O zrušení střídání času se v Evropské unii mluví již od roku 2018, kdy se v celoevropské anketě vyslovilo 84 % respondentů pro jeho zrušení. Jak už to ale často bývá, jednotlivé státy se nedokázaly sjednotit, který z časů bude trvale zaveden a diskuze byla uložena k ledu. Nyní ji opět otevřelo Španělsko a o návrhu se chystá jednat Rada ministrů energetiky již tento týden.
Konec v roce 2026? Španělská vláda návrh neplánovaně předložila na zasedání unijních ministrů energetiky, vedena především dlouhodobými průzkumy veřejného mínění, které nejen ve Španělsku, ale v celé Evropě včetně České republiky, volají po zavedení jednotného a trvalého času . "Opatření v současnosti nepřináší žádnou či jen velmi malou úsporu energie, a navíc narušuje biorytmus lidí ,“ u vedl španělský premiér Pedro Sánchez.
Většina Evropanů je pro zrušení střídání času. Zdroj: Shutterstock Iniciativu podpořili i čeští europoslanci . Pocity mnoha lidí vyjádřil ve svém komentáři například europoslanec Jan Farský (STAN): "Jestli mě něco fakt otravuje, je to střídání času. Opět dnes v noci. Jsem pro sjednocení.“ A Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) výstižně dodává: "Byla by to malá, ale významná úleva pro miliony lidí, jejichž tělo i mysl si každý půlrok zbytečně zvykají na jiný rytmus. A Evropa by se po letech konečně shodla alespoň na něčem jednoduchém.“
Čtěte také Meteorologické radary ukazují znepokojivou věc. Máte 28 hodin na to, abyste se připravili
Kde se vzalo střídání času Až do roku 1916 v našich zemích platil pouze jeden čas, a to ten zimní. Toho roku byl poprvé zaveden letní, ale hned po dvou letech byl zrušen. Podruhé ho k nám zavedla druhá světová válka a platil až do roku 1949. Důvod jeho zavedení byla snaha nesvítit tolik umělým světlem a ušetřit tak energie, kterých byl zvláště za války velký nedostatek. Potřetí a definitivně bylo střídání letního a zimního času zavedeno roku 1979 v době energetické krize.
Vliv na zdraví člověka V současnosti změna času nemá na spotřebu elektrické energie prakticky žádný vliv , naopak prokazatelně ovlivňuje fyzické i psychické zdraví a kdo někdy v inkriminovanou hodinu seděl v dálkovém vlaku, moc dobře ví, že dopad na hromadnou dopravu je také nezanedbatelný. Jak dokazují statistiky, krátce po změně času přibývá také dopravních nehod, snižuje se produktivita práce a nehody přibývají i na pracovištích.
Čtěte také Co se stane, když žena vyjde v Afghánistánu na ulici s odhalenou tváří. Nejhorší trest stihne jejího muže
Srovnat se se změnou času našemu tělu chvilku trvá. Zdroj: Shutterstock Stejně jako pásmová nemoc při cestování přes několik časových pásem, i pouhý hodinový posun nabourává vnitřní hodiny každého člověka . Lidé si stěžují na únavu, zhoršení spánku, ale také výkyvy nálad. Podle odborníků má přechod z letního času na zimní výrazný vliv na tzv. cirkadiální rytmus. "Na hormonální úrovni se může jednat o narušení produkce melatoninu, který reguluje spánek. To může vést k problémům s usínáním a kvalitou spánku. Vzhledem k psychice narušení cirkadiánních rytmů může být spojeno s vyšším rizikem zhoršení nálady, celkové pohody i psychických poruch, jako jsou deprese a úzkost,“ uvádí MUDr. Jitka Vojtová.
Který zachovat V roce 2026 vyprší současná směrnice Evropské unie o změně času, nastává tak ideální čas na její revizi . Otázkou stále zůstává, který z časů by měl být natrvalo zaveden . Obě varianty mají své příznivce i odpůrce. Pro nás Středoevropany je přirozenější ten zimní, který více koresponduje s přirozeným rytmem světla, jež ovlivňovalo životy našich předků. V dnešní době všudypřítomného umělého osvětlení a klimatizací, však nabývají na síle i hlasy pro zachování času letního tak, aby si člověk i po příchodu ze školy či práce ještě užil přirozeného světla.
Čtěte také Zázrak přírody: Uprostřed vodopádu hoří věčný plamen a nelze uhasit. Racionální vysvětlení neexistuje
Jak by to tedy vypadalo prakticky? Pokud bychom si ponechali letní čas , zůstaly by nám sice delší odpoledne a večery, ale v prosinci by svítalo až někdy okolo osmé hodiny a při zimních inverzích by mohlo být šero celé dopoledne. Naopak při zimním čase by svítalo již ve tři hodiny ráno a tma by nastala již v devět večer.
Před třemi lety se státy EU nedokázaly dohodnout. Pokud by se to podařilo letos, mohla by Evropa přestat měnit hodiny již příští rok. Jediné, co je k tomu potřeba je, aby pro španělský návrh hlasovalo alespoň 15 z 27 členských států. Už teď je jisté, že Česká republika mezi nimi bude.
Zdroje: echo24.cz, cnn.iprima.cz, vtm.zive.cz