Program F-35 Lightning II, největší jednotlivý letecký akviziční projekt v historii Pentagonu, čelí novému růstu pořizovacích nákladů. Podle údajů, které serveru Breaking Defense poskytl mluvčí společného programového úřadu F-35 (Joint Program Office, JPO), program byl zasažen inflací, rostoucími cenami surovin a problémy v dodavatelském řetězci, což zvedlo náklady na 18. a 19. výrobní sérii. Zdražení se týká všech tří variant stroje a přichází v okamžiku, kdy program přechází z fáze prokazování základních schopností letounu do fáze rozsáhlé modernizace a řízení dlouhodobých nákladů na provoz.
VIDEO
Program F-35 běží souběžně ve fázích vývoje, výroby a provozní podpory, a podle otevřených zdrojů má zahrnovat výrobu 2 456 sériových letounů pro americké letectvo, námořní pěchotu a námořnictvo, k nimž se přidávají desítky zahraničních odběratelů. Právě tento rozsah je hlavním důvodem, proč se náklady programu pravidelně přepočítávají a proč jednotlivé revize dosahují řádu miliard dolarů. Aktuální odhad celkové pořizovací ceny amerického programu se pohybuje kolem 536 miliard dolarů, což představuje nárůst o zhruba 51 miliard dolarů od konce roku 2023.
F-35: zdražily všechny varianty stroje Podle čísel, která JPO poskytl list Air & Space Forces Magazine a která následně potvrdil i Breaking Defense, základní cena letounu F-35A, konvenční verze pro letectvo, vzroste o 11,5 procenta z 82,5 milionu na 92 milionů dolarů pro nejnovější výrobní dávky páté generace stíhačky. Jde o průměrnou cenu za 18. a 19. výrobní dávku, které mají být dodávány v následujících dvou letech. U varianty s krátkým vzletem a svislým přistáním F-35B vzrostla cena na 121,4 milionu dolarů, což odpovídá nárůstu o 11,4 procenta oproti dřívějším 109 milionům. Nejmenší nárůst zaznamenala paluba schopná varianta F-35C, jejíž cena stoupla na 110,8 milionu dolarů, tedy o 8,5 procenta z původních 102,1 milionu.
Uváděná takzvaná „flyaway“ cena zahrnuje i vládou dodávané vybavení mimo rámec smlouvy s Lockheed Martin, mimo jiné motor F135 od firmy Pratt & Whitney, dceřiné společnosti RTX. Součástí letounu je také modernizovaný radar od Northrop Grumman, jehož zpoždění nicméně nutí Pentagon přebírat nové stroje bez tohoto senzoru v přídi, a není tedy zcela zřejmé, do jaké míry se na celkovém zdražení podílí právě tento prvek výbavy.
Příčiny růstu cen Podle programového úřadu se na růstu nákladů podílí několik faktorů. Vývojové náklady, které tvoří část celkových pořizovacích výdajů, vzrostly zhruba o 19 miliard dolarů na 106,6 miliardy dolarů. Dalších téměř 32 miliard dolarů nárůstu výrobních nákladů JPO přisuzuje zavádění produkce nadcházejícího radaru APG-85, růstu nákladů na výrobní podporu, požadavku na modernizaci systému řízení výkonu a teplotního managementu a zapracování skutečných nákladů dodavatelů do kalkulace, včetně vyjednané ceny za dávky 18 a 19. Společnost Lockheed Martin nárůst nákladů nezpochybnila, ve svém stanovisku pro Breaking Defense jej naopak rámovala jako důkaz přechodu programu do fáze plnohodnotné sériové výroby a obnoveného vysokoobjemového dodávání letounů po předchozím zpoždění spojeném s problémy standardu TR-3.
Případ Švýcarska jako varovný signál pro zahraniční odběratele Rostoucí ceny už mají konkrétní diplomatické a rozpočtové důsledky. Švýcarsko, které si v roce 2022 objednalo 36 letounů F-35A, muselo v březnu 2026 svůj nákup omezit na přibližně třicet kusů poté, co selhala jednání s americkou vládou o výkladu smlouvy jako pevně cenově fixované. Švýcarsko se rozhodlo snížit objednávku o zhruba šest letounů na flotilu třiceti kusů v důsledku sporu o zvyšování ceny se Spojenými státy. Podle švýcarské vlády si i menší flotila vyžádá dodatečný kredit ve výši 394 milionů franků na pokrytí inflace a zdražení surovin, zatímco experti obrany odhadují, že pro plnohodnotnou vzdušnou obranu by země potřebovala mezi 55 a 70 moderními letouny. Švýcarský případ ukazuje, že zdražení dávek 18 a 19 nedopadá jen na americké ozbrojené síly, ale přenáší se i do smluv uzavřených se zahraničními partnery za jiných cenových podmínek.
Pro samotné USA má zdražení i rozpočtové důsledky mimo samotný F-35. Americké letectvo v reakci na zpoždění klíčových modernizací F-35 zvažuje razantnější navýšení nákupů stroje F-15EX , zatímco rozpočet na fiskální rok 2026 zároveň citelně omezil vlastní nákupy F-35 ze strany letectva. Program tak zůstává středobodem americké taktické letecké síly i o čtyři desetiletí od svého zahájení, ale současně čelí rostoucímu tlaku na rozpočty spojenců a na souběžné financování nastupujících systémů, jako je stíhačka šesté generace F-47 či bezpilotní „věrní křídelníci“.
Nárůst cen letounů F-35 v 18. a 19. výrobní dávce o 8,5 až 11,5 procenta potvrzuje dlouhodobý trend, kdy rozsáhlost a dlouhé trvání programu vedou k pravidelným, řádově miliardovým přepočtům nákladů. Zatímco pro Pentagon jde o rozpočtovou komplikaci, pro zahraniční odběratele typu Švýcarska může mít podobné zdražení přímý dopad na velikost objednané flotily, a tedy i na budoucí schopnosti vzdušných sil. Otázka, zda se podobný scénář zopakuje i u dalších zahraničních zákazníků F-35, zůstává otevřená.
Zdroj: Breaking Defense Europe , Air & Space Forces Magazine , Autor/Licence fotografie: F-35B, U.S. Marine Corps photo by Gunnery Sgt. T. T. Parish, Public Domain