2 min

Proč oběti sexuálních útoků nevyhledávají pomoc

Sdílet

Problematika sexuálního násilí je závažným tématem celé Evropské unie. Každá pátá žena starší patnácti let se setkala s nějakou formou sexuálního obtěžování. Bohužel i dnes je mnoho nahlášených případů zpochybňováno a zlehčováno. V mnoha případech oběti dlouhá léta mlčí, než najdou odvahu se s prožitým traumatem někomu svěřit.

Zdroj: Yupa Watchanakit / Shutterstock

Podle odborných odhadů se ročně v České republice stane 12 000 znásilnění (90 % obětí jsou ženy), z nichž pouze 3–8 % je nahlášeno. Důvody mohou být různé, ale podle odborníků jsou těmi nejčastějšími strach z nepochopení, pocit vlastní zodpovědnosti, strach z pomsty a také vyhýbání se nepříjemným pocitům.

Strach z nedůvěry

Nejčastější důvod je ten, že obvinění ze znásilnění nebo sexuálního obtěžování nebude pro společnost dostatečně věrohodné. Důvodem může být výchova, sebepotlačování a také kultura společnosti. Ve společnosti stále převažuje představa sexuálního devianta v odlehlém parku, ale realita ukazuje, že 90 % znásilnění spáchají nejbližší příbuzní, kamarádi nebo známí. Pachatelé se ve společnosti často projevují jako seriózní lidé s velkým charismatem, pro oběť je velmi těžké takovou osobu udat, obzvlášť je-li na ní vyvíjen psychický nátlak.

Zdroj: Autor: HTWE / Shutterstock

Pocit odpovědnosti

Mnoho obětí se z prožitého násilí samo obviňuje. Většina z nich věří, že si situaci nějakým způsobem zasloužili, že mohli udělat víc, aby situaci zabránili. Vinu na tomto bagatelizování nese i celá společnost. Společenské klima tvořené zpochybňováním a vytvářením stereotypních představ o ženách a mužích usnadňuje šíření sexuálního násilí. Podle studie z EU se minimálně 1 ze 4 respondentů domnívá, že sex bez souhlasu lze odůvodnit za určitých okolností, například, když je žena opilá, neříká “ne” dostatečně jasně nebo se fyzicky nebrání. Oběti sexuálního násilí se mohou velmi často setkávat s přetrvávajícími mýty, kterými bývají falešná obvinění, pomstychtivé ženy apod. Opakovaným zpochybňováním policie a soudů získávají dojem, že si za znásilnění mohou samy nebo že k němu alespoň přispěly.

Podle studie z EU se minimálně 1 ze 4 respondentů domnívá, že sex bez souhlasu lze odůvodnit za určitých okolností, například, když je žena opilá, neříká “ne” dostatečně jasně nebo se fyzicky nebrání.

Bolest znovu prožít nepříjemné pocity

Když se napadený člověk rozhodne útočníka společnosti odhalit, bude muset svůj příběh včetně všech podrobností mnohokrát sdílet. Dostává se pod nátlak společnosti, soudů i pachatele, čelí zpochybňování a často i vysmívání.

Souhlas jako základ

Je potřeba, aby se ve společnosti mluvilo o tom, že sex bez souhlasu je znásilnění. Každý má právo na to kdykoliv odmítnout sexuální aktivitu a druhého k pokračování opravňuje pouze jasný souhlas. Není-li si člověk jistý, zda k souhlasu došlo, je na něm, aby se ujistil. Obě strany mají odpovědnost zajistit, aby byl sex dobrovolný.