3 min

75 % dětí žije v rozvedených rodinách. Máme ještě co říct generaci střídavé péče?

Sdílet

Dennívýzva

Jeden z největších problémů současného křesťanství spočívá v částečné, nebo úplné neznalosti toho, ke komu církev mluví a jakým způsobem člověk mimo církev žije. Symbolickým příkladem můžou být děti a… The post 75 % dětí žije v rozvedených rodinách. Máme ještě co říct generaci střídavé péče? appeared first on Proboha!.

Zdroj: Proboha!

Jeden z největších problémů současného křesťanství spočívá v částečné, nebo úplné neznalosti toho, ke komu církev mluví a jakým způsobem člověk mimo církev žije. Symbolickým příkladem můžou být děti a dospívající, kteří žijí v různých podobách rodinných vztahů.

Požádal jsem své přátele učitele, aby mi poslali statistické údaje o tom, z jakého prostředí jejich žáci a studenti pocházejí. 75 % dětí, které učí, žije v rozvedených rodinách. V jedné třídě pochází z úplné, tj. nikdy nerozvedené rodiny, jedna jediná žákyně z celkového počtu 28 dětí.

Jednalo se půl napůl o státní a církevní základní a střední školy. Čísla, která mi poslali, překonávají statistický průměr rozvodů za rok 2025, který činí podle Českého statistického úřadu 40 %. Toto číslo ovšem nereflektuje počet těch, kteří v určité formě rozloučení (bez rozvodu) už žijí. V každém případě ale jde, a to nejen v Česku, o významný společenský fenomén.

Nemůžu s čistým svědomím říct: utrapte se, říká farářka, která provází páry rozvodovým rituálem

Můžeme si vůbec stále dovolit to, co vždycky?

Téměř většina žáků se musí vyrovnávat s různými podobami střídavé péče a dost proměnlivým rodinným prostředím. Jde hlavně o nové partnery jejich biologických rodičů, o další děti, které s nimi do rodiny přicházejí, o střídající se místa bydlení a čím dál častěji také o vcelku široký okruh dalších lidí (nových prarodičů, strýců a tet), kteří se stávají součástí jejich života. S vysokým počtem dětí z rozloučených vztahů souvisí patrně i rostoucí míra psychických problémů, které zásadním způsobem ovlivňují svět dětí a dospívajících. Naše dětské prožitky, jak vidno např. z tohoto vyznání, nás ovlivňují ještě mnohem víc, než jsme si mysleli.

S fluidním prostředím, v němž se těžko hledá nějaká stálost, vstupuje do dětského života poznání neovlivnitelné křehkosti a nejistoty, s nimiž se děti těžce vyrovnávají. Asi si dokážeme představit, jak tohle všechno ovlivňuje dětské chápání lásky, přátelství a intimity. Nestálé rodinné vztahy představují problém i pro školy a učitele (kteří sami v podobných vztazích žijí) při vysvětlování těch nejzákladnějších fenoménů lidského života a okolního světa, ale také pro církve a jiné náboženské instituce, jejichž učení se opírá o více či méně neměnné teologické, antropologické a etické konstanty. Mluvit k někomu jazykem, jemuž nerozumí, a o věcech, které nepoznal ani v jejich formálně-profánní podobě, je neúctou, kterou by si teolog nebo farář dnes už neměl dovolit.

Co dětem vlastně říkají dnešní vzdělávací plány?

Jistě že jsme všichni lidé jedné planety. Někdy se ale zdá, že přece jen žijeme v jakýchsi paralelních světech. Tak například velké literární příběhy, romány, novely, básně a pohádky vycházejí stále z tradiční představy a zkušenosti světa, v níž hraje stálost rodinných vztahů klíčovou roli. Co ale tyto velké příběhy, s nimiž ve svých vzdělávacích plánech školy stále pracují, říkají dětem
a teenagerům? Mají – možná jinak kluci a jinak děvčata – ještě touhu po mezilidských poutech, která jsou pevná (i když se chvějí) a trvalá (i když je to těžké)? A jak vůbec by dnes měly církve předávat lidem biblické, a zvláště evangelní poselství, jehož teologie se týká právě určité stálosti, jistoty a jednoty? Lze to ještě?

Jedno tělo znovu dráždí svět proměnlivé lásky. Věrnost se znovu hlásí o slovo

Je pravda, že bychom v době, kdy v církvi ani ve společnosti neexistovaly rozvody, našly řadu manželství, v nichž manželé žili pospolu, ač byli vnitřně dávno rozvedeni. Zdá se mi ale, že dnešní proměnlivost rodiny a tekutost partnerských vztahů je na úplně jiné úrovni. Jsou určitě učitelé a vychovatelé, kteří se ještě dětí ptají na to, co je trápí. Pokud je jednou z jejich bolestí těžký vztah rodičů ústící do rozvodu a opakovaných vztahů, jak jim dnes může pomoci škola a církve, aby zůstaly věrni svému poslání? Úkol církve je být nablízku všem, kteří prožívají vážné otřesy života i rozpad jistot, mezi něž patří právě manželství.

The post 75 % dětí žije v rozvedených rodinách. Máme ještě co říct generaci střídavé péče? appeared first on Proboha!.

Reklama

Další články z Proboha!

Tento článek byl publikován ze zdrojů Proboha!

Proboha.cz otevírá témata, která nejsou jen pro neděli. Věnuje se otázkám víry, hodnot, etiky, společnosti i mezilidských vztahů – ale nikoli způsobem, který káže nebo moralizuje. Nabízí dialog, přemýšlení, kontext. A často klade otázky, na které si odpovídáme každý trochu jinak. Najdete tu...

75 % dětí žije v rozvedených rodinách. Máme ještě co říct generaci střídavé péče?

Věděl o tom Zelenskyj? Největší korupční skandál Ukrajiny znovu ožívá

Šílený syn Rudolfa II. zmasakroval milenku. Císař ho za to nechal doživotně shnít v kobce

Dětští herci z komedie S tebou mě baví svět se sešli po 24 letech na pivu. O Kačence se však nic neví

Kolik vydělává řidič tramvaje v Praze? Ze sumy je zbytek republiky v šoku

Krejčíková - Sabalenková. Obří výzva pro Češku, po návratu jde proti světové jedničce