V babiččině vitríně se leckde dodnes povaluje sada nazelenalých nebo do žluta zbarvených skleniček, kterou by většina lidí bez váhání odnesla do bazaru. U jednoho druhu skla by to ale byla velká chyba. Jestli patří k tomu cennému, zjistíte doma za pár minut a s jednou baterkou.
Vyhrává hlavně celá a zachovalá souprava Řeč je o uranovém skle, kterému se přezdívá také vazelínové. Cenu netvoří samotný materiál. Roli hraje stáří kusu, značka konkrétní hutě i doložený původ. Nejvíc ovšem rozhoduje, jestli se dochovala celá souprava. Za jednu osamocenou skleničku dostanete zlomek toho, co za ucelený servis pohromadě.
Trh si potrpí i na kondici. Otřepaný okraj nebo jemná vlasová prasklina dokážou cenu srazit klidně o polovinu, takže sběratelé sahají nejraději po soupravě bez jediné vady.
Přečtěte si také: Pekař radí Čechům: udělejte s chlebem před zmražením tuhle 1 věc a po rozmrazení bude jako čerstvý
Test baterkou, který zvládne každý Jestli máte doma opravdu uranové sklo, ověříte to během chvilky. V setmělé místnosti na kus posviťte ultrafialovou baterkou s vlnovou délkou zhruba 365 až 395 nanometrů. Pravý kousek se rozzáří sytě neonově zelenou barvou. Na svědomí to má fluorescence, kdy sklo pohltí neviditelné ultrafialové světlo a část energie hned vrátí jako viditelnou zelenou zář. S radioaktivitou ta záře nesouvisí.
Ultrafialová baterka odhalí uranové sklo během pár sekund, pravý kus se rozzáří sytě neonově zeleně. Ilustrační foto. Zdroj: Fast Speeds Imagery / Shutterstock. Že věc pod baterkou svítí, ale ještě z ničeho poklad nedělá. Zeleně umí posvítit i sklovina, do které se dostaly jiné příměsi, třeba mangan. Než si začnete počítat výdělek, nechte kus prohlédnout někomu, kdo se v historickém skle vyzná.
Proč je zrovna české uranové sklo tak žádané Barvení skla uranem mělo jedno ze svých hlavních světových středisek právě u nás, což sběratelům při hodnocení původu hodně napovídá. V Jizerských horách s touhle technikou experimentoval sklář Franz Anton Riedel a dva nejslavnější odstíny nesou jména jeho dcer, Annenská žluť a Eleonorská zeleň. Průmyslovou výrobu později rozjel Josef Riedel, kterému se přezdívalo sklářský král Jizerských hor.
Přečtěte si také: Ani mléko, ani smetana: omeleta bude nadýchaná jako v hotelu díky 1 věci, kterou máte ve spíži
Zlatá éra tohohle skla trvala zhruba sto let a ukončila ji druhá světová válka. Uran se rázem stal strategickou surovinou pro zbrojní programy a hutě musely výrobu prakticky okamžitě zastavit. Protože se řada kusů za ta desetiletí rozbila nebo skončila v koši, je dnes zachovalý předválečný servis vzácnost. A právě stáří a doložený původ ženou cenu nejvýš.
Kolik za sklo sběratelé dávají Kolik kus vynese, se odvíjí hlavně od jeho vzácnosti a zachovalosti:
Sériově lisované drobnosti z meziválečných let: několik set až jednotky tisíc korun. Velký dekorativní kus nebo vcelku dochovaný servis ve výborném stavu: řád desetitisíců, klidně i 30 000 Kč. Nejstarší ručně foukané a broušené kousky z doby před polovinou 19. století: v aukcích přes hranici sta tisíc korun. Přečtěte si také: Babiččin trik na knedlíky nikdy nezklame: stačí 1 lžíce do těsta a už vám nikdy nezalehnou
Pozor si dejte na moderní kopie z asijské velkovýroby. Pod ultrafialovou lampou září úplně stejně jako originál, takže samotná zkouška baterkou tu nestačí. Rozdíl je v provedení, protože pravému kusu z ruční dílny se v hmotě objevují drobné vzduchové bublinky a bývá opatřený signaturou konkrétní sklárny.
Radioaktivní, a přesto doma bezpečné Název zní hrozivě, praxe je klidnější. Uranu bylo ve skle málo, přibližně 0,3 až 1,2 procenta a nejčastěji pod jedním procentem. „Uran je ve sklovině pevně chemicky vázán,“ píše na webu Muzea Náchodska Veronika Fišerová. Podle odborníků proto z běžné manipulace s takovým kusem nic nehrozí. Případné gama záření je navíc tak slabé, že ho tělo skloviny z převážné části zadrží uvnitř.
Vystavená souprava ve vitríně nikoho neohrozí a dřív se z tohohle skla běžně pilo, i když spíš o svátcích. K jídlu ani pití by ale naprasklý nebo jinak poškozený kus sloužit neměl. Do dobové skloviny se totiž přidávalo i olovo a u porušených kusů odborníci opatrnost doporučují. Když takový servis objevíte, největší službu vám udělá za sklem vitríny.
Přečtěte si také: Tahle skleněná dóza stála za socialismu 14 Kčs. Dnes za ni sběratelé dávají až 6 000 Kč
Zdroje: https://www.poznatsvet.cz/kultura-a-umeni/jak-poznat-uranove-sklo/, https://www.poznatsvet.cz/kultura-a-umeni/uranove-a-vazelinove-sklo/, https://www.muzeumnachod.cz/uranove-sklo, https://www.epochtimes.cz/2025/05/02/uranove-sklo-jak-se-cesky-vynalez-barveni-skla-uranem-rozsiril-do-sveta/, https://www.koktejl.cz/zazitky/uranove-sklo-po-babicce-poznate-ho-pod-uv-lampou-a-je-velmi-cenene/, https://ujp.cz/aktuality/uranove-sklo-historie-umeni-a-chemie-v-jednom