2 min

Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci zkoumají vědci

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

csm_Sloup_1_9178af0a93

Zdroj: Náš REGION | Všude doma

S obnovou barokního Sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci zapsaného na Seznam světového dědictví UNESCO pomáhají také vědci z olomoucké přírodovědecké fakulty. Společně s restaurátory a památkáři odborně zkoumají zlacené části památky. Výsledky měření pomohou při citlivé rekonstrukci, jejíž dokončení se plánuje na konec příštího roku. Informovali o tom zástupci Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Oprava 32 metrů vysokého sloupu začala loni na jaře, stát bude zhruba 30 milionů korun. Do projektu se zapojili odborníci z kateder analytické chemie a geoinformatiky a také experti ze Společné laboratoře optiky. Vědci se zaměřili na měření lesku zlacených prvků barokního sloupu a posouzení jejich složení a aktuálního stavu. "V optické části jsme provedli úvodní měření pomocí glosmetru, zařízení určeného ke kvantifikaci lesklosti povrchů. Získaná data, která objektivně číselně popisují rozdíly viditelné pouhým okem, budou propojena s výsledky kolegů z katedry analytické chemie," uvedl Karel Lemr ze Společné laboratoře optiky. V plánu mají také srovnávací měření na in vitro vzorcích slitin s cílem určit, která z nich má vlastnosti nejpodobnější původnímu materiálu a může ji při obnově využít restaurátor. Analytici z katedry analytické chemie zkoumali složení materiálu pomocí rentgenové fluorescenční spektrometrie, která zjistí zastoupení jednotlivých prvků v podpovrchových vrstvách a odhadne tloušťku zlacení v různých místech. Analýzy podle Petra Bednáře odhalily obsahy dominantních prvků, jako je měď, zlato a olovo, na základě kterých mohou odvodit sílu vrstvy zlacení. "Čím je tenčí, tím více mědi pod ní naměříme," uvedl Bednář. Doplnil, že přítomnost olova navíc potvrzuje historickou technologii zlacení, která se dnes už nepoužívá kvůli toxicitě. Katedra geoinformatiky všechna data zpracovala a začlenila do interaktivního 3D modelu sloupu. Sloup je dílem Václava Rendera a jeho pokračovatelů. Na sochařské výzdobě se podíleli Filip Sattler a Ondřej Zahner. Barokní sloup postavili v letech 1716 až 1754. Sousoší je díky zápisu na seznam UNESCO magnetem pro turisty z celého světa, do Olomouce míří kvůli tomu i turisté z Japonska, Číny nebo Jižní Koreje. Renovaci sloupu má na starost akademický sochař René Tikal. Zdroj: ČTK

Reklama

Další články z Náš REGION

Tento článek byl publikován ze zdrojů Náš REGION

Portál Náš REGION přináší aktuální dění z jednotlivých krajů České republiky s důrazem na lokální témata. Každý region má své vlastní sekce a redaktory, takže čtenář najde nejen zprávy o politice a ekonomice, ale i informace o kultuře, dopravě, školství nebo životním stylu přímo ze svého...

Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci zkoumají vědci

Horší než nedostanek benzinu. Just z Moskvy o útocích na ruský Amazon

Polární liška ušla z Norska do Kanady 4.350 kilometrů. Redakce má podezření, že šla na fotbal a Haalandovi věřila dřív než všichni ostatní

Krajky, pouta i dominance. Erotické snímky staré přes sto let překvapí svou odvahou

Matka nechala kočárek před obchodem a dítě zmizelo. Šestitýdenního Tadeáška našla až pozorná matrikářka

Kitum: Jeskyně, kam chodí sloni pro sůl, ukrývá smrtelné nebezpečí. Věda dodnes nezná přesnou cestu nákazy