4 min

Legendární Juránkova chata na Šumavě dvakrát vyhořela. Zbořili ji až komunisté

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Skutečnou legendou mezi šumavskými chatami byla Juránkova chata z roku 1922, která stávala na vrcholku hory Svaroh v nadmořské výšce 1330 metrů. Jednou vyhořela, podruhé ji Němci odstřelili a zapálili, ale pokaždé dokázala jako bájný Fénix vstát z popela. Definitivně ji zlikvidovali až komunisté v padesátých letech, kdy byla zbořena. Dodnes se lidé s úctou chodí dívat na trosky a rozvaliny, které z kdysi slavné chaty na Svarohu zůstaly. Stala se i symbolem Železné opony.

Juránkova chata v dobách své největší slávy

Zdroj: Plzeňská Drbna - zprávy z Plzně a okolí

K provozování stále populárnějšího lyžařského sportu na Železnorudsku potřebovali návštěvníci Šumavy také horské chaty. Oblíbeným rejdištěm, především plzeňských lyžařů, byla Jezerní stěna, Svaroh a Ostrý. Plzeňský skiklub proto v roce 1922 postavil přímo na vrcholu Svarohu, na malé planině u státní hranice, malou srubovou, podezděnou dřevěnou chatu.

„O stavbu se zasloužil propagátor šumavského lyžování Arna Juránek. Stavba přišla na tehdejších 40 tisíc korun. Jednalo se o dřevěný srub na kamenné podezdívce o rozměrech 4 × 5 metrů. Její výhody oceňovali turisté po celý rok, o nedělích a svátcích bývala přeplněná. Chata byla stále otevřená, se zásobou dřeva, a poskytovala vysoko v horách možnost přespání deseti osobám na dřevěných pryčnách. Unavené lyžaře tu posílila například hrachová polévka, čaj nebo místní specialita – rozpuštěný sníh smíchaný s malinovou šťávou,“ říká publicista a badatel Zdeněk Roučka.

Oblíbenou chatu zničil požár

Původní Juránkova chata sloužila lyžařům a turistům téměř deset let a za tu dobu ji navštívilo přes 20 tisíc lidí. Dne 22. prosince 1931 ji však údajně někdo zapálil. Chata zcela vyhořela, její tragický konec ale vyburcoval agilní Plzeňský skiklub k horečné činnosti. Doba se mezitím změnila a nová chata už musela splňovat modernější požadavky. Hory byly plné lyžařů i turistů, kteří chtěli nejen dlouhé trasy a svahy, ale také odpočinek a občerstvení na úrovni.

Po požáru srubu musel Plzeňský skiklub uskutečnit nákladný projekt výstavby nové chaty. Už v zimě roku 1932 se na vrchol Svarohu saněmi dopravoval první stavební materiál. Díky obětavosti a nadšení členů klubu v čele s Norbertem Langem se pomocí půjček a darů podařilo během jediného roku vystavět nový objekt. Tvůrcem krásné třípatrové chaty s ústředním vytápěním byl plzeňský stavitel a místopředseda skiklubu inženýr Otakar Prokop, bratranec majitele Prokopova penzionu na Špičáku. Celkové náklady dosáhly 240 tisíc korun.

Jedním z trojice tvůrců byl opět i Arna Juránek. Vybral místo v závětří, takže chata v zimě nikdy nezapadala sněhem, přestože okolní sněhové vrstvy dosahovaly výšky až pěti metrů. Kamenné základy sahaly do prvního patra, další dvě patra byla z dřevěných trámů. Nová Juránkova chata byla slavnostně otevřena už 30. října 1932.

„Chata nabízela veškerý novodobý komfort. Nad přízemím s úschovnou lyží, centrální suchovzdušnou pecí a kuchyní se nacházela restaurace o rozměrech 7 × 12 metrů s pěkným krbem. Z kuchyně se jídlo do restaurační místnosti dopravovalo výtahem. Ve druhém patře mohlo přespat až 40 lidí. Osvětlení bylo lihové. Pro návštěvníky chata působila dojmem, jako by zde stála už celá léta – tak dokonale celý objekt splynul s přírodou,“ popisuje Roučka.

Stavitel Prokop projekt vyřešil skvěle. Navrhl líbivý štíhlý profil a boční venkovní schodiště umožňovalo maximální využití vnitřního prostoru. Účelová byla i příkrá střecha. Chata v závětří musela odolávat extrémnímu počasí v nadmořské výšce 1330 metrů, kde mnohokrát do roka řádily silné vichry a sněhové bouře. Kamenné přízemí bylo obloženo cihlami, zbytek heraklitem. Za nocleh se platilo 9 až 12 korun. Osvětlení zajišťovaly romantické lihové lampy. Pod střechou bydlel s rodinou nájemce, dřevař Alois Rajal.

Chatu u hranic obsadili Němci

Pro milovníky lyžování to byla tvrdá rána, když Československo po německém záboru pohraničí v říjnu 1938 přišlo o oblast Šumavy. Milovaná místa zůstala jen ve vzpomínkách a někteří štamgasti v chatě přišli o bundy i lyžařské vybavení. Objekt v horách přečkal válku bez větší újmy. Zhruba v roce 1944 zde byl umístěn vojenský radar a mohutný agregát. Když na počátku května 1945 pročesávali Američané okolní lesy, ustupující němečtí vojáci chatu odstřelili a zapálili.

Opět bylo zapotřebí obrovského úsilí, nadšení i sbírek. A znovu u toho nechyběl Norbert Lang. Třetí verze Juránkovy chaty, projektovaná inženýrem Prokopem a doktorem Neckářem, byla v tichosti otevřena už 23. prosince 1945. Objekt měl už ale pouze jedno patro. Tradovalo se, že stavební materiál na chatu nosili v batozích turisté, kteří přijížděli vlakem na Špičák. S cihlami nebo pískem pak pokračovali pěšky na Svaroh. O vnitřní provoz klubové chaty se od jara 1947 starala paní Marie Dlouhá, která zde žila se svým malým synem.

„Bohužel po roce 1949 se tragický osud legendární Juránkovy chaty začal definitivně naplňovat. Na jaře 1950 vzniklo v pohraničí zakázané pásmo a chata v těsné blízkosti bavorské hranice neměla šanci. Už na podzim roku 1949 museli všichni objekt rychle opustit a novými obyvateli se stali příslušníci pohraniční stráže SNB. Majetek plzeňského skiklubu byl kompletně zabaven a Juránkova chata byla v roce 1953 stržena. Už jen četné dobové fotografie připomínají, jak vypadala nejkrásnější horská chata Šumavy na konci třicátých let,“ dodal smutně Zdeněk Roučka.

Z české strany dnes není možné k troskám Juránkovy chaty dojít. Oblast je chráněna jako přírodní památka, národní přírodní rezervace nebo dokonce jako zvláště chráněná část přírody. Zejména kvůli výskytu tetřeva. Celé území je tak pro turisty uzavřeno, zatímco z bavorské strany sem vedou značené turistické stezky, například LO5 z parkoviště u Scheiben. I z německé strany je lokalita chráněna v obdobném režimu.

Reklama

Další články z Plzeňská Drbna

Útočník drsně napadl a okradl seniora s chodítkem. Ten se ale jen tak nevzdal

Legendární Spitfire plzeňského letce je o kousek blíž Česku, přiletí na konci léta

Ikonický letoun Spitfire už brzy opět přistane v Česku. Stroj, na kterém u RAF létal plzeňský rodák Karel...

Zříceninu slavného hradu Radyně by mělo chránit před chátráním prosklené zastřešení

Zříceninu slavného hradu Radyně, který se tyčí nad Starým Plzencem na dohled od Plzně, má v rámci obnovy a...

Konec trápení s hledáním toalet. Městům se osvědčily projekty Vlídné WC a Free WC

Co dělat, když si ve městě potřebujete nutně odskočit na toaletu a v dohledu nejsou žádné veřejné záchodky?...

Nezodpovědný otec ohrozil vlastní dcerku. Chybějící řidičák byl ještě to nejmenší

Velmi nezodpovědně si počínal jednatřicetiletý řidič, kterého si v centru Plzně všimla hlídka městské...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Plzeňská Drbna

Plzeň není jen o pivu – i když i o něm se tu samozřejmě dočtete. Plzeňská Drbna má přehled o tom, co hýbe městem i celým krajem. Sleduje každodenní dění, které se týká obyvatel přímo a bez oklik: uzavírky, nehody, rozhodnutí radnice, změny v dopravě nebo kauzy, které rezonují od Lochotína po...

Legendární Juránkova chata na Šumavě dvakrát vyhořela. Zbořili ji až komunisté

„Vracíme peníze.“ Schillerová svým slibem spustila „šílenství“, volají i lidé bez nároku

Jak poznat kvalitní zmrzlinu? Proč by měla být měkká a „pocitově teplá“? A kam se poděla dubajská čokoláda

Meteoroložka Honsová varuje Česko: Hrozí extrémní vedra až 50 stupňů

Pentagon omylem zveřejnil jméno Aurora. Letadlo, které se za ním mělo skrývat, však nikdo nikdy nenašel

Pohádkové jmění vydělal chytrou investicí. Jaromír Hanzlík přitom dnes žije jako obyčejný soused