„Petra Pavla nechám zastřelit od Ukrajinců“, případně „Zabijte ho někdo zaplatím za to“ či „ZABTE UŽ NĚKDO NACISTU pávka“. Tyto a mnoho dalších variací facebookových komentářů explicitně vyzývajících k zabití prezidenta republiky, včetně printscreenů a jmen autorů, obsahuje trestní oznámení čítající 144 stran, které už řeší policie. Nenávistné výroky míří i na novináře.
Trestní oznámení podal analytik poslaneckého klubu Pirátů Janusz Konieczny, který se už dříve podobně angažoval například v kauzách výhrůžek novinářkám Zuzaně Černé a Saše Uhlové. Na přípravě trestního oznámení se podílela i Tereza Nislerová, která aktuálně za Piráty kandiduje na post pražské primátorky.
Svou porci nenávisti dostali i politici jako předseda Pirátů Zdeněk Hřib („Zastřelte to hovado !!!“) nebo exministr za STAN Martin Dvořák („Zastřelte to někdo“). Tento výčet přitom zdaleka není úplný.
Právě výhrůžky prezidentovi ze shromážděného vzorku nenávistných komentářů početně vyčnívají. Je jich celkem 27, tedy víc než třetina z celkového množství zdokumentovaných příspěvků.
Podmínka za výhrůžky smrtí
Posbírané byly například pod facebookovými příspěvky poslanců Tomia Okamury, Radima Fialy, Zuzany Majerové či Jindřicha Rajchla. Právě ten před časem zveřejnil na svém profilu urážlivý příspěvek o novinářce Zuzaně Černé, který jednoho z pisatelů vyprovokoval k napsání textu „Zabte někdo tu svini“.
Nedávno okresní soud v Děčíně uložil autorovi těchto výhrůžek půlroční podmínku a peněžitý trest deset tisíc korun.
Sám Janusz Konieczny říká, že trestních oznámení kvůli výhrůžkám nebo nenávisti na internetu podal zatím kolem patnácti.
Ukázka z nenávistných komentářů na adresu pirátských poslankyň Stojanové a Richterové a prezidenta Petra Pavla obsažených v podaném trestním oznámení
(text obsahuje explicitní výrazy a vulgarity, pozn. red.)
[gallery columns="2" size="medium" ids="149844,149845,149839,149838"]
„Sám si vyčítám, že si nevedu statistiku. Taky záleží, co všechno bych do toho počítal. Zabýval jsem se nenávistnými projevy například po žhářském útoku v Bohumíně. Podobně jsem se snažil řešit situaci po střelbě v ostravské nemocnici, kdy portál Aeronet zveřejnil, že za útokem stojí Židé,“ přibližuje některé z příkladů.
Jeho čerstvé trestní oznámení obsahuje celkem 73 konkrétních citovaných komentářů. Vyzývají k zastřelení, zabití či znásilnění veřejné osoby, kromě politiků a političek také například novinářek a novinářů, nebo těmto osobám samy přímo vyhrožují smrtí.
Nenávist nejen na profilech SPD
Terčem výhrůžek se opakovaně staly například pirátské poslankyně Olga Richterová („Zabte ji...zubejdu !!!“), Kateřina Stojanová („Pirátskou lůzu pověsit“ a k tomu vícero výzev ke znásilnění) poslankyně STAN Michaela Šebelová („Už tu kurvu zastřelte!“) či bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny z TOP 09 Markéta Pekarová Adamová („Já osobně tě zabiju ti kurvo“).
Rád bych požádal veřejnost, aby se nebála tyto případy oznamovat. Má to rozhodně smysl, protože řada případů již skončila pravomocným odsouzením.
Svou porci nenávisti dostali i mužští politici jako předseda Pirátů Zdeněk Hřib („Zastřelte to hovado !!!“) nebo exministr za STAN Martin Dvořák („Zastřelte to někdo“). Tento výčet přitom zdaleka není úplný.
Autoři trestního oznámení přímo v dokumentu upozorňují, že „značný počet podezřelých komentářů a výzev byl zachycen na profilech politiků extremistické strany SPD a Motoristů a částečně i na stránkách politiků hnutí ANO“. Nenávist k politikům však nemíří jen na současnou opozici.
Verbálním útokům na ženy v politice se letos věnoval například i jeden z dílů publicistického pořadu České televize Fenomén doby. Své zkušenosti s hejtry tam tlumočily například i poslankyně ANO Taťána Malá a Helena Válková nebo poslankyně Motoristů Gabriela Sedláčková.
Součástí pořadu byla i osobní konfrontace některých autorů nenávistných výroků. Ti je před kamerou většinou bagatelizovali, jiní se ale obhajovali, jeden člověk televiznímu štábu kvůli otázkám fyzicky vyhrožoval.
Nenechat to být
To, že verbální agresivita v anonymním prostředí sociálních sítí může přerůst ve skutečný fyzický konflikt, už několik let popisuje z vlastní zkušenosti zmíněná pirátská poslankyně Olga Richterová. Už předloni jí vyhrožoval muž v tramvaji a slovní agresivitu na veřejnosti zažívá i nadále.
„Když jdu po ulici, když jedu tramvají, když jdu s dětmi z hřiště, tak čas od času jsou na mě lidi tak nesmírně slovně agresivní, že to někdy je tak děsivé, že bylo potřeba volat policii,“ popsala ve zmíněné reportáži ČT.
Richterová spolu s poslankyní ODS Evou Decroix letos začátkem roku obdržely vulgární dopisy s výhrůžkami fyzickým násilím. Podle razítka na obálce je stejný autor poslal z Karviné. Stejný dopis dostal i prezident Petr Pavel. Policie v tomto případě nedohledala pachatele a případ odložila.
Eva Decroix se loni ještě coby ministryně spravedlnosti osobně sešla s jiným mužem, který ji i další političky a politiky na sociálních sítích sprostě urážel.
Loňský průzkum nevládní organizace Fórum 50 % a pražské kanceláře nadace Friedrich-Ebert-Stiftung mezi 36 poslankyněmi ukázal, že 81 procent dotázaných političek má zkušenost s psychologickým násilím. Vnímají také, že v porovnání s útoky na politiky-muže je agrese vůči političkám často mnohem osobnější a mívá sexuální podtext.
Téměř 60 % respondentek průzkumu, které musely čelit výhružkám násilím, tyto incidenty nenahlásilo policii.
„Rád bych požádal veřejnost, aby se nebála tyto případy oznamovat. Má to rozhodně smysl, protože řada případů již skončila pravomocným odsouzením,“ apeluje spoluautor aktuálního rozsáhlého trestního oznámení Janusz Konieczny.
„Tu krysu popravit“
Nenávistné komentáře na profilech poslanců vládní koalice míří i na zástupce médií, jak dokládá i zmíněné trestní oznámení a některé výroky v něm obsažené: „Zabte někdo tu svini“, „Ten zm∗d, komentátor zabiju tě hajzle“, „Zabijte ho někdo pro dobro národa“, mířilo například na adresu novinářů.
Svůj podíl na tom má i přístup současné vlády, která ve vztahu k médiím sází na konfrontaci. Sami novináři však výhrůžky často nehlásí ani policii, ani profesním organizacím, které jim s nimi mohou pomoci.
Nějaké formě útoku čelí více než třetina českých novinářů měsíčně. Dvakrát víc se to přitom týká žen než mužů.
„Situace je vážná a nevypadá to, že by se v dohledné době změnila k lepšímu,“ shrnuje David Binar z české pobočky Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI). Novináři by si podle něj neměli útoky nechávat pro sebe a z preventivních důvodů i kvůli monitoringu takových případů je raději hlásit například přes portál Bezpečná žurnalistika.
Ten začal fungovat před rokem a CZ IPI jeho prostřednictvím nabízí novinářům především psychologickou či právní pomoc. Projekt podpořila i Policie ČR. Zájem je ale zatím omezený.
„Rok od spuštění platformy víme, že dotčení novináři a novinářky preferují vypořádat se s těmito incidenty buď sami osobně, a nebo ve spolupráci se svými redakcemi, případně jejich právními odděleními,“ shrnuje dosavadní bilanci koordinátor projektu Binar.
Jen v letošním roce přitom česká pobočka Mezinárodního tiskového institutu vydala osm oficiálních vyjádření kritizujících politiky za výpady proti novinářům.
V červenci ministerstvo zahraničí nepustilo novinářku Deníku N na tiskovou konferenci a vyprovodilo ji arogantním e-mailovým zdůvodněním.
V srpnu vyvolal vlnu nenávistných příspěvků na adresu novinářky Anežky Hněvkovské opět příspěvek Jindřicha Rajchla, včetně explicitních výhrůžek smrtí: „Tu krysu popravit“.
Podle loňského průzkumu vypracovaného pro CZ IPI čelí nějaké formě útoku více než třetina českých novinářů měsíčně. Dvakrát víc se to přitom týká žen než mužů.