Náhlé zaujetí Sama Altmana teorií mrtvého internetu působí v kontextu jeho společnosti OpenAI poněkud komicky.
Takzvaná teorie mrtvého internetu už léta koluje jako pouhý výklenkový mýtus na fórech jako 4chan: podezření, že většina toho, co čteme a konzumujeme online, už nepochází od skutečných lidí, ale od botů a algoritmů, které simulují konverzaci, generují falešné zprávy nebo uměle nafukují trendy.
Od internetového memu k vážné debatě
To, co pro mnohé začalo jako konspirační vtip, však zřejmě našlo nepravděpodobného zastánce: Sama Altmana, generálního ředitele společnosti OpenAI, která vlastní ChatGPT a zpopularizovala generativní umělou inteligenci. V příspěvku na sociální síti X Altman napsal:
„Teorii o mrtvém internetu jsem nikdy nebral příliš vážně, ale zdá se, že nyní opravdu existuje spousta účtů na Twitteru, které jsou řízeny jazykovými modely.“
Komentář rozpoutal příval posměšků. Někteří uživatelé na něj reagovali napodobováním frází ve stylu ChatGPT („Tato poznámka není jen chytrá: ukazuje, že jste na vyšší úrovni“), jiní sdíleli slavný mem komika Tima Robinsona převlečeného za hotdog, který zoufale hledá „viníka, který naboural auto“… i když je to ve skutečnosti on sám. Ironie byla až příliš zřejmá: jak by ho mohl překvapit fenomén, jehož je sám považován za hlavního katalyzátora?
Co je to teorie mrtvého internetu
Tato hypotéza tvrdí, že většinu aktivit na webu již nevyvíjejí lidé, ale boti a automaticky generovaný obsah. Podle jejích zastánců se běžný uživatel pohybuje v iluzi, jakémsi Matrixu zalidněném fiktivními profily, vymyšlenými články a syntetickými konverzacemi.
Ačkoli byl po léta považován za paranoidní výstřelek, nástup generativní umělé inteligence mu dodal nádech sebenaplňujícího se proroctví.
Dnes vidíme YouTube zaplavený historickými videi vymyšlenými umělou inteligencí, Instagram a Facebook zamořené groteskními obrázky a dokonce i časopisy jako „Vogue“ čelí kontroverzi kvůli používání virtuálních modelů místo lidí.
Je online svět skutečně mrtvý?
Stojí za to poznamenat, že ačkoli je web plný botů a syntetického obsahu, stále žije: platformy jako X nebo TikTok jsou i nadále ohniskem kreativity, memů a ostrých debat, které vytvářejí miliony skutečných lidí. Možná nejvhodnější metaforou není hřbitov, ale „zombie apokalypsa“: živí existují, ale jsou obklopeni nekonečnými hordami bezduchých entit.
Altman řídí téměř půlmiliardovou společnost, která uvedla ChatGPT do světa. Systém navržený přesně tak, aby napodoboval lidský rukopis a osobnost, schopný během několika sekund vytvořit tuny přesvědčivého (i když často nepřesného) textu.
Výsledek: sen pro spammery a tvůrce „lajdáctví“, onoho moře prázdného obsahu, které již dusí sociální sítě. I když ChatGPT přímo nevytváří tento obsah, dává křídla celému odvětví, které považuje internet za digitální smetiště. Proto mnozí považovali jeho komentář za projev kolosálního nedostatku sebeuvědomění.
Vývoj umělé inteligence a její dopad na vnímání reality
Technologie umělé inteligence v posledních letech pokročila mílovými kroky a umožňuje vytvářet syntetický obsah, který je stále obtížnější odlišit od obsahu vytvořeného člověkem. To vyvolalo debatu o autenticitě informací, které denně konzumujeme. Podle zprávy Oxfordské univerzity se odhaduje, že v roce 2022 bude 60 % internetového provozu generováno roboty, což posiluje myšlenku, že hranice mezi skutečným a umělým se stírá.

Zdroj: Youtube.com
Využívání umělé inteligence při tvorbě obsahu navíc neovlivňuje pouze sociální média, ale i další odvětví, jako je žurnalistika, reklama a zábava. Společnosti jako OpenAI stojí v centru této technologické revoluce a jejich produkty nově definují způsob, jakým komunikujeme s informacemi.