V kampusu liberecké univerzity vyroste naprostý unikát - originální apidomek

Sdílet

Dennívýzva

Nejen vysvětlení, ale i konkrétní a naprosto originální podoby se díky Technické univerzitě v Liberci (TUL) dočká veřejnosti dosud téměř neznámý pojem apidomek, který je možné přeložit jako včelí domek. Jde o drobnou stavbu, ve které jednak žijí včely, ale má sloužit i ke zklidnění, léčbě a rehabilitaci lidí pomocí včel a včelích produktů. Jedna vyroste díky doktorandu fakulty umění a architektury TUL Eduardu Seibertovi v létě v kampusu liberecké univerzity. Na jejím originálním vzezření pracoval přes rok a umístí do ní včely, které dnes chová přímo v areálu univerzity.

V apidomku budou umístěny včely, které jsou v současné době chovány v kampusu univerzity.

Zdroj: Liberecká Drbna - zprávy z Liberce a Libereckého kraje

Mnozí ze studentů, pedagogů, vědců či návštěvníků Technické univerzity v Liberci jistě ani netuší, že včely, které v okolí kampusu bzučí kolem nich, vylétají z úlu na zelené střeše budovy G nebo z atria fakulty strojní. Chová je tam právě doktorand fakulty umění a architektury Eduard Seibert, který rok testoval nejvhodnější stanoviště pro své úly. Tím se ukázalo být závětří atria a právě tam chce proto umístit atypický apidomek pro včelí terapii.

Apidomek (z latinského apis – včela) je drobná stavba, které slouží k léčbě a rehabilitaci pomocí včel a včelích produktů. Během prázdnin mají díky návrhu Eduarda Seiberta, na kterém pracoval přes rok, vyrůst hned dva. Jeden z nich přímo v kampusu univerzity. „Apidomek člověku umožňuje relaxovat v přítmí útulného prostoru prosyceného vůní propolisu a dalších včelích produktů, které pomáhají v léčbě respiračních nemocí. Člověk uvnitř odpočívá přímo na včelích úlech a kromě všudypřítomné vůně vnímá i teplo a zvuky úlu. Zklidňuje se tak i psychika,“ popisuje Seibert, který ve své dizertační práci poukazuje na dramaticky ohrožené včely, které jsou pro ekosystém nenahraditelné, a zároveň nabízí díky apidomkům nový pohled na jejich chov.

Apidomek je jedinečným typem stavby, který zatím nemá v českém ani světovém prostředí ustálenou kvalitní podobu. Svým pojetím se jim blíží jen tiny houses. „V našem případě bude objekt kombinací praktických experimentů a architektonického unikátu. Právě architektonická podoba bude zcela netypická pro tento typ staveb a pracuji na ní přes rok. Chci v podstatě ukázat, že se i tyto stavby dají budovat zajímavě a s uměleckým citem,“ říká. Přál by si, aby se u nás kultura kvalitně navrhovaných apidomků rozšiřovala a zároveň, aby tyto stavby pomáhaly včelařům a stále ohroženějším včelám. „Mé vzorové apidomky budou sloužit jako inspirace pro včelaře, že se mohou vydat i tímto směrem. A také bych byl rád, aby v krajině nebo v zahradách vznikala nová architektonicko-umělecká hodnota a ne něco, co se dá zaměnit s chatkou na nářadí nebo autobusovou zastávkou.“

Včely chová přímo v areálu univerzity

Včelařit začal Eduard Seibert před třemi lety z ryze praktických důvodů, aby si mohl sám řídit svůj projekt včelích svítidel Beehive. Před pěti lety s nimi vyhrál univerzitní start-upovou soutěž. Poté začal včely chovat i přímo v srdci univerzitního kampusu, což pro něj bylo symbolickým i praktickým krokem. „Z pohledu mého studia dává smysl, aby výzkum probíhal na půdě školy a pro univerzitu je to zajímavá environmentální aktivita, která umožňuje vytvořit řadu navazujících událostí. Je to tedy můj oblíbený symbiotický vztah,“ míní vědec a architekt, pro nějž se včelaření stalo vášní a důležitou součástí života.

Nyní je před ním nový výzkumný úkol, v němž budou včely znovu v hlavní roli – stavba jím navržených apidomků. Chce včelařům přinést nové alternativy ve využívání včel a tím pomoci k dalšímu rozšiřování tohoto užitečného hmyzu. V důsledku proměny krajiny a změny klimatu totiž čelí stále těžším výzvám a klasické včelaření zaměřené na produkci medu se přestává vyplácet. „Včelaři jsou závislí na produkci medu nebo si to myslí, ta je přitom na větší náchylnost včel k nemocem stále obtížnější a finančně náročnější. Zdravotní stav včelstev se zhoršuje a současný stav toho, jak včelaření funguje, není udržitelný. Chci včelařům ukázat jiné existující alternativy. Včela toho dokáže mnohem víc a zajímavějších věcí, než jen vyrábět z nektaru med,“ uzavírá Seibert.

Reklama

Další články z Liberecká Drbna

Tento článek byl publikován ze zdrojů Liberecká Drbna

Liberec a okolí očima, které vidí zblízka. Liberecká Drbna přináší aktuální zprávy, příběhy i kauzy z regionu, který má svou specifickou energii – od hor přes města až po malé obce. Politika, doprava, kultura, bezpečnost i komunální dění – to vše je tu přehledně, svižně a bez zbytečných...

V kampusu liberecké univerzity vyroste naprostý unikát - originální apidomek

Můžu vládě znepříjemnit život, pohrozil prezident a řekl jak. Babiš ihned reagoval

Řekové mají turistů plné zuby: Některé jejich chování už odmítají tolerovat, mají toho plné zuby

V latexu a bez kalhotek rozvířila internet. Cara Delevingne odhodila zábrany

Víme, kde v neděli budou nejsilnější bouřky. Podívejte, jak moc vás zasáhnou.

Steimarová, Zacpalová, Svobodová. Každá z nich doufala ve svatbu s Gottem, žádná z nich ho ale k oltáři nedostala