7 min

Benátky opět řeší Rusko: v soutěži Zlatý lev je kontroverzní „sovětský projekt“

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

profimedia-1096879263

Zdroj: Protest před ruským pavilonem na bienále. Foto: Profimedia

Ruský režisér Ilja Chržanovský představí na začátku září v Benátkách dlouho očekávaný film, který vznikl v rámci dlouholetého sociálně-psychologického experimentu s názvem Dau. Ten probíhal v uzavřeném areálu, jenž byl kvůli natáčení před dvaceti lety vybudován v ukrajinském Charkově. Prostor věrně kopíroval tajný sovětský výzkumný ústav, ve kterém byla vyvinuta atomová bomba. Projekt je obestřen řadou kontroverzí. Dvě ukrajinská ministerstva se tento týden vymezila proti zařazení filmu do hlavní soutěže o Zlaté lvy a nazvala ho propagandou. Sám režisér je přitom na blacklistu Kremlu.

Kritika se na Benátské bienále, které festival pořádá, snesla jen pár týdnů poté, co mu byla odebrána evropská dotace kvůli návratu Ruska na letošní festival navzdory mezinárodním sankcím na Putinův režim.

83. ročník filmového festivalu v Benátkách se koná od 2. do 12. září. Ve středu 9. září zde bude mít světovou premiéru film Dau inspirovaný životy sovětských fyziků, kteří vyvinuli atomovou bombu. Sleduje především příběh Lva Landaua, fyzika řeckého původu žijícího v SSSR v letech 1928 až 1968.

Natáčení filmu probíhalo ve fiktivním areálu s názvem Institut, který byl vybudován v roce 2009 na místě opuštěného plaveckého stadionu v ukrajinském Charkově. S rozlohou 30 tisíc metrů čtverečních se tento film stal vůbec největším filmovým dějištěm v Evropě.[souvisejici]

Účinkujícími ale nebyli profesionální herci. Místo toho Chržanovský pozval skutečné vědce, umělce, náboženské vůdce, ale i pravicové extrémisty a náhodné běžné lidi, aby v areálu žili a pracovali. Podle řady účastníků i pozorovatelů se proces natáčení postupně proměnil v jakýsi sociálně-psychologický experiment, který následně obklopila řada kontroverzí.

Sám Chržanovskij údajně uvedl, že projekt začal skromně, jako malý artový film financovaný z evropských zdrojů, ale někde v průběhu „zmutoval“ v masivní multimediální experiment, jehož cílem bylo ponořit diváky – a ty, kteří se na jeho tvorbě podíleli – do hrůzného, fantasmagorického světa Sovětského svazu stalinistické éry, napsal loni deník The Guardian.

Vlna pobouření vypukla kvůli zapojení dětí z charkovského sirotčince do natáčení. Režisér byl obviněn ze zneužívání sirotků kvůli „naturalismu“ při pitvách a lékařských experimentech před kamerou

Natáčení nezajišťoval klasický velký kameramanský tým, ale renomovaný německý kameraman Jürgen Jürges točil vše tzv. z ruky, na kameru 35mm. Podle režiséra Chržanovského původně Jürges „přijel natáčet na pár měsíců a strávil na projektu téměř deset let“. Účastníky natáčel čas od času v různých okamžicích jejich života, a to i vintimních chvílích.

Z obrovského množství natočeného materiálu (přes 700 hodin) již v minulých letech vznikla série dílčích filmů, instalací, performancí, debat a knih o sovětském Rusku za Stalina (např. Dau. Nataša, Dau. Degenerace), které měly premiéru v roce 2020 na festivalech i online.

Hlavní film, který bude mít nyní premiéru v Benátkách, má představovat vyvrcholení více než dvou desetiletí práce a spojuje záběry natočené v letech 2008 až 2011 s nově pořízeným materiálem dokončeným v roce 2024.

Fyzika Lva Landaua ztvárnil Teodor Currentzis, řecko-ruský klasický hudebník, o kterém se mluví jako o „vyhroceném podivínovi dirigentského světa“. Currentzis strávil na natáčení téměř tři roky. Počet účastníků se údajně pohyboval za zhruba 15 let existence projektu mezi 210 000 a 392 000.

Mezi vědce, kteří místo navštívili nebo se tam dočasně usadili, patřil fyzik David Gross, neurovědec James Fallon a profesor matematiky na Harvardu Shing-Tung Yau. Mezi umělce zase Marina Abramović, Carsten Höller a divadelní režisér Peter Sellars.
Zneužívání sirotků policie nepotvrdila
Kolem projektu stále probíhá v mezinárodní i ukrajinské filmové komunitě živá debata, podotýká ukrajinský server Gromada, který nazval projekt „etickým peklem“.

„Západní kritici i samotní účastníci přímo obvinili tvůrce z používání nesimulovaného porna, skutečných bitek s účastí krajně pravicových radikálů a psychologického teroru proti lidem, kteří byli týdny drženi v izolaci. Chržanovskij fakticky vytvořil uzavřený psychologický kult financovaný ruskými oligarchy, kde beztrestně experimentoval s lidskou důstojností.“

Server Gromada upozornil také na policejní vyšetřování projektu, které inicioval zmocněnec prezidenta Ukrajiny pro práva dětí Mykola Kuleba. „Vlna pobouření vypukla kvůli zapojení dětí z charkovského sirotčince do natáčení. Režisér byl obviněn ze zneužívání sirotků kvůli „naturalismu“ při pitvách a lékařských experimentech před kamerou." [souvisejici1]

„Státní zastupitelství Charkovské oblasti zahájilo na podnět Kuleby trestní stíhání podle článků o mučení a o výrobě nebo distribuci děl propagujících kult násilí a krutosti. Byly provedeny forenzní psychologicko-diagnostické a komplexní výchovně-vývojové expertízy. Na základě závěrů expertů policie uvedla, že v jednání filmařů nebyl corpus delicti – nebyla zaznamenána žádná fyzická újma ani mučení kojenců a natáčení probíhalo za účasti a pod dohledem opatrovníků/vychovatelů,“ informoval web Gromada.
Ruská propaganda, tvrdí Ukrajina
Zařazení filmu Ilji Chržanovského Dau do hlavní soutěže 83. filmového festivalu v Benátkách kritizuje ve společném prohlášení Ministerstvo kultury a Ministerstvo zahraničních věcí Ukrajiny:

„Stojí za připomenutí, že projekt financoval ruský podnikatel Sergej Adonjev, na kterého se vztahují sankce ze strany Spojených států a Ukrajiny, a který potvrdil vazby na Putinův režim. Režisér filmu Ilja Chržanovskij vedl kulturní projekt financovaný ruskými oligarchy napojenými na Kreml, který byl široce kritizován ukrajinskými i mezinárodními intelektuály. Hlavní herec filmu Teodor Currentzis přijal ruské občanství udělené Vladimirem Putinem a rozvíjel svou hudební kariéru s financováním od sankcionovaných ruských státních bank a státních kulturních institucí. Tyto vazby již vedly řadu evropských kulturních institucí ke zrušení jeho vystoupení a ukončení spolupráce s ním. Je třeba také poznamenat, že Dau se natáčel v Charkově v letech 2008–2011, ale ukrajinské město je ve filmu zobrazeno výhradně sovětskou optikou, bez ohledu na jeho vlastní historii a identitu. Tento přístup odráží stejný imperiální narativní model, který Rusko nadále prosazuje prostřednictvím své agresivní války proti Ukrajině,“ uvedla ministerstva.[souvisejici2]

Projekt v hodnotě 25 milionů eur skutečně financoval ruský podnikatel Sergej Adonjev, který je pod silnými sankcemi USA a Ukrajiny, což přiznal sám Chržanovskij.

Ilja Chržanovskij je ale na černé listině Kremlu. V roce 2024 byl v Moskvě označen za „hlavního zrádce“ a získal status „zahraničního agenta“. Ze „sabotáže Ruska“ jej obvinil Andrej Lugovoj, bývalý agent KGB, který se stal politikem a místopředsedou Výboru pro bezpečnost a boj proti korupci Státní dumy.

Chržanovskij se poté vzdal ruského občanství a podle informací The Guardian je nyní britským, německým a izraelským občanem a žije v Berlíně.

Britský deník také popsal, z jakého prostředí Chržanovskij pochází. Vyrůstal v Moskvě obklopen umělci a intelektuály. Jeho otec Andrej je renomovaný filmař, jehož film Skleněná harmonika z roku 1968 se stal prvním animovaným filmem, který byl v SSSR zakázán. Jeho kmotrem byl scenárista Sergej Jermolinskij, který si v dětství dopisoval s Tolstým a byl nejlepším přítelem spisovatele Michaila Bulgakova, uvedl The Guardian.

Projekt v hodnotě 25 milionů eur skutečně financoval ruský podnikatel Sergej Adonjev, který je pod silnými sankcemi USA a Ukrajiny, což přiznal sám režisér.

Neoprávněný útok, brání film šéf festivalu
Šéf filmového festivalu v Benátkách Alberto Barbera se na Instagramu ohradil proti kritice ohledně filmu. „Dau není ruský film; není to proputinovská propaganda. Je to film, který odsuzuje totalitní režimy a jejich vměšování do životů občanů s cílem omezit jejich svobodu.“

„Jsem si dobře vědom toho, že na Ukrajině po ruské invazi zuří krvavá a krutá válka. Vím, že války se vedou nejen na frontě, ale i prostřednictvím propagandy. Přesto budování sítě obvinění založených na lžích a manipulaci s realitou – to vše za účelem útoku na Bienále a film vybraný do soutěže – je malicherný a nepřijatelný čin,“ napsal Barbera na Instagram.

Zastal se i samotného Chržanovského. „Je to dílo ruského disidenta – označeného za teroristu a nepřítele státu na černé listině režimu – režiséra, který se od samého začátku staví proti ruské invazi na Ukrajinu. Proč tedy tato nevysvětlitelná negativní reakce na film, který jeho kritici evidentně ani neviděli? Proč se Bienále stává dalším terčem bezdůvodného a neoprávněného útoku?“

Chržanovskij nebude v Benátkách poprvé. Jeho debutový celovečerní film s názvem „4“ měl světovou premiéru na benátském festivalu Giornate degli Autori a později získal cenu Tiger na MFF v Benátkách, následovanou řadou dalších mezinárodních ocenění.

V roce 2006 začal pracovat na filmu Dau. Dva filmy z projektu, Dau. Nataša a Dau. Degenerace, byly vybrány do oficiální selekce Berlinale 2020, přičemž první z nich získal Stříbrného medvěda za mimořádný umělecký přínos za kameru Jürgena Jürgese.

Britský deník The Guardian se již dříve Chržanovského zeptal na jeho další plány. Režisér listu prozradil, že „chce postavit experimentální město pro 5000 lidí z celého světa, kde je vše zaznamenáno a vše je otevřené a transparentní.“

Reklama

Další články z HlídacíPes.org

Les pod proudem: elektřina vede volně po povrchu, experti se diví, úřad to neřeší

Poslušnost proti svědomí: proč obyčejní lidé plní i nelidské rozkazy

Zlo si obvykle představujeme jako cosi výjimečného – jako výbuch šílenství, jako dílo zrůd nebo sadistů....

Petr Fiala z Mňágy ustál tlak StB: „Neřeknu vám ani, kolik ukazují tyhle hodiny“

Státní bezpečnost je zbytečná a škodlivá, řekl estébákům frontman skupiny Mňága a Žďorp Petr Fiala v roce...

Tady všude byl hustý les. Jak ochránce přírody pokácel stromy ve vzácném biocentru

Kolem obce Borová u Náchoda, jen kousek od dnešních hranic s Polskem, je řada staveb vojenského opevnění z...

23 let před invazí. Jak se z Československa podařilo vystrnadit Rudou armádu

V noci z úterý 20. srpna na středu 21. srpna 1968 začala invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa....

Tento článek byl publikován ze zdrojů HlídacíPes.org

Články z HlídacíPes.org přinášejí hloubkové zpravodajství, investigativní práci a datově podložené analýzy, které sledují fungování veřejné správy, justice, médií i moci jako takové. Důraz je kladen na transparentnost, odpovědnost veřejných institucí a kontrolu politických i ekonomických vlivů ve...

Benátky opět řeší Rusko: v soutěži Zlatý lev je kontroverzní „sovětský projekt“

Došla mu munice. Pak pilot MiGu předvedl nečekaný trik a ruský cíl šel k zemi

Nejmladší Polívka si vybral partnerku, která připomíná Dagmar Havlovou zamlada. Je jí 21 a už hrála v Národním divadle

Václav Neckář v slzách! Zemřel mu jediný syn Václav

Lidské bestie: Nikolaj Ježov posílal lidi na smrt podle kvót. Nakonec ho Stalin nechal zmizet také

10 cviků, které vypadají směšně jednoduše. Pak přijde čtyřicátá sekunda a začneš vyjednávat s vesmírem