5 min

Nemoc z volna existuje. Přijde často ve chvíli, kdy konečně vypnete

Sdílet

Dennívýzva

Letní dovolená má být obdobím regenerace, řada lidí na ni ale odjíždí ve stavu dlouhodobého psychického i fyzického vyčerpání. Snahu dokončit pracovní úkoly, připravit vše před odjezdem a zvládnout každodenní povinnosti často vystřídá až během volna únava, horší spánek nebo dokonce nemoc. Odborníci upozorňují, že samotná dovolená dlouhodobé přetížení nevyřeší a důležitější než jednorázový odpočinek je pravidelná péče o vlastní psychickou pohodu.

Nemoc na dovolené

Zdroj: Shutterstock

Dovolená bývá pro mnoho lidí symbolem odpočinku a načerpání nové energie. Ve skutečnosti na ni ale řada zaměstnanců odjíždí až ve chvíli, kdy jsou jejich psychické i fyzické síly téměř vyčerpané. Poslední dny před odjezdem totiž často patří k nejvypjatějším obdobím roku. Podle zprávy Gallup State of the Global Workplace 2025 zažívají stres čtyři z deseti zaměstnanců po celém světě. Současně Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) upozorňuje, že téměř polovina pracovníků je vystavena faktorům, které mohou negativně ovlivňovat jejich duševní zdraví. „Období těsně před dovolenou bývá jedním z nejvíce stresujících momentů roku. Člověk se snaží dokončit rozpracované úkoly, předat agendu kolegům, vyřídit resty a zároveň obvykle organizuje samotnou dovolenou. Nároky tak v krátkém čase výrazně narůstají,“ vysvětluje terapeutka Mgr. Jiřina Přikryl Maršálková z Mindwell.

Mnoho lidí si podle ní nastavuje dovolenou jako okamžik, kdy si konečně dovolí zpomalit. Týdny nebo dokonce měsíce proto přehlížejí první známky únavy a fungují na hranici svých možností. „Tělo i psychika mohou být dlouhodobě v režimu zvýšené pohotovosti. Objevuje se horší spánek, napětí, podrážděnost, únava nebo problémy se soustředěním. Dovolená pak nezačíná jako příjemný odpočinek, ale mnohdy ve chvíli, kdy jsou zásoby energie téměř vyčerpané,“ říká terapeutka.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Chorvatský tyrkysový ráj: 7 krásných pláží bez davů, které Češi ještě neobjevili

Když tělo zpomalí, může přijít nemoc

Není výjimkou, že lidé onemocní právě na začátku dovolené nebo o víkendu po náročném pracovním období. Bolesti hlavy, nachlazení nebo výrazná únava přitom nemusí být náhodné. Odborníci tento jev označují jako leisure sickness, tedy „nemoc z volna“. Fenomén popsali nizozemští výzkumníci vedení psychologem Adem Vingerhoetsem. Předpokládá se, že při dlouhodobém stresu organismus funguje v pohotovostním režimu a skutečné vyčerpání se projeví až ve chvíli, kdy napětí poleví. „Přesný mechanismus není zcela objasněn, ale předpokládá se, že roli hraje dlouhodobá aktivace stresové reakce. Když je člověk dlouho ve vysokém tempu, tělo funguje v pohotovostním režimu. Jakmile napětí ustoupí, projeví se únava, kterou dosud překrývala mobilizace organismu,“ objasňuje Jiřina Přikryl Maršálková.

Dva týdny volna nestačí

Podle odborníků je častým omylem očekávání, že několik dní nebo týdnů dovolené napraví měsíce přetížení. Pokud se člověk po návratu vrátí ke stejnému pracovnímu tempu a stejným návykům, pozitivní efekt volna rychle mizí. „Stejně jako nečekáme s návštěvou zubaře až do chvíle, kdy nás bolí všechny zuby, není dobré odpočinek odkládat až po úplném vyčerpání. Je dobré průběžně sledovat svou energii, chránit si spánek, zařazovat pohyb, plánovat přestávky a věnovat se aktivitám, které energii vracejí,“ radí terapeutka. Podle ní bychom navíc neměli podceňovat ani návrat z dovolené. Pokud člověk přiletí v neděli večer a v pondělí ráno ho čeká plný pracovní kalendář, tělo ani psychika nemají dostatek času na plynulý přechod zpět do běžného režimu.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Co o vás prozradí oblíbené roční období? Psychologie vysvětluje, proč milujeme léto, podzim, nebo zimu

Varovné signály lidé často přehlížejí

Chronické přetížení se většinou neobjeví ze dne na den. Přichází postupně v podobě dlouhodobé únavy, problémů se soustředěním, podrážděnosti, zhoršeného spánku nebo ztráty radosti z aktivit, které člověka dříve těšily. Typické je také omezení sportu, koníčků nebo setkávání s blízkými.
Významným varovným signálem je i situace, kdy úlevu nepřinese ani víkend nebo dovolená. „Je důležité si uvědomit, že vyhoření není známkou slabosti ani osobního selhání. Nejčastěji vzniká tím, že se dlouhodobě setkávají vysoké nároky, nedostatek odpočinku, nerespektování vlastních možností a prostředí vyžadující nepřetržitý výkon. A tomu jedna dovolená neuleví,“ vysvětluje terapeutka Jiřina Přikryl Maršálková. Dodává, že klíčem k prevenci je průběžná péče o vlastní energii a zdravější nastavení osobních hranic. „Mnohem důležitější bývá to, jak vypadá náš běžný týden. Pokud se naučíme průběžně pečovat o vlastní energii, nastavovat zdravější hranice a včas reagovat na varovné signály přetížení, nemusíme celý rok jen přežívat do dalšího volna,“ uzavírá terapeutka.

Jedním z přístupů, který pomáhá pracovat s dlouhodobým stresem a rizikem vyhoření, je kognitivně-behaviorální terapie (KBT). Odborníci doporučují pravidelně hodnotit vlastní psychickou pohodu pomocí jednoduchých otázek. „Příkladem takových otázek jsou například tyto: Co mi dnes energii vzalo? Co mi energii dodalo? Co mohu zítra udělat jinak? Vyplatí se dělat i krátkou revizi během dne a ptát se: Jak se cítím? Jak se má teď moje tělo?“ radí odbornice.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Vrací se vám během dne minulé sny? Tzv. Dream flashbacks jsou děsivé a mohou souviset s psychickými poruchami

Důležité je také pracovat s automatickými myšlenkami typu „musím vše zvládnout“, „nesmím nikoho zklamat“ nebo „odpočinu si až potom“ a nahrazovat je realističtějším pohledem. Pomoci může i plánování pravidelných přestávek, pohybu nebo vědomého odpočinku stejně důsledně, jako si lidé plánují pracovní povinnosti. Pokud už se potíže rozvinou, existují kromě klasické psychoterapie také digitální terapeutické programy založené na principech kognitivně-behaviorální terapie. „Pro některé může být vhodná individuální psychoterapie, pro jiné například strukturované digitální terapeutické programy založené na principech KBT, jako je v Česku Mindwell. Důležité je, aby forma pomoci odpovídala závažnosti potíží a byla dostupná v době, kdy ji člověk potřebuje,“ uzavírá Jiřina Přikryl Maršálková.

3f0b0176052ef-Jirina-Prikryl-Marsalkova.jpg.webp

O Mgr. Jiřině Přikryl Maršálkové
Mindwell

Mgr. Jiřina Přikryl Maršálková je terapeutka a spoluautorka preventivních programů Mindwell. Je členkou České společnosti kognitivně-behaviorální terapie a České asociace pro psychoterapii. Magisterský titul získala v oboru ošetřovatelství, psychologie a sociální práce na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Pracovní zkušenosti nabyla nejdříve jako zdravotní sestra na jednotce intenzivní péče, poté jako sestra v pediatrické ambulanci. Před založením soukromé praxe v Brně působila na různých pozicích v rámci farmaceutického průmyslu, včetně manažerských. Pracovala taktéž jako terapeutka pro AdiCare Praha, soukromou psychologickou a psychiatrickou kliniku. Své odborné znalosti rozvíjí v rámci kurzů a její práce je pod pravidelnou supervizí.

Zdroj: terapeutka Mgr. Jiřina Přikryl Maršálková z Mindwell, PubMed, OSHA

Související články

Reklama

Další články z Žena-in.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů Žena-in.cz

Články ze Žena-in.cz přinášejí osobitý, často velmi otevřený pohled na ženský svět v celé jeho šíři – od vztahů, rodiny a domácnosti až po aktuální společenská témata nebo osobní zkušenosti. Jejich silnou stránkou je autenticita, blízkost a schopnost otevřít i citlivá témata s lidskostí, empatií...

Nemoc z volna existuje. Přijde často ve chvíli, kdy konečně vypnete

Parádní bitva českých tenistek. Vítězce Muchové teď hrozí světová jednička

Agáta Hanychová prozřela: Místo dětí vystavila dekolt

Za rájem nemusíte letět přes oceán: Kousek za Prahou leží pláž, která překvapí čistou vodou i atmosférou

Marie Danči o detailech ohnivého pekla: Auta modelek lehla popelem a tvrdý boj o čas!

Z nemocniční JIP rovnou do Varů: Lenka Dragounová bojovala o život, povolán byl i kněz