově extremistická organizace. To ale zřejmě na mnoho voličů neudělalo příliš dojem.
Když Němci loni volili nový Bundestag, AfD získala v Sasku-Anhaltsku nejvíce hlasů, a to 37,1 procenta. Celkově se strana umístila s 20,8 procenta hlasů na druhém místě a získala 152 křesel v 630členném Bundestagu.
V evropských volbách v roce 2024 v Sasku-Anhaltsku zvítězila AfD s 30,5 procenta jasně před CDU, které získalo 22,8 procenta. Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) zde tehdy dosáhlo na 15 procent.
Ve stejném roce v okresních volbách ale byla situace opačná, alespoň v okrese Harz. CDU zůstala největší frakcí v nové okresní radě se ziskem 30,5 procenta hlasů. Následovala AfD s 25,9 procenta a SPD s 13 procenty. Přímo ve Wernigerode získala CDU v krajských volbách před dvěma lety 26,7 procenta. Druhá byla SPD s 19,6 procenta a AfD až třetí s 19,3 procenta. Volby do městské rady tento poměr téměř kopírovaly.
Poslední průzkumy již předpovídají zcela jiná čísla. Agentura Infratest Dimap z konce července přisuzuje AfD 41 procent, CDU 24 procent, Levici 13 procent, SPD sedm procent a BSW čtyři procenta. Agentuře INSA vyšlo 10. sprna 42 procent pro AfD, 22 procent pro CDU, pro Levici 13, SPD šest a BSW pět procent.
Sasko-Anhaltská CDU by přesto chtěla zůstat u moci i po zářijových zemských volbách. Ministerský předseda a vedoucí kandidát Sven Schulze, který je ve funkci teprve od letošního ledna, si je ale vědom, že to bude velmi těžké.
Společnost Simson přitom založili původně v polovině 19. století dva židovští bratři a rodina byla nucena z Německa uprchnout, když se k moci dostali nacisté.
V podcastu „Berlin Playbook“ webu Politico popsal minulý týden letošní kampaň jako „nejtěžší volební kampaň, jakou kdy jakákoli německá spolková země vedla“. „Protože jsme právě teď pod extrémním drobnohledem. Celá Evropa nás sleduje… Pokud se výsledky průzkumů promítnou do výsledků voleb, pak to bude opravdu obtížné,“ řekl Schulze.
Durynský ministerský předseda Mario Voigt už má podobnou zkušenost za sebou. Druhým rokem nyní vede menšinovou vládu složenou z CDU, SPD a BSW, která je závislá na podpoře Levice.
Sasku-Anhaltsku možná nezbyde nic jiného, než takový scénář následovat, pokud CDU odmítne vytvořit koalici s AfD. Možnost, že by vládnutí bylo možné pouze s podporou Levicové strany, však zatím ministerský předseda Sven Schulze odmítá připustit.
Východní Německo jako model pro zbytek země
Nad tím, jak situaci zvrátit, si zatím tradiční strany lámou hlavu marně. Voliče ve spolkových zemích bývalého východního Německa oslovil zjevně mimo jiné manifest AfD „Vize 2026“. Ten tvrdí, že východní Německo by mělo být vnímáno jako model pro zbytek země, spíše než jako znevýhodněný region.
AfD vsadila na východoněmecký resentiment. A k němu patří také „Věčné přátelství“ s Moskvou, které se pěstovalo právě ve východním Německu. Stejně jako v tehdejším Československu i v NDR se každý student musel od páté třídy učit rusky.
„Úzké a bratrské spojenectví se Sovětským svazem bylo dokonce zakotveno ve východoněmecké ústavě v roce 1974. Uvádělo se v ní, že Německá demokratická republika je navždy a neodvolatelně spojena se Svazem sovětských socialistických republik,“ připomněl Hubertus Knabe, jeden z nejznámějších historiků v Německu, v komentáři pro magazín Focus.
Do této strategie proto snadno zapadá celková politika AfD vůči Rusku. Ve svém stranickém programu AfD vyzývá k „uvolnění napětí ve vztazích s Ruskem“. Po invazi Ruska na Ukrajinu požadoval její volební program do Evropského parlamentu „okamžité ukončení ekonomických sankcí“.
Před posledními federálními volbami AfD trvala na okamžitém zastavení všech dodávek zbraní na Ukrajinu. Podle AfD by také Německo mělo opět dovážet neomezené množství levné energie z Ruska – a na oplátku akceptovat násilné překreslování evropských hranic.
[caption id="attachment_149660" align="alignleft" width="326"]
„Sankce proti Rusku nás zničí“. Foto: Lucie Sýkorová / HlídacíPes.org[/caption]
Už pouhou perličkou na celé paradoxní situaci je fakt, že kandidáti AfD nyní používají ve své kampani značku proslulých východoněmeckých motocyklů Simson a dokonce je nazývají „symbolem svobody“.
Společnost Simson přitom založili původně v polovině 19. století dva židovští bratři a rodina byla nucena z Německa uprchnout, když se k moci dostali nacisté.
Nyní potomci rodiny protestují, že jejich jméno zneužívá v kampani strana, kterou Úřad pro ochranu ústavy označil za pravicově extremistickou a jejíž představitelé byli několikrát obviněni i z antisemitismu.
Na Simson jako symbol vsadil v minulých letech také Björn Höcke, předseda durynské odnože AfD a jedna z nejvýraznějších a zároveň nejkontroverznějších tváří strany. Také on uspořádal několik vyjížděk v rámci volební kampaně před zemskými volbami v Durynsku v roce 2024.
Odpověď na otázku, proč východoněmecký resentiment tak dobře funguje, by ale zřejmě měla mnoho vrstev. Když mluvil 80letý Jürgen z Wernigerode o „mužích v dlouhých kabátech a politicích, kteří přišli ze západu“, nebylo možné nevzpomenout si na knihu s názvem „Integrujte přeci nejprve nás“.
Tu napsala v roce 2018 první saská ministryně pro integraci Petra Köppingová. Pokusila se v ní vysvětlit fenomén PEGIDA, ale také obecněji odpovědět na to, odkud pramení frustrace velké části obyvatel bývalých východních spolkových zemí.
„Stín éry po znovusjednocení je dlouhý a stále více zakrývá mnohé úspěchy německé jednoty, píše Köppingová. Popisuje, co je obzvláště obtížné pochopit pro lidi, kteří NDR nezažili nebo ji znali jen z dálky: rozpory způsobené pádem Berlínské zdi a znovusjednocením a to, jak přetrvává zášť – a to i mezi těmi, kteří jsou ekonomicky dobře situovaní. Köppingová v tom vidí klíč k nedůvěře a k odstupu od demokracie v Sasku a východním Německu, a tedy i k hněvu a vysoké popularitě AfD,“ shrnul tehdy v recenzi na knihu Bastian Brandau, redaktor stanice Deutschlandfunk.
