3 min

Zabíjačky v olomouckém paneláku? Prasata jsme vozili výtahem, vzpomíná muž z Hané

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Pozdvižení, které vyvolalo porcování divočáka na sušáku mezi bytovkami na olomouckém sídlišti, zaujalo v médiích spoustu lidí. Mezi nimi i Josefa Růžičku, který se ale nad takovou událostí kvůli svým vzpomínkám pousmívá. „Když jsem byl kluk, tak otec zabíjel prasata u paneláku, do sto padesáti kilo váhy i přímo v bytě v šestém patře,“ ohlíží se za dnes asi těžko představitelnou aktivitou padesátník, který vyrůstal na olomouckém sídlišti na Tabulovém vrchu.

Josef Růžička starší při opékání prasete

Zdroj: Hanácká Drbna - zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje

Na sociálních sítích, v televizi i v online médiích rezonoval v polovině října příběh muže, který si koupeného divočáka porcoval na Kmochově ulici mezi paneláky. Na sídliště zamířili strážníci městské policie, bourání legálně získaného zvířete pro osobní potřebu ale nebylo v rozporu s žádným předpisem, a tak si Olomoučan mohl své dílo v klidu dokončit. Nejen místní se zaujetím diskutovali o vhodnosti takové činnosti. „Tohle dělal před víc jak 20 lety na Jílové 14 jistý pan Růžička. Hlavu potom normálně hodil do kontejneru. Jo a ještě tam dělal makrely,“ napsal v komentářích Miroslav.

Neobvyklá zmínka se dostala až k Josefovi Růžičkovi mladšímu, který přibližuje, jak před desítkami let na lidnatém olomouckém sídlišti porážky vepřů v režii jeho táty probíhaly. „Bylo to v 80. a 90. letech, byli jsme tím trochu známí. Zabíjeli jsme prasata normálně v bytě 3+1 v 6. patře, vyvezli jsme je tam výtahem. Otec byl poměrně drsnej, neřešil to, smotaly se koberce a do 150 kilo se prase mrsklo normálně v kuchyni. Jak mělo víc než 150 kilo, tak se zabíjačka dělala před barákem,“ začíná své vyprávění dvaapadesátiletý pamětník nyní již nevšedních událostí.

Ten se tak vůbec nepohoršuje kvůli nedávné scéně s divočákem na konstrukci u bytovek. „Lidé se podivovali zpracování prasátka na sušáku... To je podle mě normální, dělal se z toho zbytečný rozruch. My jsme byli ale trošku někde dál. Otec se s tím moc nemazlil. Dvousetkilové prase zabil před panelákem a porcoval ho na přívěsném vozíku za autem. Já jsem pak odnášel kýty a další části domů, kde se to dál zpracovávalo,“ říká Josef Růžička mladší.

„Táta nebyl řezník, ale měl to v sobě. Měli jsme doma tři velké pultové mražáky. Nikdy jsme neměli moc peněz, ale postaral se o nás tak, že jsme pořád měli spoustu masa. Začátkem devadesátek koupil třeba sto slepic a moje dvě sestry s mámou je škubaly v paneláku. Já jsem zase stahoval králíky v koupelně. Museli jsme poslouchat a fungovat. Měl jsem patnáct roků, byl jsem trochu stydlivý. Otec buchl prase, část krve jsme si vzali na polívku a zbytek pustil do kanálu, no to mi bylo trochu blbé. Ale byl to opravdu drsnej člověk, byl menšího vzrůstu, ale měl i 160 kilo. Když teď řeknu dceři, že je potřeba doma povysávat koberec, tak se mi směje. Už je jiná doba,“ přemítá.

Nyní už bydlí Josef Růžička mladší v rodinném domku na Přerovsku. I se svou maminkou, se kterou si občas zavzpomínají na časy na olomouckém sídlišti. „V paneláku byli doktoři, inženýři a chodili za námi na grilovačky, které se dělaly u bytovky. Jak ale pán psal, že otec po zabíjačce vyhodil hlavu prasete do kontejneru, tak to není pravda. Zpracovali jsme všechno – byla líčka, ovar, sulc. Tehdy soused znal souseda, lidé k sobě neměli daleko. Byly steaky před barákem, a popíjelo se a bylo dobře,“ zasní se.

Možná i díky dobrým vztahům nezaznamenávali Růžičkovi od sousedů stížnosti na hluk či nepořádek: „Vše bylo v čistotě. Když jednou otec zabíjel kůzle, ze kterého byly výborné řízky, tak byla zeď doma potřísněná krví. Tak se hned druhý den malovalo,“ dodává Josef Růžička.

Jeho rodiče se profesně věnovali deratizacím, dezinsekcím a dalším obdobným činnostem, volnému času pak vévodila příprava masa. Josef Růžička starší zemřel v roce 1998. „Pořád se u nás muselo něco dělat, člověk se trochu nadřel, ale mražáky jsme měli plné. Otec vládl docela přísnou rukou. Ale když potkám nějakého známého z dřívějška, tak mi říká: ‚Růžička, ty vole, jak fotr zabíjel prasata v paneláku…“ Jednou prase dělalo neplechu, tak si uřízl kus prstu na levé ruce, dlouho se mu to hojilo. Příběhů naší rodinky bylo hodně, snad i na knihu,“ ohlíží se s úsměvem za roky strávenými na sídlišti v hanácké metropoli.

Reklama

Další články z Hanácká Drbna

Mohelnice plánuje výstavbu stovek bytů vedle hřbitova. Město už koupilo pozemky

Důchodci z Olomoucka přišli o čtyři miliony. Doma je navštívil falešný bankéř

O čtyři miliony korun přišel manželský pár v důchodovém věku z Olomoucka poté, co je doma navštívil falešný...

VIDEO: Premiéra filmu o hrdinovi bitvy o Británii Josefu Františkovi z Otaslavic se blíží

Do kin míří film Osamělý vlk, který přibližuje životní osudy významného stíhacího pilota a hrdiny bitvy o...

Hygienici: Za hromadným onemocněním klientů jesenických lázní jsou asi noroviry

Za hromadným onemocněním klientů a návštěvníků Priessnitzových léčebných lázní v Jeseníku jsou podle...

Úspěch v olomoucké zoo. Po osmi letech se narodila mláďata zoborožce šedolícího

Chovatelé v olomoucké zoologické zahradě zaznamenali velký úspěch, po osmi letech se zde narodila dvě...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Hanácká Drbna

Články z Hanácké Drbny přinášejí aktuální dění z Olomouce a celého Olomouckého kraje. Věnují se událostem, které přímo ovlivňují život v regionu – od komunální politiky, dopravy a školství až po kriminalitu, kulturu, sport nebo zajímavé osobnosti a iniciativy. Hanácká Drbna osloví čtenáře, kteří...

Zabíjačky v olomouckém paneláku? Prasata jsme vozili výtahem, vzpomíná muž z Hané

Bruce Willis si i přes vážnou nemoc nenechal ujít svatbu své dcery: Tato fotka dojala fanoušky k slzám

Tomáš Třeštík o maturitě u Václava Klause ml.: Dal mi totální kouř a pak mě nepozdravil

Pořadatelé podvedli Helenu Vondráčkovou. Ta nyní chystá velkou právní bitvu

Bouře jménem Sára. Maličká Češka oškliví hvězdám tenis, i Sabalenková už si všimla

Mysleli jsme si, že svět už je zmapovaný. Pak satelit ukázal na vrcholu nedostupné hory něco kouzelného