4 min

Šest medvědů s Cibulkou: proč se bál Lipský o život?

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Nejlepší filmové hlášky z českých filmů

Zdroj: Náš REGION | Všude doma

Oldřich Lipský režíroval desítky dnes již kultovních filmů, bez kterých si už nedokážeme ani představit českou, resp. československou filmovou tvorbu. Jedním z nejnáročnějších natáčení pro něj bezpochyby byl film Šest medvědů s Cibulkou. Výborný režisér bohužel zemřel před 39 lety. Oldřich Lipský, mladší bratr herce Lubomíra Lipského, se narodil 4. července 1924 v Pelhřimově, kde už za války působil v ochotnickém divadle. V létě 1945 se přestěhoval ze svého rodného města do Prahy, kde studoval práva a filozofii, ale po čase dal přednost divadlu. Pracoval jako herec, režisér i umělecký ředitel v Divadle satiry, které společně s bratrem - hercem Lubomírem a dalšími přáteli založili. Jako režisér má na svém kontě desítky dnes již kultovních filmů, jmenujme například Adéla ještě nevečeřela, Marečku, podejte mi pero!, Jáchyme, hoď ho do stroje!, Limonádový Joe, Slaměný klobouk nebo třeba Šest medvědů s Cibulkou. Natáčení posledního jmenovaného filmu pro něj bylo ale velmi náročné, šlo při něm dokonce o život. Scénář se nelíbil Film vznikl v roce 1972 a natáčel se na mnoha místech. Kromě cirkusového šapitó také ve škole, která se nacházela na pražských Vinohradech v Lužické ulici. Původní scénář k filmu napsal spisovatel František Kožík, Lipskému se ale příliš nezamlouval, a tak ho nechal přepracovat Milošem Macourkem. Z původní verze se tak nezbylo prakticky nic a vznikl nový film. V hlavní roli zvířata Hlavní roli ve filmu vlastně hrají zvířata, která zastínila i takové hvězdy jakými dozajista byly František Filipovský, Jiří Sovák, Miloš Kopecký a další. Kromě medvědů se na filmovém plátně objevily třeba i opice nebo čuníci. Mimochodem, medvědi se jmenovali Regina, Máša, Džony, Ilona, Valoš a Máňa, čuníci pak Tonda, Vašek, Pepík a Šmudla. Drezůru medvědů pak zajišťoval přímo Ferdinand Berousek a jeho synové. Medvědi byli nebezpeční, při natáčení šlo doslova o život Natáčení s šelmami ale nebylo tak snadné, jak vypadá v hotovém filmu. Jeden z medvědů totiž při natáčení zranil svého ošetřovatele na hlavě a herec hlavní role a bratr režiséra Lubomír Lipský tak filmování dokončoval s obavami o své zdraví. Ani fakt, že se jedná o cirkusové medvědy, nezmírnil obavy účinkujících, přeci jen, šelmy jsou šelmy, a že se rozčílit uměly mnohokrát dokázaly. Když viděli vycpaná zvířata, začali řádit Největší scénu medvědi ztropili v momentě, kdy vstoupili do kabinetu a uviděli tam vycpaná zvířata. Podle pamětníků prý dostali takový amok, že téměř zdemolovali celou místnost. Štáb pak musel nechat medvědům několik dní, aby si na kabinet zvykli, než mohlo natáčení pokračovat. Spíše dětský film, který v dospělosti pobaví méně, zato v dětství přímo královsky. Natáčení bylo i tak složité Medvědi samozřejmě nebyli stejní jako lidští herci, takže se na ně muselo takříkajíc od lesa. Například, aby je natáčení bavilo, musel jim štáb schovávat po scéně jídlo, ti si pak hráli a i jejich herecký projev byl přirozený. I přesto ale mohli natáčet jen hodinu a půl, potom museli mít několik hodinu přestávku. A co ostatní zvířata? Kromě medvědů se ve filmu objevili i opice a čuníci. Opičáka Tondu ale údajně ztvárnili až tři opice. Jedna měla rozbíjet vejce, druhá bubnovat a třetí jíst příborem. Opice ale měly jinou barvu tváře a srst okolo tváře a tak je musel maskér pokaždé namaskovat, aby si byly podobné. Opicím ale prý líčidlo tak chutnalo, že si ho pokaždé slízaly. Při natáčení jim navíc musel štáb dávat dětské pleny, aby nepočůraly kostýmy, kdyby se jim něco nelíbilo. Další perličky z natáčení a ocenění Jak se dá předpokládat, film byl vzhledem ke svému zaměření a obsazení plný různých zajímavostí i při samotném natáčení. Tak například, jedna z nejznámějších scén, kdy herci kloužou po chodbě školy do ředitelny, se točila tak, že architekt postavil chodbu s mírným sklonem a kamera stála kolmo k šikmé podlaze, ve filmu pak nebylo poznat zhola nic. Pokud by chtěl někdo spatřit originální medvědí kůže, ve kterých se hrálo, má možnost, jsou totiž vystavené na zámku v Českém Krumlově. Ačkoliv se tento film nedá považovat za to nejlepší, co se u nás natočilo, získal celou řadu ocenění. Například Stříbrnou píšťalku a Cenu dětského diváka na FF pro děti a mládež v tehdejším Gottwaldově a bronzovou medaili na MFF v Moskvě 1973. Dále Hlavní cenu na MFF v Panamě a Cenu Španělského střediska filmů pro děti a mládež v Gijónu 1976. A jak film hodnotí dnešní diváci? Na stránkách Česko-Slovenské filmové databáze má film sice jen 68 %, nicméně divácky se jedná určitě o úspěšný kousek i v dnešní době. „No to je blázinec. Výměna rolí, kabinet, ředitelna, inspekce. Úžasné scény. Herecké výkony super. Dialogy TOP. Herecké obsazení TOP. Skvělý rodinný film. Doporučuji,“ hodnotí uživatel soukyd33. Charakter filmu ale vystihl uživatel topi80: „Spíše dětský film, který v dospělosti pobaví méně, zato v dětství přímo královsky. Zvlášť když k legraci využijeme i zvířátka (pokud tedy medvědy můžeme nazvat zvířátky).“ Oldřich Lipský nás bohužel navždy opustil 19. října 1986. Zdroj: ČSFD

Reklama

Další články z Náš REGION

Tento článek byl publikován ze zdrojů Náš REGION

Portál Náš REGION přináší aktuální dění z jednotlivých krajů České republiky s důrazem na lokální témata. Každý region má své vlastní sekce a redaktory, takže čtenář najde nejen zprávy o politice a ekonomice, ale i informace o kultuře, dopravě, školství nebo životním stylu přímo ze svého...

Šest medvědů s Cibulkou: proč se bál Lipský o život?

Horší než nedostanek benzinu. Just z Moskvy o útocích na ruský Amazon

Polární liška ušla z Norska do Kanady 4.350 kilometrů. Redakce má podezření, že šla na fotbal a Haalandovi věřila dřív než všichni ostatní

Krajky, pouta i dominance. Erotické snímky staré přes sto let překvapí svou odvahou

Matka nechala kočárek před obchodem a dítě zmizelo. Šestitýdenního Tadeáška našla až pozorná matrikářka

Kitum: Jeskyně, kam chodí sloni pro sůl, ukrývá smrtelné nebezpečí. Věda dodnes nezná přesnou cestu nákazy