Na dně Baltského moře vědci objevili 10 000 let starý útvar. Nestvořila ho příroda a neodpovídá ničemu, co znají

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Je to možná nejstarší lidmi vytvořená megastavba v Evropě. Po tisíce let se skrývala před našimi zraky na dně Baltického moře, než ji před rokem nečekaně objevili během běžného podmořského výzkumu archeologové. Dostala název Blinkerwall.

Skupina pravěkých lidí sklánějících se nad vodou

Zdroj: Shutterstock

Naprosto jedinečná a opravdu kolosální stavba ležela na dně Baltu v Meklenburském zálivu u německého pobřeží jen dvě desítky metrů pod hladinou moře. Přesto zůstávala dlouhá léta skryta. K čemu sloužila a jak ji dokázali tehdejší lidé jen za pomoci vlastní síly a jednoduchých nástrojů postavit? Zdá se, že budeme muset naše představy o životě lovců a sběračů z konce pozdní doby ledové radikálně pozměnit.

Je to dílo člověka?

V tehdejší době vypadala zdejší krajina zcela jinak. Velkou část Skandinávie pokrýval ledovec a hladina světových moří byla mnohem nižší. Po rozlehlé řídce zalesněné tundře táhla stáda sobů a divokých zubrů. Tam, kde je nyní moře, bývala pevnina s jezery a močály. A tady na břehu jezera vyrostla před více než deseti tisíci lety dlouhá kamenná zeď.

Měří téměř jeden kilometr, konkrétně 971 metrů, široká je dva metry a vysoká jeden metr. Tvoří ji 288 velkých balvanů, které na místě pravděpodobně zůstaly po ústupu ledovce, které jsou pospojovány přibližně patnácti sty menšími kameny. Jak ukázal podrobnější průzkum, ty byly sesbírány z nejbližšího okolí. Celková hmotnost všech kamenů se odhaduje na neuvěřitelných 142 tun!

Velké kameny jsou příliš těžké na to, aby jimi lidé za pomoci tehdy dostupných nástrojů pohnuli. Určují však směr celé zdi. Lidé tak museli pomocí menších kamenů ty větší propojit. Není tedy pochyb o tom, že jde opravdu o dílo člověka a kameny zde nebyly naplaveny například vlnou tsunami nebo zanechány ustupujícím ledovcem. Na to je stavba příliš sofistikovaná. K čemu tedy sloužila?

Mohla sloužit k lovu

Odborníci se domnívají, že mohlo jít o důmyslný hnací systém a past k lovu sobů. Zeď pomáhala zahánět a nasměrovávat stáda sobů. Tato zvířata totiž podobné překážky nepřeskakují, ale pokud na ně narazí, instinktivně běží podél nich

S pomocí druhé zdi, která by se teoreticky mohla nacházet někde poblíž na mořském dně, nebo břehu jezera tak byla zvířata nahnána do pasti, kde se dala snadněji odlovit. Popřípadě zeď mohla stáda nasměrovat k jezeru, zpomalit je, a tak se stát snadnou kořistí pro lovce v kánoích ozbrojenými oštěpy nebo luky a šípy.

Podobné stavby existují i v Americe

Vědce k těmto domněnkám vedou nálezy podobných struktur, které byly objeveny před necelými dvaceti lety na dně Huronského jezera ležícího na hranicích mezi Spojenými státy americkými a Kanadou. Od té doby zde bylo nalezeno více než 60 takovýchto naháněčích cest, které tamní prehistoričtí lidé využívali při migraci jelenů karibu.

Skupina čtyř běžících sobů — Takovéto stavby sloužily k lovu sobů a karibu. Zdroj: Shutterstock

Nejedná se tudíž o světový unikát, pro výzkum evropské historie má ale zcela mimořádný význam. Jde o první megastavbu, která byla na starém kontinentu vytvořena člověkem. Je starší než britský Stonehenge či francouzské Carnacy. Ačkoliv máme představu, k čemu asi sloužila, záhadou stále zůstává, jak dlouho byla využívána, kdo přesně ji postavil a zda byla součástí nějaké rozsáhlejší soustavy lovných cest a pastí.

Nebyli to jen primitivní lovci a sběrači

Jisté je, že budeme muset přehodnotit náš pohled na obyvatele Evropy pozdního paleolitu. Žili sice primitivním kočovným životem, ale dokázali vytvářet i velmi složité a organizačně náročné projekty a efektivně tak měnit krajinu ve svůj prospěch.

Před deseti tisíci zalilo zdejší krajinu moře a skrylo pozoruhodnou stavbu na dlouhá tisíciletí ve svých hlubinách. Dnes se vědci pokouší zjistit o této lokalitě a jejich prehistorických obyvatelích více. Leibnizův institut pro výzkum Baltského moře, který se na objevu podílel, vyčlenil další finanční prostředky pro další průzkum, který by měl trvat minimálně do roku 2027.

Zdroje: scientificamerican.com, archeology.org, pnas.org

Reklama

Další články z Život cestovatele

Nejlepší adventní trhy v Polsku najdete v Krakově: Atmosféra fantastická, nepřeberné množství zboží a ceny poloviční než v Česku

Seznam měst v Česku, kde by měly jezdit vlakotramvaje. Spojí výhody obou prostředků a ušetří cestujícím spoustu času

Tramvaj nebo vlak? Ani jedno – jedná se totiž o vlakotramvaj! Tento praktický dopravní prostředek už vozí...

Tipy na temné podzimní výlety: Strašidelná místa v Česku, co potěší milovníky hororů. Děsivý je klášter Vranov i hrad Houska

Milovníci hororů zbystřete! Neprožívejte děsivou atmosféru jen u obrazovky a navštivte s námi místa, kde se...

Kvíz: Nejšílenější díla Davida Černého rozesetá po Česku. Určete, kde se nachází Hostina obrů, Lilith či čůrající postavy

David Černý má jednu úžasnou schopnost – zvládne ohromit i pohoršit zároveň. Jeho díla mnohdy vyvolávají...

Lyžařské areály budou zdražovat tuto zimu až o 20 %. Nejvíce si lidé připlatí v Jizerkách

Že se z lyžování stává sport pouze pro bohaté, se letos nejspíš potvrdí. Lyžařská střediska s blížícím se...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Život cestovatele

ZivotCestovatele.cz přináší autentický obsah ze světa cestování s důrazem na osobní zkušenosti, praktické rady a inspiraci k objevování. Nejde jen o přehled destinací, ale o sdílení skutečných příběhů, které ukazují cestování jako životní styl – se všemi jeho krásami i výzvami. Články kombinují...

Na dně Baltského moře vědci objevili 10 000 let starý útvar. Nestvořila ho příroda a neodpovídá ničemu, co znají

Sportovní tragédie na Vueltě. Fenomenální Pogačar musel odstoupit, i když jasně vedl

Neobvyklé jméno a vlna emocí: Gabriela Soukalová se pochlubila novorozenou dcerkou

Poslední mejdan pro Luďka. Rodina Hrzala nechce černý pohřeb a prosí hosty o jediné

Zamilovaný Jiří Ployhar ukázal sebe i o téměř třicet let mladší partnerku v plavkách

Naprosto vědecký pohled na zcela lidskou potřebu: Proč prdíme – a co s tím má společného obyčejná chůze