Stezka na legendární šumavský Modrý sloup se otevře nejdříve v příštím roce

Sdílet

Dennívýzva

Turistická trasa šumavským Luzenským údolím k hraničnímu přechodu Modrý sloup se otevře nejdříve v příštím roce. Krajský úřad Plzeňského kraje zpřístupnění chráněné lokality povolil, ale rozhodnutí napadlo odvolání spolku, který je proti. Otevření trasy nyní bude posuzovat ministerstvo životního prostředí, ale vzhledem ke všem lhůtám se cesta nepovede letos otevřít.

Zdroj:

„Přesto si troufám říct, že jsme nejblíže k otevření cesty na Modrý sloup v novodobé historii," uvedl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák. Trasa Luzenským údolím na hraniční přechod s Německem Modrý sloup je zavřena téměř 80 let. V minulosti byla v nepřístupném pohraničním pásmu. V posledních letech na trasu nesměli lidé hlavně kvůli možnému ohrožení populace tetřeva hlušce. Cesta patří mezi znalci Šumavy a ortodoxními turisty k zásadním trasám. V minulost tudy vedla jedna z větví důležité obchodní Zlaté stezky, která spojovala oblast v okolí německého Pasova s Čechami.

„Krajský úřad Plzeňského kraje před pár dny rozhodl, že je možné v omezeném režimu cestu na Modrý sloup otevřít. Ovšem odvolání, které k věci přišlo, znamená prodloužení celého procesu. Rozhodnutí teď bude posuzovat ministerstvo životního prostředí. Pokud dá k zpřístupnění souhlas, musíme jako park nejprve vytvořit zhruba půlkilometrový poválkový chodník, který povede přes nezpevněná místa na hranice. Ale na něj také potřebujeme povolení, což znamená další zdržení. Proto není reálné, aby se trasa na Modrý sloup otevřela ještě letos," řekl Dvořák.

Na stezku Luzenským údolím z české strany od Březníka by mohli lidé jen od 15. července do 31. října. Denně by tudy mohlo projít maximálně 50 pěších. „Máme už připravený software na rezervační systém," řekl Dvořák. Dodal, že omezený přístup ovlivňuje fakt, že cesta vede místy, kde se vyskytuje tetřev hlušec. Jeho populace na Šumavě stoupá.

Podle loňského zjišťování výzkumníci napočítali na Šumavě 867 tetřevů, což je zhruba o 250 zvířat více než v předchozím měření o pět let dříve. Tetřev hlušec má na Šumavě především v oblasti Březníku, Špičníku, Blatného vrchu a v Podroklaní jedinou životaschopnou populaci ve střední a části západní Evropy. Je velmi citlivý na rušení po celý rok. Nejvíce ale v zimě, kdy se snaží přežít z minima potravy, na jaře při toku a hnízdění a pak začátkem léta, kdy vyvádí kuřata.

Na přechodu Modrý sloup stávala šibenice

Modrý sloup je dnes z české strany striktně nepřístupným místem. Dříve však po této cestě spojující dvě země vedla jedna z historických větví Zlaté stezky. Táhla se od Kašperských Hor přes Březník k hranici a pokračovala přes Walhäuser a Grafenau do Pasova. Na hraničním přechodu v srdci Šumavy stávala šibenice. Šibenice se skládala ze dvou kamenných sloupů s příčným trámem. Jeden ze sloupů stál na české a druhý na bavorské straně hranice. Na břevně se měli věšet provinilci. Mělo se jednat o lupiče, kteří na stezce přepadávali kupce a poutníky. Popraviště v 16. - 17. století podléhalo zemskému soudu na hradě Bärnstein u Grafenau.

Místo nedaleko Modrého sloupu dodnes německé mapy označují v překladu Na popravišti nebo Na spravedlnosti. Skutečnost tohoto popravčího místa je ale mnohem méně drastická a mnohem méně temná. Podle historičky Ingeborg Seyfertové prý nebyla šibenice nikdy použita k oběšení nějakého lupiče. Sloužila především pro výstrahu. Nedaleko Modrého sloupu býval „chlebový krám", do kterého jeden pekař z Grafenau dodával každý týden čerstvý chléb. Nebyla tam ale žádná obsluha. Kdo si chleba vzal, musel na místě nechat patřičný obnos. Kdo by to neudělal, mohl být na místě okamžitě pověšen.

Název Modrý sloup získalo místo na začátku 18. století, kdy se Bavorsko stalo v roce l806 královstvím a na hraniční přechod byl postaven modrobílý sloup. V bavorském nářečí se mu říkalo „blaue Säul'n", později se z toho stalo „blaue Säulen" (modré sloupy). Stezka vedoucí přes Modrý sloup však zpustla v 18. století, kdy se přestala využívat k obchodním účelům. Říkat se jí začalo Pašerácká cesta. Od 17. století až druhé světové války po trase Zlaté stezky přes Modrý sloup putovala při poutích procesí věřících z bavorské strany Šumavy na českou stranu.

Modrý sloup je z české strany celoročně uzavřený kvůli ochraně ohrožené populace tetřeva hlušce. Dostat se k němu můžete jen z Bavorska, když odbočíte u skleněné archy z Letní cesty, která vede od obce Waldhäuser na vrchol Luzného. Aktuálně se ale k přechodu Modrý sloup nedostanete ani z bavorské strany. U skleněné archy, vás totiž před vstupem na zarostlou a velmi tajemně vyhlížející prastarou cestu vedoucí k přechodu, zastaví zákazové cedule. Cesta je z německé strany uzavřena z důvodu ochrany tetřeva až k bývalému přechodu v době od 16. listopadu do 14. července!

Luzenské údolí s přechodem Modrý sloup na konci zimy. Pohled z Luzného

Reklama

Další články z Plzeňská Drbna

Tento článek byl publikován ze zdrojů Plzeňská Drbna

Plzeň není jen o pivu – i když i o něm se tu samozřejmě dočtete. Plzeňská Drbna má přehled o tom, co hýbe městem i celým krajem. Sleduje každodenní dění, které se týká obyvatel přímo a bez oklik: uzavírky, nehody, rozhodnutí radnice, změny v dopravě nebo kauzy, které rezonují od Lochotína po...

Stezka na legendární šumavský Modrý sloup se otevře nejdříve v příštím roce

Nečekaný obrat. Ukrajinci přicházejí o jednu ze svých nejvěrnějších opor

Kvůli chloupkům je zle! Krainová se tentokrát veřejně pustila do Dominiky Mesarošové

Tyto tresty děsily celé davy. Středověcí kati jimi neposílali vzkaz jen odsouzencům

Sláva, peníze a hořký konec. Lunetic promluvil o tom, co se před lety dělo v zákulisí

Vojta Kotek řešil nepříjemný problém. Kvůli dluhu hrozil prodej jeho farmy