Česká vláda od ledna 2026 slibuje zákon o předkupním právu na zemědělskou půdu pro „aktivní zemědělce“. Zní to rozumně, dokud si člověk neuvědomí, kdo je v Česku tím nejaktivnějším zemědělcem. Agrofert hospodaří na 133 tisících hektarech v téměř osmdesáti podnicích. Právnické osoby celkově drží 69,2 % obhospodařované půdy. Pravidlo „první kupuje ten, kdo už na poli sedí“ v takové krajině neznamená ochranu sedláka. Znamená betonování statu quo ve prospěch těch největších.
Záměr, který se tváří neutrálně, a není
Ministr zemědělství Martin Šebestyán 24. července 2026 poprvé veřejně popsal dvě varianty chystaného zákona. První: neveřejná ohlašovací povinnost při prodeji půdy. Druhá, tvrdší: hierarchie kupujících, kde na prvním místě stojí zemědělec, který na pozemku už hospodaří. Obě varianty mají společného jmenovatele, informační a kapitálovou výhodu pro stávajícího nájemce.
Právě tady končí politická fikce o „podpoře aktivních zemědělců“ a začíná realita. V zemi, kde průměrná fyzická osoba hospodaří na 27,8 hektaru a průměrná právnická osoba na 412 hektarech, není slovo „aktivní“ neutrální přívlastek. Je to kód pro toho, kdo má smlouvy, kapitál a logistiku. Kdo jiný než Agrofert se svou sítí podniků rozloženou přes celou republiku dokáže na „první informaci“ o prodeji reagovat rychleji a štědřejší nabídkou?
Malí farmáři to vidí jasně
Asociace soukromého zemědělství, zastupující asi osm tisíc malých a středních farem, nechodí kolem horké kaše. Předseda Jaroslav Šebek v rozhovoru pro Novinky.cz oznámil, že proti předkupnímu právu ASZ použije „všechny páky“, včetně Ústavního soudu. A nejde jen o sedláky. ASZ upozorňuje, že zákon zasáhne i 1,5 milionu drobných vlastníků půdy, zúží okruh reálných kupců, a tím sníží tržní hodnotu jejich majetku.
Začínající farmář bez stávajícího nájmu se v hierarchické variantě k půdě dostane až ve druhém sledu. A i ta „mírnější“ informační povinnost je laciný trik: velký nájemce získá předstihovou informaci zdarma, malý se o prodeji dozví, až když je pozdě. Kdo má kapitál, vyhrává. Kdo ho nemá, čeká.
Střet zájmů bez pojistky
Řekněme to přímo: premiér prosazuje sektorovou legislativu, z níž strukturálně těží holding, s nímž je spojován. Zákon o střetu zájmů zakazuje veřejnému funkcionáři upřednostnit osobní zájem před veřejným. Jenže v praxi neobsahuje jednoduchý mechanismus, který by blokoval tvorbu tržních pravidel jen proto, že z nich může sekundárně profitovat firma politika u moci. Mezera je průhledná, a nikdo ji nezaplnil.
K srpnu 2026 navíc není co formálně napadnout. Neexistuje paragrafovaný návrh, sněmovní tisk ani hlasování. Programové prohlášení vlády z 5. ledna obsahuje slib. V květnu proběhl sněmovní seminář. V červenci ministr popsal varianty a přiznal, že ústavnost teprve prověřuje s ministerstvem spravedlnosti. Zákon, který ještě neexistuje, se těžko zastavuje, ale jeho kontury jsou dostatečně zřetelné na to, aby bylo jasné, komu prospěje.
Čísla, která mluví za vše
Stačí se podívat na strukturu českého zemědělství podle Zelené zprávy 2024:
- 39 291 fyzických osob hospodaří na 1,09 milionu hektarů (30,8 % půdy).
- 5 958 právnických osob hospodaří na 2,46 milionu hektarů (69,2 % půdy).
- Samotné obchodní společnosti drží 50,6 % veškeré obhospodařované půdy.
- Průměrná výměra fyzické osoby: 27,8 ha. Právnické osoby: 412,1 ha.
Pravidlo „první kupuje stávající uživatel“ v takové struktuře není neutrální korekcí trhu. Je to přepsání pravidel vstupu k nejstrategičtějšímu výrobnímu prostředku, půdě, ve prospěch těch, kdo na ní už sedí. A kdo na ní sedí nejvíc, víme.
Podle nás nejde o to, zda Česko potřebuje regulaci trhu s půdou (řada zemí EU ji má). Jde o to, kdo ji píše, pro koho ji píše a zda si vůbec někdo všimne, že autor a příjemce mají stejnou adresu.
Zdroj: Kontext24
Autor: Vojtěch Havelka