Penzijní fondy čeká jedna z nejvýraznějších změn za poslední roky. Nově představený návrh míří na problém, který účastníci spoření pociťují dlouhodobě: i při pravidelném ukládání peněz bývá výsledná částka často nižší, než by lidé po desítkách let čekali. Důvodem nejsou jen samotné výnosy, ale také poplatky a příliš opatrné nastavení investic.
Vláda chce změny projednat ještě v roce 2026 tak, aby mohly platit od 1. ledna 2027. Největší zásah se týká poplatků. Dnešní penzijní spoření je výrazně podporované státem, protože na státních příspěvcích a daňových úlevách vyjde veřejné rozpočty zhruba na 18 miliard korun ročně. Právě proto stát určuje také limity, kolik si penzijní společnosti mohou účtovat.
Související článek: Velká změna u receptů na léky se blíží. Mnoha pacientům může ušetřit starosti i finance
Změny se dotknou téměř všech
Nově má skončit výkonnostní odměna, která dnes může dosahovat až 15 procent z dosaženého výnosu. Poplatek za správu by se měl sjednotit a zastropovat na maximálně 0,5 procenta z naspořeného majetku. Pro střadatele to znamená, že větší část výnosu by měla zůstávat na jejich účtu, ne u správce fondu.
Druhou změnou je vyšší motivace pro děti a mladé dospělé. U účastníků do 29 let má stát zdvojnásobit státní příspěvek. Maximální podpora by tak mohla vzrůst ze současných 340 korun na 680 korun měsíčně. Dnes se nejvyšší příspěvek váže k měsíční úložce 1700 korun a nad tuto hranici už státní podpora dál neroste. Smyslem novinky je přimět mladší lidi, aby začali dříve.
U dlouhodobého investování totiž hraje čas zásadní roli: peníze mají více let na zhodnocení a výnosy se mohou postupně nabalovat. Třetí část návrhu mění samotné investování. Fondy mají účastníky automaticky zařazovat do takzvané strategie životního cyklu. Mladý člověk by měl jako výchozí variantu dynamičtější portfolio s vyšším podílem akcií.
Související článek: Nízký plat a důchod v roce 2026. Realita není tak černá, ale velké iluze nečekejte
Lidé by si mohli díky tomu přilepšit
S přibývajícím věkem by se peníze postupně přesouvaly do bezpečnějších nástrojů, například dluhopisů. Prakticky jde o snahu odbourat zbytečnou opatrnost, která u mladých střadatelů často snižuje šanci na vyšší dlouhodobý výnos. Klient by přitom nemusel vše složitě nastavovat přes dotazníky. Návrh vychází z doporučení ekonomů Filipa Pertolda a Lukáše Nádvorníka z institutu IDEA, kteří porovnávali české fondy s praxí v jiných evropských zemích.
Ministerstvo financí zároveň pracuje s politicky silným slibem, že nové nastavení může lidem přinést až o milion korun více. Takový údaj je ale potřeba brát jako modelový scénář, ne jistotu pro každého. Podle původních informací počítá s 35 lety spoření, výnosem akcií 7,5 procenta ročně a inflací 2,5 procenta ročně. Kdo začne později nebo zvolí opatrnější strategii, na stejný výsledek dosáhnout nemusí. I tak by nižší poplatky a rozumnější investiční nastavení mohly penzijní spoření posunout z pouhého doplňku se státním příspěvkem blíž k nástroji, který lidem skutečně pomůže vytvořit rezervu na stáří.
autorský text, seznamzpravy.cz, penize.cz