Dvě Evropy: horký západ a chladný severovýchod
V posledních dnech je nad Evropou patrný velmi výrazný teplotní kontrast. Nejchladnější počasí se drží především nad severovýchodní částí kontinentu. V Pobaltí, Bělorusku a v severovýchodním Polsku jsou teploty místy až o 10 °C nižší, než je pro toto období obvyklé.

Obr. 1: Evropa rozdělená na dva světy. Na webu Meteocentra si můžete prohlédnout všechny oblasti kontinentu, který aktuálně nabízí velké kontrasty (zdroj: Meteocentrum)
Denní maxima se zde často pohybují pouze mezi 13 až 17 °C, tedy na hodnotách, které spíše připomínají chladnější část jara nebo začátek podzimu než první polovinu července. V kombinaci s oblačností, srážkami a větrem jde o výrazně nepříjemné počasí.
Úplně jiná situace panuje na západě a jihozápadě Evropy. Francie, Pyrenejský poloostrov a částečně také Británie zažívají silně nadprůměrné teploty. Lokálně se teplotní odchylky dostávají až kolem 16 °C nad dlouhodobý normál a ve Francii mohou maxima znovu vystupovat k hranici 40 °C, místy i výše.
Francie zažívá mimořádnou sezonu horka
Francie patří během letošního léta k nejvíce zasaženým zemím západní Evropy. Teploty kolem 40 °C se zde letos objevují neobvykle často. Podle dostupných údajů bylo na síti hlavních francouzských meteorologických stanic od začátku roku zaznamenáno už více než sto případů, kdy teplota překročila 40 °C. Dosažena byla letos i absolutně nejvyšší teplota všech dob v zemi, a to 44,3 °C.

Obr. 2: Francie jako by byla opět v ohni, teploty se opět přibližují 40 °C (zdroj: Meteocentrum)
To je mimořádné číslo, zvlášť když je teprve začátek července. Dosavadní rekordní sezonou byl v tomto ohledu rok 2003, známý jednou z nejtragičtějších evropských vln veder. V souvislosti s vedrem bylo vyčísleno až 35 000 obětí. Letošní rok sice není tak "smrtící", ale na druhou stranu rok 2003 v počtu překročení hranice 40 °C na hlavních stanicích už nyní překonává.
Nejde přitom jen o jednotlivé denní rekordy. Důležité je i opakování horkých epizod, délka jejich trvání a noční teploty. Pokud se teplo udržuje i v noci, zvyšuje se zdravotní zátěž a dopady na města, dopravu, energetiku i vodní hospodářství.
Česko leží mezi oběma vzduchovými hmotami
Česká republika se v této situaci nachází mezi oběma výrazně odlišnými částmi Evropy. Na západě kontinentu se prosazuje velmi teplý vzduch, zatímco severovýchod a východ Evropy ovlivňuje chladnější proudění od severu až severozápadu. Pozice Česka není nikterak neobvyklá - velmi často je to důvod, proč jsou Čechy v daném dni teplejší než Morava a nebo naopak. A to ne o jednotky °C, ale v některých případech i o desítky °C.
Právě mezi těmito vzduchovými hmotami se vytvořilo teplotní a frontální rozhraní, které v posledních dnech ovlivňovalo také počasí u nás. Přinášelo větší oblačnost, srážky a místy i bouřky. Nešlo tedy jen o běžnou letní proměnlivost, ale o důsledek většího evropského teplotního kontrastu.

Obr. 3: Pozice Česka mezi oběma vzduchovými masami přináší příjemné středoevropské počasí (zdroj: Meteocentrum)
Podél podobných rozhraní se často tvoří srážky, protože se zde setkává teplý a vlhčí vzduch s chladnější vzduchovou hmotou. Pokud je atmosféra dostatečně labilní, mohou se přidat i bouřky. Jejich intenzita pak závisí na množství vlhkosti, teplotním gradientu a střihu větru.
Rozhoduje poloha tlakové níže a tlakové výše
Za současným rozdělením Evropy stojí především poloha tlakových útvarů. Nad severovýchodní Evropou se udržuje rozsáhlá oblast nižšího tlaku vzduchu, která je patrná nejen u zemského povrchu, ale také ve vyšších hladinách atmosféry. Po její zadní straně proudí do Pobaltí, Běloruska a okolních oblastí chladnější vzduch ze severu, původem od Skandinávie.
Naopak západ a jihozápad Evropy ovlivňuje oblast vyššího tlaku vzduchu. Ta podporuje slunečné počasí, sestupné pohyby vzduchu a příliv velmi teplé vzduchové hmoty od jihu až jihozápadu. Právě tato kombinace umožňuje, aby se teploty ve Francii a okolí znovu dostávaly až k mimořádným hodnotám.
Výsledkem je velmi ostrý kontrast na relativně malém prostoru. Zatímco jedna část Evropy řeší chlad, déšť a teploty kolem 15 °C, druhá se potýká s tropickými až extrémně horkými dny.
Režisérem aktuálního snímku o počasí je tryskové proudění
Rozložení tlakových útvarů nad Evropou úzce souvisí s polohou tryskového proudění. To je úzký pás velmi silného větru ve vyšších hladinách atmosféry, obvykle ve výšce kolem 9 až 10 kilometrů. Tryskové proudění neprobíhá nad Evropou jako rovná čára, ale vytváří výrazné vlny.

Obr. 4: Tryskové proudění se nad Evropou vlní (zdroj: GFS/wetterzentrale.de)
Těmto velkoprostorovým vlnám říkáme Rossbyho vlny. Tam, kde se proudění vyklene daleko k severu, vzniká hřeben. Ten často podporuje tvorbu nebo zesilování tlakové výše, sestupné pohyby vzduchu a stabilnější počasí. Naopak tam, kde proudění zasahuje hluboko k jihu, vzniká brázda. Ta bývá spojena s nižším tlakem vzduchu, oblačností, srážkami a častěji také s přílivem chladnějšího vzduchu.
Současná situace je právě ukázkovým příkladem. Nad severovýchodní Evropou se nachází výrazná brázda, která podporuje tlakovou níži a umožňuje transport chladného vzduchu směrem k jihu. Nad západní a jihozápadní Evropou se naopak vytvořil hřeben tryskového proudění, který podporuje vysoký tlak a příliv horkého vzduchu ze subtropických oblastí.
Pod hřebenem tryskového proudění často převládají sestupné pohyby vzduchu. Když vzduch klesá, stlačuje se a otepluje. Zároveň se obvykle rozpouští oblačnost a na zemský povrch dopadá více slunečního záření. V létě to může vést k velmi rychlému nárůstu teplot. Pokud je navíc půda suchá, méně energie se spotřebuje na výpar vody a více jí připadá na ohřev vzduchu při zemi. Právě proto mohou být vlny veder intenzivnější po delším suchém období.
Naopak v oblasti brázdy a tlakové níže bývá vzduch vystupující, vlhčí a oblačnější. Slunce má menší možnost prohřívat zemský povrch a do oblasti často proudí chladnější vzduch od severu. Proto může být ve východní části Evropy ve stejný den o více než 20 °C chladněji než ve Francii.
Frontální rozhraní přineslo srážky i do Česka
Mezi horkým vzduchem na západě a chladnějším vzduchem na severovýchodě vzniká přirozené rozhraní. To se v uplynulých dnech posouvalo také přes střední Evropu a ovlivnilo počasí v České republice. S jeho přechodem souvisela oblačnost, srážky a místy bouřky. Nešlo však o plošně stejně vydatné srážky pro celé území. Letní srážky na podobných rozhraních bývají často nerovnoměrné a jejich intenzita se může výrazně lišit i na malé vzdálenosti.
Po přechodu rozhraní se do části území může dostat chladnější vzduch, zatímco při jeho posunu zpět nebo zesílení teplého proudění se mohou tropické teploty rychle vracet. Právě proto jsou letní teplotní změny v podobné situaci někdy velmi rychlé.
Rozdělená Evropa jako ukázka proměnlivosti léta
Současná situace dobře ukazuje, jak rozdílné počasí může v Evropě panovat ve stejnou dobu. Na jedné straně kontinentu lidé řeší chlad, déšť a teploty sotva nad 15 °C, zatímco o několik set kilometrů dál se teploty blíží 40 °C.
Takové kontrasty nejsou v evropském létě výjimečné, ale jejich intenzita může být při vhodném uspořádání tlakových útvarů mimořádná. Důležitá je především poloha tryskového proudění, které určuje, kde se budou udržovat tlakové níže a kde naopak oblasti vysokého tlaku vzduchu.

Obr. 5: I v Česku ořekáváme prosazení tropických teplot, nepůjde ale o extrémy (zdroj: Meteocentrum)
Pro Českou republiku je klíčové, na které straně tohoto rozhraní se bude nacházet. Pokud převládne vliv horkého vzduchu od jihozápadu, mohou se tropické teploty rychle vrátit. Pokud se naopak prosadí chladnější proudění od severu nebo severovýchodu, mohou být denní maxima i v červenci přechodně pod dlouhodobým normálem.
Zdroje k článku: Předpověď počasí, radar, Meteocentrum.cz