Klasická pergola, tedy otevřená konstrukce ze sloupků a příčných trámů bez pevné střešní krytiny, podle MMR představuje prvek zahradní architektury.
Kdy pergola vůbec nepodléhá stavebnímu zákonu A jako taková spadá mimo režim stavebního zákona úplně . Žádná plocha, žádná výška, žádné podlaží. Stačí, aby střecha propouštěla déšť a konstrukce stála samostatně, bez kotvení do obvodové zdi domu.
Jakmile ale přibude nepropustná krytina, lamelový systém s nastavitelným úhlem, boční stěny nebo napojení na fasádu rodinného domu, právní kvalifikace se posouvá. Taková stavba se posuzuje jako přístřešek, případně rovnou jako přístavba. A právě tady vstupují do hry ona tři čísla.
Tři limity volného režimu, a co ještě musíte splnit navíc Příloha č. 1 stavebního zákona vymezuje drobné stavby, které nevyžadují povolení záměru. Pro přístřešky platí od 1. 8. 2025 (novela č. 87/2025 Sb.) tyto stropní hodnoty:
Zastavěná plocha: maximálně 40 m²Výška: maximálně 5 mPočet nadzemních podlaží: nejvýše jedno Splnění trojice parametrů ovšem automaticky neodemyká volný režim. Zákon a prováděcí vyhláška přidávají další podmínky:
Stavba musí stát v zastavěném území a mimo veřejné prostranství. Pozemek si musí zachovat minimálně 50 % vsakovatelných ploch. Konstrukce nesmí narušovat odstupové vzdálenosti; u objektů bez obvodových stěn se měří mezi hranicí parcely a obalovými čarami vnějších líců svislých prvků. Přístřešek nesmí odvádět dešťovou vodu ani způsobovat spad sněhu na sousední pozemek. Pokud kterákoli z těchto podmínek selže, drobná stavba se podle novely přeřadí mezi jednoduché stavby. A jednoduché stavby už povolení záměru vyžadují.
Zdroj fotografie: Foto: Unsplash Proč rozhoduje konstrukční provedení, a ne katalogový název Bioklimatická pergola s hliníkovými lamelami, integrovaným osvětlením a motorizovaným ovládáním vypadá na vizualizaci elegantně. Právně jde ale téměř vždy o přístřešek, protože má nepropustnou střechu v uzavřené poloze, často i boční zasklení. Pokud je navíc kotvena do nosné zdi domu a půdorysně rozšiřuje stávající stavbu, metodika MMR ji klasifikuje jako přístavbu, tedy změnu dokončené stavby. V takovém případě volný režim padá bez ohledu na rozměry.
Praktický test před nákupem:
Propouští střecha v základní poloze déšť? → zahradní architektura, mimo zákon. Má nepropustnou krytinu, ale stojí volně na vlastních sloupech? → přístřešek, potenciálně drobná stavba. Je kotvena do domu a provozně s ním propojena? → přístavba, povolení záměru nutné. Největší úspora času a nervů proto spočívá v ověření ještě před objednávkou. Stačí konfrontovat technický list výrobku s metodikou ministerstva.
Co hrozí, když stavebník limity podcení Stavba realizovaná bez potřebného povolení představuje přestupek. Stavební zákon umožňuje uložit pokutu až 2 miliony korun, ve zvlášť závažných případech dokonce 4 miliony. Stavební úřad může zahájit řízení o odstranění, a to i u konstrukce, která povolení nevyžadovala, pokud byla provedena v rozporu s územně plánovací dokumentací.
Vedle veřejnoprávní roviny existuje i soukromoprávní riziko. Občanský zákoník chrání sousedy před nepřiměřenými imisemi, jako je stín, stékající voda či padající led. Soused se může bránit soudně, a to nezávisle na tom, zda stavba prošla úřadem.
Jak si ověřit územní plán ještě před prvním výkopem I drobná stavba v plně volném režimu musí respektovat územní plán obce. Koeficient zastavění, stavební čára, funkční využití plochy; každá obec pojmenovává regulativy trochu jinak. Nejspolehlivější cestou je otevřít textovou i grafickou část dokumentace v Národním geoportálu územního plánování a vyhledat regulativy pro konkrétní parcelu. Při nejasnostech pomůže konzultace s úřadem územního plánování, která je bezplatná a nezavazující.
Pokud záměr volný režim přesáhne, dalším krokem je podání přes Portál stavebníka, projektová dokumentace a standardní povolení záměru.
Zdroj: Chalupáři-Zahrádkáři
Autor: Karel Novák