KOMENTÁŘ. Mám rád hory. Čím dál méně ale chápu, proč bych měl svůj volný čas trávit ve frontách, kolonách aut a mezi stovkami dalších lidí. Když vyrážím do přírody, hledám především klid. A právě ten se z některých nejznámějších českých turistických míst pomalu vytrácí.
Stačí se podívat na Sněžku. Krkonoše jsou dlouhodobě jednou z nejnavštěvovanějších horských oblastí v Česku. Podle analýzy Správy Krkonošského národního parku navštívilo Krkonoše v období od listopadu 2024 do srpna 2025 více než 4,1 milionu lidí. Celkem zde vytvořili přes 12,7 milionu návštěvodnů.
Největším magnetem zůstává Sněžka. V exponovaných letních dnech se na vrchol vydávají tisíce lidí a na některých místech vznikají doslova lidské kolony. Lidé chtějí chodit do hor. Problémem je ale jejich koncentrace na několika málo místech ve stejný čas.
Turistický hit může vzniknout přes noc
Dnes k tomu navíc nepotřebujeme ani turistického průvodce. Stačí jedno povedené video na TikToku, Instagramu nebo YouTube. Zajímavým příkladem je Městská knihovna na Mariánském náměstí v Praze. Uvnitř stojí od roku 1998 instalace Idiom – sloup vytvořený z tisíců knih.
Dříve byla knihovna především místem pro čtenáře. Dnes se před Idiomem tvoří v hlavní turistické sezoně dlouhé fronty lidí, kteří si chtějí udělat fotografii. Je to nový druh turismu.
Overtourismus už nemusí znamenat, že je přeplněné celé město nebo celý region. Může se týkat jediného schodiště, výhledu, domu nebo uměleckého díla. Sociální sítě dokážou během krátké doby přivést desetitisíce lidí na místo, které ještě nedávno znali především místní.
Krkonoše si proto raději nechávám na podzim. Ideálně na všední den, kdy je lidí výrazně méně. Krkonoše jsou nádherné, ale nechci svůj výlet spojovat s čekáním v koloně turistů. Když si můžu vybrat mezi známým místem plným lidí a méně známou krajinou, kde mám pocit, že jsem ji objevil sám, volím druhou možnost.
Jedno virální video může během několika týdnů změnit klidné místo v další povinnou zastávku.
A čím dál častěji hledám právě taková místa. Jedním z regionů, které mě v tomto směru baví, jsou Krušné hory, které se v posledních letech postupně dostávají do hledáčku turistů. Přesto stále nabízejí něco, co v nejnavštěvovanějších českých horách začíná být vzácné: prostor. Méně známé trasy, menší obce, staré hornické cesty, výhledy a místa, kde člověk nemusí bojovat při parkování. Právě to může být jejich největší konkurenční výhodou.
Nedávno mě například zaujaly Otevřené dveře na Stříbrné. Jednoduchý nápad, dřevěné dveře stojící volně v krajině. Otevřete je a místo místnosti se před vámi objeví krušnohorská krajina. Žádná lanovka, žádný turniket, žádná vstupenka, a hlavně žádná fronta. Právě taková místa mě dnes baví nejvíc. Nejsou ještě přeplněná a člověk k nim musí trochu hledat cestu.
Nemusíme všechny poslat na stejné místo
Když se některé české turistické lokality začnou plnit, první reakcí bývá často snaha zvýšit jejich kapacitu. Větší parkoviště, širší silnice, více infrastruktury. Možná bychom ale měli přemýšlet jinak. Ne jak dostat více lidí na Sněžku, ale jak jim ukázat, že Česká republika nabízí stovky dalších míst.
Nemáme jen Sněžku, Pravčickou bránu, Adršpašské skály nebo Pustevny. Máme stovky menších kopců, stezek, vyhlídek, zapomenutých cest a obcí, které stojí za návštěvu. Právě v tom vidím velkou příležitost pro regiony, které zatím nejsou v centru turistického zájmu. Krušné hory jsou podle mě jedním z nich.
Sociální sítě budou vytvářet nové turistické atrakce rychleji než kdykoliv předtím. Jedno virální video může během několika týdnů změnit klidné místo v další povinnou zastávku. Proto budu raději hledat místa, která ještě nejsou na seznamu „10 míst, která musíte v Česku navštívit“. Nechci být součástí davu, který jde za stejnou fotografií.
Chci jít opačným směrem. Objevovat místa, která jsou krásná právě proto, že o nich ještě tolik lidí neví. Možná totiž bude největším luxusem budoucnosti něco úplně obyčejného. Otevřít dveře do krajiny a zjistit, že za nimi není nikdo další.
Autor je majitelem lyžařského areálu v Perninku