6 min

1422. Rok, kdy husité vypálili Havlíčkův Brod, o život mělo přijít přes 1500 lidí

Sdílet

Dennívýzva

V těchto dnech si připomínáme události kolem bitvy u Habrů, která je podle odborníků obvykle spojovaná s dobytím Německého Brodu, dnes Havlíčkova Brodu. Jmenovaná bitva se odehrála 8. ledna 1422 na blíže neurčeném vrchu poblíž dnešního města Habry na Havlíčkobrodsku. O dva dny později, tedy 10. ledna, pak část husitů město obsadila a zmasakrovala většinu obránců i místních obyvatel. Od této události tedy uplynulo přesně 604 let.

Ilustrační foto

Zdroj: Jihlavská Drbna - zprávy z Jihlavy a Vysočiny

Zkonsolidované uskupení ustupujícího vojska druhé křížové výpravy, jemuž pravděpodobně velel italský vojevůdce Filippo Scollari, zde bylo rozdrceno postupujícími husitskými oddíly v čele se slepým hejtmanem Janem Žižkou. Po svém vítězství husité protivníka pronásledovali až k hradbám Německého Brodu, kde patrně ještě téhož dne svedli další úspěšnou bitvu v otevřeném poli. 10. ledna 1422, při jednání o kapitulaci posádky, pak část husitů město obsadila a zmasakrovala většinu obránců i místních obyvatel. Podle dostupných informací údajně šlo o více než tisíc pět set lidí.

Informace ze tří základních pramenů

O událostech z 8.–10. ledna 1422 nepříliš jasně informují tři základní české písemné prameny. Jedním z nich je takzvaná Kronika starého pražského kolegiáta. Jde o latinsky psané, anonymní dílo od jednoho z přímých účastníků husitských válek i bitvy samotné.

Druhým je soubor drobných kronik, psaných od sklonku bojovného husitství jako pokračování různých starších kronikářských prací, které jako první do jediného díla s názvem Staré letopisy české soustředil historik František Palacký. T

Třetím textem je anonymní dílko, pocházející patrně z druhé poloviny 15. století, pojmenované Kronika velmi pěkná o Janu Žižkovi.

Kronika starého pražského kolegiáta

„Od Kolína král, jak bylo řečeno, utekl, zapáliv město; pronásledují jej a blízko Habrů na jedné hoře královské vojsko spořádá své šiky. Rozvinou korouhve. Ozve se ohlušující ryk polnic a Čechové se na ně zmužile vrhnou. Uhři se dají na útěk. Ale co tehdy mohla prospět moc královská, když bůh na ně seslal silnou hrůzu? Opouštějí korouhve, koně ostruhami bodají a stejně utíkají, kdo jen utéci může; a kteří neutečou, odevzdají svá těla smrti; některé zastihne meč, jiní se utopí v řece. Připraví se útok; město Německý Brod padá a hynou všichni, kdo v městě zůstali; jenom v městě zahynulo mečem, jak se praví, nejméně tisíc a pět set lidí. “

Staré letopisy české – rukopis Š

„A tu hned král Zikmund v úterý na středu na Boží křtění ve tři hodiny na noc kázal zapáliti Horu a táhl před svým lidem před bratrem Žižkou a bratr Žižka za ním a král vždy před ním ustupoval. Potom ve čtvrtek po Božím křtění bratr Žižka dostihne ho v Habru u Německého Brodu, a tu se sešikovav, udeří na lid králův a oni hned prchnou k Německému Brodu a postaví se a sešikují. Ale král nezastaví se tu, ale táhl kupředu dále; kteříž prchli mimo město přes Sázavu řeku led se prolomí; někteří se vyprostí, jiní utonou. ... A tam přeleževše tu noc, ihned ráno po mších na město útočí celý den v pátek; tu ze zdí střílejí kamením a z pušek zabíjejí z obou stran velmi silně; a když nastane večer, upustí od útoku. A ráno po mších začali mezi sebou jednati. Jedni jednají, druzí do města lezou. A tak vpadnuvše do města, pobijí tu lidu na několik set, smetavše mnohé z radnice na meče, na oštěpy a na sudlice.“

Kronika velmi pěkná o Janu Žižkovi

„A za Habrem, tam se vojska dostihla a bojovali pak až do Německého Brodu. A mnoho jich utonulo i s koňmi, neboť se pod nimi prolamoval led, a také všechny vozy s velikým majetkem.
A nazítří přikázal Žižka útočit po celý den na město. Ale nemohli je dobýt, neboť se hrdinsky bránilo. Ale příští den je bez boje obsadili a všechny tam pobili, jen pana Záviše Poláka a pana Ronovského a pana Mrtvice, ty tři rytíře dali do vězení."

Informace? Takřka nulové

Podle výše uvedených textů je patrné, že bližší informace o bitvě samotné jsou takřka nulové. Z toho, co je známo, lze usuzovat, že velitelům křížové výpravy, v čele s italským vojevůdcem Fillipem Scolari, se podařilo soustředit část prchajícího vojska asi 30 kilometrů od Kutné Hory, poblíž městyse Habry. Zde křižáci zaujali defenzivní postavení na blíže neurčeném vyvýšeném prostranství a vyčkali příchodu protivníka. Patrně z psychologických důvodů se však jejich obrana rozpadla ihned po prvním husitském útoku. České oddíly posléze účastníky kruciáty důrazně pronásledovaly a prchající skupiny byly masakrovány celou cestou až k asi 20 kilometrů vzdálenému Německému Brodu. Zde, na opět neznámém místě, se křižáci pokusili ještě jednou postavit husitům v otevřeném poli.

Z Německého Brodu Havlíčkův Brod

Dnešní Havlíčkův Brod, kde aktuálně žije zhruba 23 tisíc obyvatel, do roku 1945 nesl název Německý Brod. Poté byl přejmenován na Havlíčkův Brod, a to na počest slavného novináře a spisovatele Karla Havlíčka Borovského, který ve městě žil.

Útěk přes zamrzlou Sázavu

Důvodem byla patrně snaha o krytí krále, jenž kolem města prchal dál na Moravu. Avšak i tento boj, který probíhal v podvečerních hodinách, pro uherské a rakouské oddíly skončil katastrofou. Tu navíc znásobilo několik stovek mrtvých, kteří utonuli pod prasklým ledem, když se pokoušeli prchat přes zamrzlou Sázavu. Mimo jednotek stahujících se k moravským hranicím, ustoupila řada katolických vojáků do Německého Brodu, aby se podílela na jeho obraně. K útoku na město došlo již druhého dne. Za oboustranně silné dělostřelby se husité pokusili ztečí dobýt hradby, avšak obráncům se je podařilo udržet až do podvečerních hodin. O další den později, tedy 10. ledna, zahájil Žižkův štáb s veliteli města vyjednávání o kapitulaci. V tu chvíli bylo patrně mezi oběma stranami vyhlášeno příměří, které však část husitů nerespektovala a bez Žižkova vědomí vnikla do města.

Lidé vyhození z okna a následný požár

Během několika dalších hodin prý bylo touto skupinou zabito na tisíc pět set přítomných vojáků i místních obyvatel. Několik lidí, podobně jako v roce 1419 v Praze, bylo vyházeno i okny zdejší radnice. Posléze bylo město zapáleno. Není vyloučeno, že události v Německém Brodě byly odvetou za masakr rozpoutaný 21. prosince v Kutné Hoře. Do zajetí padlo pouze několik šlechticů, kteří právě vedli jednání s Žižkou. Připomínán je zejména Polák Záviš Černý z Grabova.

Pokud jde o celkovou bilanci, bitva u Habrů byla posledním vojenským vystoupením krále Zikmunda Lucemburského v rámci husitských válek v Čechách. O ztrátách, jaké křižáci utrpěli mezi 6.–10. lednem, existují rozporuplné údaje. Verze Š Starých letopisů českých hovoří o 12 tisíc mrtvých, mladší verze M v tomtéž místě uvádí dva tisíce obětí. Pod ledem na Sázavě, podle rukopisu Š, prý zahynulo dalších 548 oděnců. Do rukou husitů navíc padlo šest či sedm korouhví a 540 vozů vrchovatě naložených nejrůznějšími věcmi, i klenoty, peníze a různá roucha, truhlice, různé knihy židovské i křesťanské, kterých bylo tolik, že by je na tři velké vozy nepobral.

O podílu, jenž tvořili mrtví a ranění na straně husitů, se prameny nezmiňují.

Žižka rytířem

Podle listu Jana Žižky, psaného na Vilémově 26. března 1423, lze předpokládat, že slepý vojevůdce vraždění v Německém Brodě ještě rok po události považoval za velký hřích na duších všech zúčastněných husitů. I přes tuto skutečnost Staré letopisy české zmiňují, že následující den v neděli před oktávem Zjevení Páně (11. ledna) se bratr Jan Žižka stal rytířem. O den později byli pod korouhvemi ukořistěnými v předchozích dnech, na rytíře pasovaní i jiní ze zasloužilých bojovníků. Od dalšího pronásledování poraženého protivníka husité opustili. Neobsadili ani vypálený Německý Brod, který po sobotních šlachtatech zůstal na několik let naprosto pustý.

Reklama

Další články z Jihlavská Drbna

Tento článek byl publikován ze zdrojů Jihlavská Drbna

Co se děje v Jihlavě, nezůstává v Jihlavě – Jihlavská Drbna má o tom přehled. Sleduje život v krajském městě i v jeho okolí s pohotovostí, která reaguje na drobné i velké události. Doprava, školství, bezpečnost, radniční rozhodnutí, kulturní akce i události, které hýbou ulicemi – nic podstatného...

1422. Rok, kdy husité vypálili Havlíčkův Brod, o život mělo přijít přes 1500 lidí

Hrozivá čísla. Šéfka britských špionů se rozmluvila o zabitých Rusech

Ani pstruh, ani losos. Nejzdravější ryba v Česku je překvapující a stojí půlku

Kristýna Hrušínská se po čtyřech letech vrátila do Playboye. Nafotila titulku výročního čísla

Slavný kapelník André Rieu se vrátil do Prahy. Tahle osudová chyba mu málem zničila celý život

Vězení ve tvaru lahve: Pobyt v oubliette byl považován za osud horší než smrt