Poslední srpnová směna, rozloučení s kolegy a návrat do školy. Pro mnoho brigádníků tím letní práce prakticky končí, peníze ale často dorazí až o několik týdnů později. A právě poslední výplata může přinést překvapení. Nemusí v ní totiž být jen počet hodin vynásobený sjednanou sazbou. Zaměstnavatel musí zohlednit také případné příplatky, dovolenou a další nároky, které během brigády vznikly. U krátkých letních pracovních vztahů se přitom poměrně snadno stane, že člověk jednoduše netuší, co všechno by měl na pásce hledat.
Související článek: Do důchodu se nepočítá každá práce. Nejvíc chyb lidé dělají právě u dohod
Peníze nemusí přijít hned po poslední směně
Kdo odpracuje poslední směnu například 31. srpna, neměl by automaticky očekávat peníze na účtu hned následující den. Odměna za práci se zpravidla vyplácí ve stejném termínu jako ostatním zaměstnancům firmy. Pokud tedy zaměstnavatel posílá mzdy například v polovině následujícího měsíce, může srpnová odměna dorazit až během září. Rozhodující je sjednaný nebo zaměstnavatelem stanovený výplatní termín.
Mnohem důležitější je zkontrolovat, zda byly započítány opravdu všechny odpracované hodiny. U letních brigád se směny často mění za pochodu. Někdo zůstane déle kvůli náporu zákazníků, jindy přijde dříve nebo převezme směnu za kolegu. V gastronomii, hotelích, na festivalech nebo ve skladech navíc není neobvyklé, že směna končí až po půlnoci. Vlastní jednoduchý přehled odpracovaných směn proto není zbytečná administrativa. Při poslední výplatě může být nejlepší kontrolou toho, zda evidence zaměstnavatele odpovídá skutečnosti.
Platí přitom ještě jedna důležitá hranice. Ani brigádník pracující na DPP nebo DPČ nemůže za svou práci dostat méně, než dovoluje minimální mzda. V roce 2026 činí při čtyřicetihodinové stanovené týdenní pracovní době 134,40 Kč za hodinu. Pokud by sjednaná odměna po přepočtu na odpracovanou dobu vyšla níže, zaměstnavatel musí rozdíl dorovnat.
Noční nebo víkendová směna není jen obyčejná hodina práce
Právě u sezonních brigád se často pracuje ve chvíli, kdy mají ostatní volno. Restaurace potřebují personál večer a o víkendech, hotely fungují nepřetržitě a letní kulturní akce mohou končit hluboko po půlnoci. Dříve přitom mezi brigádníky poměrně běžně panovala představa, že sjednaných například 160 korun na hodinu je konečná částka bez ohledu na to, kdy směna proběhla. Tak jednoduché to není.
Lidé pracující na DPP a DPČ mají stejně jako další zaměstnanci nárok na kompenzaci za práci v noci, v sobotu a v neděli, ve svátek a za práci ve ztíženém pracovním prostředí. U práce v noci a o víkendu zákon standardně počítá s příplatkem nejméně deset procent průměrného výdělku, pokud není v souladu se zákonem sjednána jiná minimální výše nebo jiný způsob určení příplatku.
Specifický režim platí pro svátky. Zaměstnanec má za odpracovaný svátek nárok na dosaženou odměnu a náhradní volno s příslušnou náhradou. Se zaměstnavatelem se může místo náhradního volna dohodnout na příplatku nejméně ve výši průměrného výdělku.
Důležité je, že několik nároků může vzniknout během jediné směny současně. Typickým příkladem může být noční práce o víkendu, případně směna, která zároveň připadne na svátek. Právě proto není důležitý jen celkový počet odpracovaných hodin, ale také přesná evidence toho, kdy člověk pracoval.
Jedna výjimka tu ale je. U DPP a DPČ nevzniká klasický nárok na příplatek za práci přesčas, protože zákoník práce u těchto dohod práci přesčas nepřipouští. Zaměstnavatel tím ovšem nedostává volnou ruku k nekonečnému prodlužování směn. Také brigádníci mají pravidla týkající se směn, přestávek a odpočinku.
Související článek: Tyto brigády dělají ze seniorů spokojené lidi. Do práce chodí rádi a vnoučata jim to tiše závidí
Dovolená už není jen výsadou pracovního poměru
Právě tato položka může některé studenty při poslední výplatě překvapit nejvíce. Ještě před několika lety byla situace jednoduchá. Člověk pracující na dohodu automatický zákonný nárok na dovolenou neměl. Od roku 2024 se ale pravidla změnila a dovolená může vzniknout také zaměstnancům na DPP a DPČ.
Nestačí ovšem odpracovat několik intenzivních směn. Aby nárok vznikl, musí dohoda v daném kalendářním roce nepřetržitě trvat alespoň 28 kalendářních dní a zaměstnanec musí pro účely dovolené odpracovat alespoň 80 hodin. Do této doby se mohou započítat i některé náhradní doby podle zákonných pravidel.
Typická dvouměsíční prázdninová brigáda od začátku července do konce srpna tak může podmínky splnit bez větších problémů. Pokud student během tohoto období odpracoval například 150 nebo 160 hodin, délka brigády i potřebný počet hodin zpravidla stačí. Naopak člověk, který přišel vypomáhat jen na dva týdny, nesplní podmínku minimálně 28 dní trvání dohody, i kdyby během krátké doby absolvoval velké množství směn.
Výpočet dovolené u dohodářů může na první pohled působit poněkud komplikovaně. Pracuje se s fiktivní dvacetihodinovou týdenní pracovní dobou a výsledný nárok se stanovuje v hodinách. Záleží na délce pracovního vztahu, započtené době a výměře dovolené, kterou zaměstnavatel poskytuje.
Pro brigádníka je ale nejpodstatnější jiná věc. Jestliže při skončení dohody zůstane část dovolené nevyčerpaná, zaměstnavatel ji musí finančně nahradit. Právě proto se může v poslední výplatě objevit částka, kterou student během předchozích měsíců vůbec neviděl. Pokud brigáda trvala celé léto a počet odpracovaných hodin překročil potřebnou hranici, položku související s dovolenou se rozhodně vyplatí zkontrolovat.
Související článek: Nové podmínky u předčasného důchodu budí velký zájem. Ne každý na poloviční krácení skutečně dosáhne
Student neznamená automaticky nulovou daň
Další překvapení může přijít u čisté částky, která nakonec dorazí na účet. To, kolik z hrubé odměny skutečně zbude, ovlivňuje mimo jiné výše příjmu, druh dohody, případné pojistné a způsob zdanění.
Velkou roli hraje takzvané prohlášení poplatníka, někdy stále označované jako růžový formulář. Za stejné období může mít člověk prohlášení podepsané pouze u jednoho zaměstnavatele. Jeho prostřednictvím lze během roku uplatňovat základní slevu na poplatníka, což může výslednou daň výrazně snížit.
Samotný podpis ale neznamená, že z každé brigádnické odměny musí automaticky vyjít daň nula. Výsledek závisí na konkrétní výši příjmu a dalších okolnostech. V roce 2026 navíc stále neplatí samostatná sleva na studenta, která byla od roku 2024 zrušena. Status studenta však může mít význam například z pohledu zdravotního pojištění.
Zvláštní pozornost by měli zdanění věnovat studenti, kteří přes prázdniny vystřídali více zaměstnavatelů. Po skončení roku mohou potřebovat údaje od jednotlivých firem pro roční zúčtování nebo vlastní daňové přiznání. Proto je rozumné vyžádat si potvrzení o zdanitelných příjmech. Zaměstnavatel ho na žádost zaměstnance vystavuje a podle daňových pravidel má na jeho vydání nejpozději deset dnů od podání žádosti.
Zápočtový list a potvrzení o příjmech nejsou totéž
S koncem brigády se vyplatí neřešit pouze peníze. Některé dokumenty mohou být potřeba při další práci, při řešení daní nebo v dalších životních situacích. A právě tady se často pletou dva odlišné doklady.
Při skončení DPČ má zaměstnavatel povinnost vydat potvrzení o zaměstnání, běžně označované jako zápočtový list. U DPP se potvrzení o zaměstnání nevydává automaticky ve všech případech. Povinnost vzniká zejména tehdy, pokud dohoda založila účast na nemocenském pojištění nebo byly z odměny prováděny zákonem stanovené srážky, například v rámci exekuce.
Potvrzení o zaměstnání přitom není náhradou za potvrzení o zdanitelných příjmech. Každý dokument slouží k něčemu jinému. První zachycuje údaje související se skončeným pracovněprávním vztahem, druhý obsahuje informace potřebné zejména pro daňové vypořádání. Podle konkrétní situace tak může brigádník potřebovat oba.
Související článek: Zkusili jsme novou státní aplikaci pro seniory. Moje konto ukáže, co všechno se vám započítá do penze
Poslední výplatní pásku se vyplatí opravdu otevřít
U sezonní práce má člověk po poslední směně přirozeně chuť udělat za brigádou čáru a dál ji neřešit. Jenže právě závěrečné vyúčtování je okamžik, kdy se mohou sejít nároky za několik předchozích týdnů. Stačí chybějící noční směna, nezapočítaný víkend nebo opomenutá dovolená a výsledný rozdíl už nemusí být zanedbatelný.
Při poslední výplatě proto není potřeba kontrolovat jen konečnou částku na účtu. Smysl má porovnat počet hodin, příplatky, případnou náhradu za dovolenou, způsob zdanění a dokumenty, které zaměstnavatel vydal. Pokud něco nesedí, nejlepší je řešit problém co nejdříve, dokud má brigádník vlastní rozpis směn a zaměstnavatel snadno dohledá docházku.
Letní brigáda tak nekončí posledním odpracovaným večerem. Z pohledu peněz definitivně končí až ve chvíli, kdy je správně vyúčtováno všechno, na co během ní člověku vznikl nárok.
mpsv.gov.cz, financnisprava.gov.cz, zakonyprolidi.cz