3 min

Dva teleskopy, jeden vesmír: proč Hubble vidí prach a Webb hvězdy

Sdílet

Dennívýzva

Na první pohled vypadají oba snímky téměř stejně. Stejné obří sloupy kosmického plynu známé jako Pilíře stvoření v mlhovině Orla. Jenže když se podíváte pozorněji, jeden z nich odhaluje hustý prach a druhý stovky skrytých hvězd. Nejde o chybu ani o lepší technologii.

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Tyto snímky vznikly s odstupem téměř dvaceti let dvěma různými teleskopy – a každý z nich vidí vesmír úplně jiným způsobem.

Pilíře stvoření: kosmická ikona

Slavné Pillars of Creation leží asi 6500 světelných let od Země v mlhovině Orla (Messier 16). Jde o obrovské sloupy prachu, vodíku a molekulárního plynu, které jsou vysoké několik světelných let.

Uvnitř těchto struktur vznikají nové hvězdy. Gravitační kolaps hustých oblastí plynu postupně vytváří protostary, které nakonec zapálí jadernou fúzi.

Právě proto se tyto struktury staly jedním z nejslavnějších snímků v historii astronomie. Poprvé je detailně vyfotografoval Hubbleův vesmírný teleskop v roce 1995.

Hubble: vidí světlo podobné lidskému oku

Hubbleův teleskop byl vypuštěn v roce 1990 a jeho hlavní specializací je viditelné světlo. To je stejné spektrum elektromagnetického záření, které dokáže vnímat lidské oko. Výhoda tohoto přístupu je obrovská.

Hubble dokáže vytvářet extrémně ostré snímky, jemné struktury mlhovin, i detailní barvy kosmických objektů. Jenže viditelné světlo má jednu slabinu - prach.

Kosmický prach dokáže viditelné světlo velmi účinně blokovat. Když se tedy Hubble podívá do oblasti plné prachových částic, vidí hlavně jejich siluety. Právě proto jsou na jeho snímku Pilíře stvoření tak dramatické: tmavé sloupy zakrývají hvězdy, které vznikají uvnitř.

Webb: dokáže „vidět skrz prach“

Teleskop James Webb Space Telescope (JWST), spuštěný v roce 2021, pracuje jinak. Jeho hlavní specializací je infračervené záření.

Infračervené světlo má delší vlnovou délku než světlo viditelné. A právě díky tomu dokáže pronikat prachem, který pro Hubble představuje neprůhlednou bariéru. Výsledek je fascinující. Když se Webb podíval na stejné Pilíře stvoření, odhalil stovky nových hvězd, mladé protostary, i struktury uvnitř mlhoviny.

Najednou se ukázalo, že oblasti, které vypadaly jako temné siluety, jsou ve skutečnosti plné hvězdného života.

AI prohledala 35 let dat z Hubblea. A našla stovky objektů, které jsme dosud přehlíželi

Dva teleskopy, dvě reality

Rozdíl mezi oběma snímky není jen technologický. Je to vlastně krásná ukázka toho, jak astronomové zkoumají vesmír.

Různé teleskopy jsou navrženy tak, aby pozorovaly různé části elektromagnetického spektra: viditelné světlo, infračervené, rentgenové a radiové. Každá z těchto „barev vesmíru“ ukazuje jiný fyzikální proces.

Například:

viditelné světlo odhaluje strukturu mlhovin
infračervené ukazuje vznikající hvězdy
rentgenové zachycuje extrémní objekty jako černé díry

Astronomie tak připomíná skládání puzzle. Teprve když se spojí data z různých teleskopů, začíná být obraz vesmíru úplný.

Proč jsou Pilíře stvoření tak důležité

Tyto kosmické struktury jsou pro vědce fascinující z několika důvodů. Představují laboratoř pro studium zrodu hvězd. A také ukazují, jak hvězdy samy ovlivňují prostředí, ve kterém vznikají. Silné ultrafialové záření z mladých hvězd totiž postupně eroduje okolní plyn a prach. A v neposlední řadě mají i obrovský kulturní dopad.

Snímek z roku 1995 se stal jednou z nejznámějších fotografií v historii vědy. Webbův snímek z roku 2022 pak ukázal, že i po téměř třiceti letech dokáže moderní technologie odhalit nové detaily v jednom z nejznámějších koutů vesmíru.

Co nám tyto snímky připomínají

Na první pohled se může zdát, že jeden teleskop je jednoduše „lepší“. Ve skutečnosti ale každý z nich odpovídá na jinou otázku. Hubble ukazuje tvar a strukturu kosmických mraků. Webb odhaluje to, co se uvnitř těchto mraků rodí.

A právě díky kombinaci těchto perspektiv začínáme chápat procesy, které stojí za vznikem hvězd – a nakonec i planetárních systémů, jako je ten náš.

Vesmír se totiž nikdy nedá pochopit z jednoho pohledu. Potřebuje mnoho různých očí.

MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT

Proč vlastně existují černé díry a proč bez nich vesmír nedává úplně dobrý smysl

Jak James Webb „rozřezává“ mlhoviny: Infrared jako nástroj kosmické patologie

Planety, které se rozpadávají: Když svět neumírá nárazem, ale pomalým vypařováním

Co Měsíci chybí – a proč je to pro nás daleko větší problém než nízká gravitace

Zdroje: NASA – Hubble Space Telescope, NASA – James Webb Space Telescope, ESA – Pillars of Creation, Space Telescope Science Institute, Nature Astronomy – Star formation in molecular clouds, foto NASA/ESA

Reklama

Další články z Kód Enigma

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Všechny články tohoto autora

Vybrali jsme pro vás Magazíny a zajímavosti

Největší bouře v naší sluneční soustavě nabírá na síle. Dokazují to nejnovější vesmírné snímky

Planetu Jupiter si nejspíš už od základní školy pamatujeme podle Velké rudé skvrny. Jde o bouři podobnou...

Dva teleskopy, jeden vesmír: proč Hubble vidí prach a Webb hvězdy

Obří peníze „leží ladem“ u bank. Schillerová má plán na jejich hromadný přesun

Ostrý střet Macinky a Fridrichové: Nora se nenechala odbýt, ministr předvedl podle lidí vrchol arogance!

Testy másla 2025 a 2026: Více testů, podobný výsledek. Lidl propadl. Které bylo nejlepší a nejhorší?

Lela Vémola sdílela fotografie ve spodním prádle: Sebeláska není marnivost, napsala. Kritika se jí ale nevyhnula

Pod Antarktidou našli tajemnou strukturu. Vědci zkouší zjistit, kde se vzala