Kazimierz Funk a objev vitaminů
Dnes lidé do své rutiny běžně zařazují vitaminy, kterými podporují svou imunitu a celkové zdraví. Kde se však vůbec vzal nápad přijímat vitaminy formou doplňků stravy? Vše začalo u muže jménem Kazimierz Funk, který je považován za „otce vitaminoterapie“.
Tento polský biochemik počátkem 20. století prováděl experimentální výzkumy. Během nich se mu podařilo odhalit látky, při jejichž nedostatku vznikají některé nemoci. V roce 1911 je nazval vitaminy, což pocházelo ze slov „vita“, neboli život, a „amin“, což je dusíkatá látka nezbytná pro život.

Zdroj obrázku: iStockphoto, EyeEm Mobile GmbH
Jan Czochralski a základ pro čipy
Samotným základem elektroniky jsou čipy, bez nichž by nebyla schopna fungovat. Tyto čipy, tvořené křemíkem, mají však svůj původ částečně v Polsku, což patrně ví málokdo. Za základním principem jejich výroby stojí metalurg Jan Czochralski.
Průlom nastal po zavedení metody růstu krystalů, která napomohla vytvářet vysoce čistý a kvalitní monokrystalický křemík. Ten je dnes zásadní pro výrobu polovodičů. Czochralského metoda tak zaznamenala obrovský pokrok, neboť bez ní by dnes technologie nemohly fungovat.

Zdroj obrázku: iStockphoto, Avalon_Studio
Ignacy Łukasiewicz a první lampa na petrolej
Než byla vynalezena elektřina a ulice osvětlovaly různé druhy lamp, přispěl svým vynálezem polský lékárník a vynálezce Ignacy Łukasiewicz. V roce 1853 se mu podařilo destilovat petrolej ze surové ropy. Použil ho pro osvětlení lékárny a operačního sálu v nemocnici ve Lvově.
Díky jeho vynálezu se změnil princip osvětlování po celém světě. Byl to bezpečnější a levnější způsob, který rozzářil ulice i domy. Zároveň se tímto objevem zasloužil o první ropný vrt.

Zdroj obrázku: iStockphoto, Noel Mallia
Marie Curie-Skłodowska a objev radioaktivity
Jméno polské vědkyně Marie Curie-Skłodowské zná ze školních lavic snad každý. Společně se svým manželem se věnovali výzkumům. Průlom nastal, když objevila dva nové prvky, polonium a radium. Nejzásadnější výzkum, který je celosvětově proslavil a zapsal její jméno do dějin, se týkal samotné radioaktivity.
Stala se ikonou moderní vědy a za své přínosy obdržela Nobelovu cenu za fyziku v roce 1903 a Nobelovu cenu za chemii v roce 1911. Je tak jedinou osobou, která získala ocenění v obou kategoriích.

Zdroj obrázku: Creative commons, CC-BY-SA
Ludwik Hirszfeld a dědičnost krevních skupin
Ludwik Hirszfeld byl polský lékař, který se prosadil v oblasti imunogenetiky, imunohematologii a krevních skupin. Jeho přínos spočívá zejména v prokázání dědičnosti krevních skupin, na čemž pracoval společně s Emilem von Dungernem.
Tento objev pomohl při transfuzích zachránit spoustu lidských životů. Díky němu tak byla zavedena terminologie krevních skupin A, B, AB a 0. Společně se svou manželkou Hannou Hirszfeld dále pokračoval ve výzkumech. Vysvětlil tak rozdíly v četnosti krevních skupin mezi populacemi.

Zdroj obrázku: iStockphoto, Constantinis
Józef Kosacki a detektor min
Po první světové válce zůstala spousta bojišť a dalších míst zaminována. Hrozilo tak, že tyto ztracené miny mohou ohrozit životy lidí. V roce 1941 přispěl se svým vynálezem Józef Kosacki.
Vyvinul detektor min, který se velmi rychle začal používat spojenci při odminovávání. Stal se tak nezbytným nástrojem, který se ve zmodernizované podobě využívá dodnes.

Zdroj obrázku: Shutterstock, Yarrrrrbright
Polská stopa v každodenním životě
Kdykoliv pozřete vitamin, vezmete telefon do ruky nebo dostanete transfuzi, můžete přemýšlet nad tím, jak se tyto věci podařilo vynalézt nebo zprovoznit. Každý je bere jako samozřejmost, ale znát pozadí jejich existence není na škodu.
Poláci v sobě nesou stejnou genialitu jako jiné národy. Každý z nich přispěl světu nějakými objevy a zaslouží si obdiv a úctu.

Zdroj obrázku: iStockphoto, em_concepts
Zdroje článku: pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, www.lintoncrystal.com, polishhistory.pl, www.nobelprize.org, pmc.ncbi.nlm.nih.gov, www.storicko.cz