3 min

DRBNA HISTORIČKA: Plachého ulice pamatuje vepřové trhy i slavné podloubí

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Plachého ulice patří k nejstarším ulicím historického jádra Českých Budějovic. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky vypráví o jejím středověkém původu, dávných trzích, slavných obchodech i o sporech kolem podoby některých domů.

DRBNA HISTORIČKA: Plachého ulice pamatuje vepřové trhy i slavné podloubí

Zdroj: Budějcká Drbna | Zprávy z Č. Budějovic a jižních Čech

Plachého ulice v Českých Budějovicích patří k základním ulicím historického jádra města, které vyměřil technický zakladatel, rytíř Hirzo. Je doložena již v roce 1371 jako ulice Sviňská nebo Sviní. V ulici od Hroznové k Mlýnské stoce se konaly vepřové trhy. Názvy Sviňská či Sviní byly v té době obyčejné. Prostě zoologicky: samec od prasete byl kanec a samice svině. Význam slov kanec a svině se ze zoologie poněkud posunul blíže k lidem asi až ve 20. století.

O výročních trzích na náměstí, které trvaly až 14 dní, se vepřový dobytek mohl nahánět na náměstí uličkou, jež spojuje Plachého ulici s náměstím. Hnát vepře na náměstí hlavními vstupy bylo totiž nedůstojné. V 18. století se pro Plachého ulici vyskytl název Sauergasse, což by šlo přeložit jako Kyselá ulice. Není však vysvětleno, co by mohlo být na ulici kyselého. Možná zelí.

DRBNA HISTORIČKA: Budějovická radnice není jen barokní, ukrývá gotické zdi i renesanční stopy

Čtvrtek, 16. července 2026, 16:00Historička

Českobudějovická radnice je symbolem města už po staletí. Současná barokní stavba však v sobě ukrývá mnohem starší části a její podoba se postupně vyvíjela od gotiky přes renesanci až do dneška. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky...

Plachého ulice nedosahovala obchodního významu Krajinské nebo Sterneckovy ulice, ale chvalně známá byla. Vpravo ve směru od Hroznové se říkalo Na Malém podloubí, vlevo Na Velkém podloubí. Na obrázku vpravo druhý dům s podloubím, tedy na Velkém podloubí, byla vinárna U Kolářů, která v několika variantách razila slogan „U Kolářů je blaze stejně jako v Praze.“ „Nejen v Praze je blaze, také u Kolářů je.“

Do prvního domu s podloubím vpravo se v roce 1910 přestěhoval z Pražské Josef Krčmář se skladem pian. Měl slavnou dceru Aničku, diplomovanou absolventku státní konzervatoře. Dům za Krčmářů se jmenoval Klavírní dům. Anička, to již jako Anna, si vzala inženýra Otakara Coufalíka, který byl více obchodník než hudebník, a tak vznikl Hudební dům. Podle Oldřicha Svobody, jenž bydlel v sousedství ve vysokém domě na snímku, po roce 1948 odešli Coufalíkovi do Ameriky.

Majitelem domu vedle Coufalíkových byla rodina Čerklových. František Čerkl, obuvnický mistr, Marie Čerklová a pomocníci svrškaři Bohuslav Čerkl a Jan Čerkl. Ještě se sem vešel kožešník Arnošt Lambein s manželkou Terezií.Následuje vpravo pozoruhodný vysoký, na pohled úzký dům, do dvora měl delší trakt. Dům byl postaven v roce 1909, stavěla jej firma J. Toufar a A. Musil pro Marii Novákovou, později vdovu po profesoru Novákovi. Na svou dobu to byl moderní dům v pozdní secesi. Někteří milovníci gotiky a renesance začali dům kritizovat, že do Plachého ulice nepatří. To ovšem bylo pozdě, měli uplatnit námitky předem ve stavebním řízení. Nehledě na to, že hranatá záložna také na náměstí nepatří.

DRBNA HISTORIČKA: Královská mincovna v Budějovicích razila stříbrné tolary pro celé království

Čtvrtek, 9. července 2026, 16:00Společnost

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací do časů, kdy v jižním traktu budějovického kláštera sídlila královská mincovna. Přibližuje její fungování, spory s místními církevními představiteli, příběh budějovických tolarů i to, jak se název...

Novákův dům kritiku ustál. (Podobně vysoký a úzký dům stojí na Rudolfovské, z něhož však „nepřátelé“ alespoň otloukli dobové štukatury.) V původně gotickém městě jsou dnes domy renesanční, klasicistní, secesní i novodobé hranaté. V kauze Novákova domu je třeba přihlédnout k tomu, že podle profesora Nováka tam byl předtím zanedbaný malý pozdně gotický domek.

Plachého ulice měla obchodní nevýhodu, že končila na hradbách a po zboření hradeb na Mlýnské stoce. V roce 1924 podali majitelé domů v Plachého ulici žádost na magistrát, aby byla ulice otevřena mostem přes sady na Besední třídu. Městská rada na svém zasedání dne 18. září 1924 žádost zamítla. Později radní povolili přes Mlýnskou stoku lávku pro pěší.

Plachého ulice vlastně vzniká už z náměstí úzkou uličkou. Jmenovala se Loterní, protože se v ní prodávaly „šťastné losy“ Čsl. státní loterie. Někteří obyvatelé nazývali uličku vulgárním termínem. To souviselo s oblíbenou restaurací U Hromádků na rohu, kdy hosté opouštějící nad ránem restauraci využívali temnou uličku pro svou nutkavou potřebu. Ale jinak je to cenná ulička.

Reklama

Další články z Budějcká Drbna

Tento článek byl publikován ze zdrojů Budějcká Drbna

Články z Budějcké Drbny přinášejí aktuální dění z Českých Budějovic a celého Jihočeského kraje. Věnují se tématům, která přímo ovlivňují život místních obyvatel – od politiky, dopravy a školství přes kriminalitu až po kulturu, sport a každodenní zajímavosti z regionu. Obsah je čtivý, svižný a...

DRBNA HISTORIČKA: Plachého ulice pamatuje vepřové trhy i slavné podloubí

Ano po pěti letech! Sandeva a Prachař překvapili tajnou svatbou, nechyběla ani dcera Mia

Při pádu supermoderního vrtulníku zemřel člověk. Další stroje mají zakáz létat

Retinol, peptidy i šnečí sliz: co v anti-age kosmetice opravdu funguje a co je jen marketing

Laďka Něrgešová slaví synovu plnoletost. Její slova o boji s časem berou za srdce

Svět stále kopíruje staré Španělsko. Nové Španělsko vyhrálo tím, že se ho přestalo držet