Je v Evropě příliš horko na práci? Kde všude a čím vlny veder brzdí ekonomiku

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Cena převozu jedné tuny nákladu z mořského přístavu Rotterdam do německého Karlsruhe byla pro říční tankery na Rýnu na konci června 45 eur. Na začátku posledního červencového týdne to bylo lehce přes 120 eur a na jeho konci se blížila 140 eurům. To...

Řeka Rýn v německém Kolíně nad Rýnem. Nízká hladina vody začíná být problém...

Zdroj: Reuters

Doba čtení 4 min

Článek byl publikován 31.07.2026 08:10

Nízká hladina vody zatím plavbu na západoevropské říční tepně nezastavila, ale lodě nemohou plout optimálně naplněné. A právě to žene cenu dopravy nahoru. Podobných dopadů teplejšího počasí na evropské ekonomiky je nyní víc a dlouhodobě budou mít podle různých odhadů na růst hospodářství čím dál větší vliv.

Kupříkladu kolem Rýna jsou chemické továrny, ropné rafinerie, ocelárny, elektrárny a různé výrobní závody, pro které je doprava po řece poměrně důležitým faktorem v boji o každé euro nákladů. Denně se po ní plaví na 6900 lodí. „Bez Rýna by průmyslová produkce v západní Evropě zkolabovala,“ tvrdí firemní web chemičky BASF, která se pravidelně potýká s problémy dopravy na řece. Letošní hladina už klesá k rekordně nízké úrovni zaznamenané v roce 2018.

Méně důležitou roli pro průmysl ve střední Evropě hraje Dunaj, který také v těchto dnech bojuje o svoji splavnost. Hladina řeky v Rumunsku, kde se vlévá do Černého moře, klesla nejníž od roku 1996. Komplikuje to dopravu chemických produktů, obilí i turistiku, která je třeba důležitým zdrojem příjmů pro maďarské hlavní město.

Zároveň musí vodní elektrárny na Dunaji snižovat výkon. Nízká hladina řeky je také příčinou, proč Rumunsko už odstavilo jeden blok jaderné elektrárny Cernavoda a Maďarsko utlumuje výrobu v jaderné elektrárně Paks, která dodává polovinu spotřeby maďarské elektřiny. Maďarský premiér Péter Magyar řekl, že ji v příštích dnech poprvé po 44 letech dokonce zcela odstaví. Podobně utlumují reaktory kvůli nedostatku vody v některých francouzských jaderných elektrárnách, které dodávají dvě třetiny francouzské elektřiny.

Vlny veder přitom naopak poptávku po elektřině zvyšují. V letních měsících ji sice pomáhají dodávat obnovitelné zdroje, jako jsou solární elektrárny. Jenže země jako Česko, Maďarsko nebo Slovensko patří mezi ty státy EU, kde je podíl výroby energií z obnovitelných zdrojů nejmenší. Německo má zase problém zastaralé infrastruktury, která nedokáže podle potřeby přesouvat energii z obnovitelných zdrojů na severu země do průmyslových oblastí na jihu.

A na jihu Evropy třeba Francie právě kvůli svým jaderným elektrárnám blokuje stavbu hustšího propojení velkých španělských solárních kapacit na evropskou síť.

Růst ekonomiky EU včetně té české se podle čerstvých dat dál zrychluje. V rychlém odhadu Eurostatu z konce července byl ve druhém čtvrtletí 0,5 procenta v porovnání s 0,1 procenta ve čtvrtletí prvním. Česká ekonomika zrychlila na 0,4 procenta. Nejpomaleji ale rostou největší evropské ekonomiky včetně té německé.

Nicméně, analýza pojišťovny Allianz z května letošního roku přímo hovoří o tom, že opakované vlny extrémního vedra mohou ohrozit i tak velmi křehký ekonomický růst v Evropě, která se podle klimatických dat otepluje ze všech kontinentů nejrychleji. Pokud by se v příštích čtyřech letech vedro opakovalo v podobných cyklech jako mezi lety 2014 a 2024, tak by kumulativně největší evropské ekonomiky přišly o pět až sedm procent HDP, tvrdí studie. Dlouhodobě by to také znamenalo snižování investic a snížení budoucí produktivity.

Jiná studie Evropské centrální banky z loňského roku ukazuje, že vlny veder mají dopady na zemědělství, pracovní podmínky i výrobu elektřiny. Podle této studie jsou následky extrémního horka v ekonomice vidět ještě po dvou letech.

Hranicí pro vyšší dopady na produktivitu Evropanů je teplota 30 stupňů Celsia, tvrdí spoluautorka studie pojišťovny Allianz Katharina Utermöhlová. Potom roste třeba v Německu nemocnost pracovníků, což znamená výpadky pro firmy i vyšší náklady zdravotního systému.

Evropské budovy, stavěné na severu kontinentu spíš na to, aby teplo zadržovaly, úplně nepomáhají udržovat produktivitu pracovníků. Zhruba 90 procent amerických domácností má klimatizaci, zatímco v Evropě je to jen kolem dvaceti procent. U komerčních staveb je to v Evropě lepší, ale větší problém mají státní instituce nebo školy a nemocnice i proto, že často sídlí ve starých budovách.

Třeba v Německu se poptávka po klimatizacích za posledních pět let zvýšila o 75 procent. Letošní červnová a červencová vlna veder vytáhla krátkodobou poptávku až na trojnásobek loňské úrovně a čtvrtina domácností teď deklaruje, že si klimatizaci plánuje pořídit. Následky veder v zásadě pocítí v peněžence každý. Evropské domácnosti mohou vlivem vedra a sucha přijít až o tři procenta svých příjmů s mnohem vyšším dopadem na nejhůř zasažené regiony, varuje evropský think-tank Climate Analytics.

Reklama

Další články z HN.cz Extra

Já chci žít nonstop, zpíval Babiš. Do kampaně ANO se na Chebsku zapojil i Michal David, na popud krále hazardu

Volby v Česku, nebo motorka v Maroku? Otázka, na kterou zatím Petr Pavel odpovídá ke své škodě úplně špatně

V den voleb si každý může dělat, co chce. Může se vypravit do volební místnosti, nebo může odjet na...

Realitní fondy už mají nemovitosti za více než 400 miliard a znovu i dvojciferné výnosy

Realitní fondy dál rostou. Hodnota nemovitostí v portfoliích fondů zahrnutých do žebříčku TOP realitní...

Diplomu nelitují, oboru ano. Třetina absolventů by dnes zamířila jinam. Které obory zklamaly nejvíc?

Jaké věci ve svém životě nejvíce litujete? Na tuto otázku by třetina lidí, kteří jsou čerstvými absolventy...

Nejde jen o zvyšování daní. Tři příklady, jak se Babišova vláda chystá podfouknout vlastní voliče

Blíží se další hlasování o nedůvěře vládě, které samozřejmě dopadne jako vždycky. Ovšem při sledování...

Tento článek byl publikován ze zdrojů HN.cz Extra

Na této stránce si můžete přečíst vybrané články z Hospodářských novin v plném rozsahu, přímo na Centrum.cz - v plném znění a bez zámečku, Ve spolupráci s redakcí Hospodářských novin pro vás každýden vybíráme analýzy, rozhovory, komentáře i zpravodajství z oblasti ekonomiky, politiky, byznysu,...

Je v Evropě příliš horko na práci? Kde všude a čím vlny veder brzdí ekonomiku

Dav obklíčil dům u Kyjeva, kde měli mučit dezertéry. Svědkyně popsala otřesné podmínky

Jan Rosák odhalil temné zákulisí Binga. Podvod za 27 milionů zničil televizní hit

Meteorologové už vědí, jestli Martin letos přijede na bílém koni

Kufr patří do vany, bota do trezoru. Bývalá letuška prozradila hotelové triky, které se vyplatí znát

Bolest zad ještě neznamená poškozenou páteř. Vědci vysvětlují, co skutečně pomáhá