Pro meteorology už podzim začal
Meteorologická roční období jsou rozdělena jednoduše podle celých kalendářních měsíců. Podzim proto zahrnuje září, říjen a listopad, zima prosinec až únor, jaro březen až květen a léto červen až srpen. V klimatologických studiích proto tedy mluvíme o sezónách, například JJA (June, July a August v létě) nebo SON (September, October a November na podzim) a tak dále. Důvod je především praktický. Pevně stanovená období umožňují klimatologům jednoduše porovnávat jednotlivé roky a desetiletí. Můžeme tak například říct, zda byl podzim 2026 teplejší nebo sušší než obvykle, aniž by se začátek hodnoceného období každý rok o několik hodin či dní měnil.
Astronomický podzim začne až později. Letos připadne podzimní rovnodennost na 23. září ve 2:05 SELČ. Počasí samozřejmě žádnou z těchto administrativních či astronomických hranic respektovat nemusí. První zářijový den tak může přinést 15 °C a déšť, stejně jako téměř tropické počasí.
Během září zmizí téměř dvě hodiny světla
Například v Praze vychází 1. září Slunce přibližně v 6:17 a zapadá v 19:46. Den tak trvá přibližně 13 hodin a 30 minut. Na konci měsíce už je rozdíl výrazný. Dne 30. září vyjde Slunce v Praze kolem 7:00 a zapadne přibližně v 18:43. Délka dne bude jen asi 11 hodin a 42 minut.

Obr. 1: Září je přechodový měsíc blíže k podzimnímu charakteru, další postup pak zajistí říjen (zdroj: depositphotos)
Během jediného měsíce tak Praha přijde přibližně o 107 minut denního světla. V Brně je rozdíl o něco menší, ale stále jde asi o 104 minut. Nejrychleji se délka dne mění právě v období kolem rovnodennosti. V současnosti tak každý další den ztrácíme přibližně tři a půl minuty světla.
Rovnodennost ve skutečnosti neznamená přesně 12 hodin dne a noci
Samotný pojem rovnodennost může působit dojmem, že den a noc musejí trvat přesně po dvanácti hodinách. Ve skutečnosti je den v době astronomické rovnodennosti ještě o několik minut delší. Jedním z důvodů je atmosférická refrakce - zemská atmosféra světlo ohýbá, takže Slunce vidíme nad obzorem ještě v okamžiku, kdy se geometricky nachází mírně pod ním.
Roli hraje také způsob, jakým definujeme východ a západ Slunce. Za okamžik východu se totiž nepovažuje chvíle, kdy se nad horizont dostane střed slunečního kotouče, ale už jeho horní okraj. Teprve několik dní po rovnodennosti se proto skutečná délka světlé a tmavé části dne dostává velmi blízko k poměru 12 ku 12.
Jak vlastně vypadá běžné září v Česku?
Z klimatologického hlediska je září přechodovým měsícem mezi létem a podzimem. Podle normálu ČHMÚ za období 1991–2020 dosahuje průměrná zářijová teplota na území České republiky 13,0 °C. Pro srovnání srpnový normál činí 17,9 °C a říjnový už pouze 8,2 °C. Během jediného měsíce se tak klimatologické podmínky mění poměrně rychle.

Obr. 2: Model CanSIPS slibuje teplotně nadprůměrné září - více na jihu než na severu (zdroj: CanSIPS/https://www.tropicaltidbits.com)
Začátek září ještě může přinášet klasické letní dny s maximy přes 25 °C a při výraznějším přílivu teplého vzduchu nejsou vyloučené ani tropické teploty přes 30 °C. S postupujícími týdny ale roste pravděpodobnost chladnějších nocí, ranních mlh a výraznějších rozdílů mezi denními a nočními teplotami. Typické jsou právě velké denní amplitudy (rozdíly mezi maximální a minimální denní teplotou). Při jasném a klidném počasí může být ráno poměrně chladné, zatímco odpoledne se vzduch stále dokáže ohřát na letní hodnoty.
V průměru během září spadne kolem 60 mm
Září už bývá také srážkově chudší než vrchol léta. Dlouhodobý normál 1991–2020 činí pro celé území Česka přibližně 60 mm srážek. Pro srovnání v červenci je normál 89 mm a v srpnu 78 mm. Samozřejmě jde pouze o celorepublikový průměr. Rozdíly mezi jednotlivými oblastmi jsou značné a velmi výrazně se mohou lišit také jednotlivé roky.
Zářijové srážky už navíc nemusí mít typicky letní charakter krátkých intenzivních bouřek. S postupujícím podzimem se častěji prosazují rozsáhlejší frontální systémy s vytrvalejším deštěm. Letní bouřky ale ani v září rozhodně nejsou ničím mimořádným, zejména pokud se nad střední Evropou stále nachází velmi teplý a vlhký vzduch.
Letošní září zatím vypadá nápadně teple
A právě zde začíná být letošní situace zajímavá. Několik velkých dlouhodobých modelů se shoduje na tom, že září 2026 by mohlo být ve střední Evropě teplejší než obvykle.

Obr. 3: Na teplotně nadprůměrném září se shoduje i model CFS (zdroj: NOAA/CFS)
Kanadský modelový systém CanSIPS (Obr. 2) ve výhledu inicializovaném na konci srpna očekává nad Českem výraznou kladnou teplotní odchylku. Na severu republiky se pohybuje přibližně kolem +1,5 °C, směrem k jižní části území kolem +2 až +2,5 °C.
Je ale důležité dodat jednu technickou poznámku. Mapa CanSIPS počítá odchylku vůči vlastní modelové klimatologii období 1981–2010, zatímco současný klimatický normál používaný ČHMÚ je 1991–2020. Čísla proto nelze jednoduše přičíst k českému normálu 13,0 °C a tvrdit, že už známe výslednou průměrnou teplotu letošního září. Podstatnější je samotný signál: model očekává výrazně vyšší teploty, než jsou pro září obvyklé.
Podobně to vidí ECMWF i americký CFS
Kanadský model přitom není sám. Také evropský ECMWF (Obr. 4) počítá pro první polovinu září s rozsáhlou oblastí nadprůměrných teplot od západní přes střední až po jižní Evropu. Obzvlášť výrazně vypadá současný výhled na období přibližně 7. až 14. září, kdy jsou nad střední Evropou patrné poměrně výrazné kladné odchylky týdenního průměru teploty.

Obr. 4: I podle modelu ECMWF bude září nadprůměrné, zjeména první polovina, jak ukazují výhledy na jednotlivé týdny (zdroj: ECMWF)
Ve druhé polovině měsíce už se signál teplého režimu počasí podle současných výpočtů zmenšuje. To ale automaticky neznamená ochlazení pod normál - spíše roste nejistota a pravděpodobnost toho, že se teploty budou více přibližovat běžným zářijovým hodnotám.
Také americký model CFSv2 (Obr. 3) drží prakticky celou střední a východní Evropu v kladných teplotních odchylkách. Pokud se tedy podíváme na tři nezávislé klimatologické modely pro dlouhodobou předpověď (CanSIPS, ECMWF a CFS) všechny mají v základním trendu společnou věc: studené září v tuto chvíli není hlavním scénářem.
Ještě výraznější teplo se rýsuje jižně od nás
Mimořádně zajímavá je situace v jižní a jihovýchodní Evropě. Na mapě CanSIPS (Obr. 2) se nejsilnější kladné odchylky nacházejí od severní a střední Itálie přes oblast Jadranu až na Balkán. V některých oblastech model naznačuje měsíční teplotní anomálii přes 3 °C, lokálně ještě vyšší.
Není to jen vzdálený měsíční výhled. Také krátkodobější předpovědi počítají v této části Evropy v nejbližším období s pokračováním velmi vysokých teplot. V částech Itálie a Balkánu mohou maxima znovu přesahovat 35 °C a v nejteplejších oblastech se při vhodné synoptické situaci přiblížit i 40 °C.
Není tedy vyloučeno, že zatímco ve střední Evropě už budeme mluvit o meteorologickém podzimu, některé části Středomoří a Balkánu budou stále zažívat počasí odpovídající vrcholu léta. Výrazné horko ostatně jižní a jihovýchodní Evropu provází už závěrem srpna, kdy se v Itálii a na Balkáně teploty opakovaně dostávaly do horních 30 °C a místy přes 40 °C.
Problémem jsou i srážky
Zajímavá je i druhá část dlouhodobého výhledu. CanSIPS, ECMWF i CFS se v současných výstupech přiklánějí k tomu, že září může být ve střední Evropě spíše srážkově podprůměrné. U srážek je ale dlouhodobá předpověď ještě podstatně nejistější než u teplot. Jeden výraznější frontální systém nebo několik bouřkových situací může během několika dní vyprodukovat značnou část měsíčního úhrnu a regionální rozdíly mohou být obrovské. Svou roli také může sehrát konvekce, která je v září stále výrazná.
Proto má větší smysl interpretovat výstup jako zvýšenou pravděpodobnost suššího charakteru počasí, nikoli jako předpověď suchého každého jednotlivého dne. ČHMÚ je ostatně ve svém aktuálním měsíčním výhledu mírnější. Období od 24. srpna do 20. září očekává jako teplotně průměrné až mírně nadprůměrné, zatímco jednotlivé týdny mají být srážkově průměrné nebo slabě podprůměrné.
Co vlastně znamená „nadprůměrně teplé září“?
Tohle je u dlouhodobých předpovědí velmi důležité. Pokud model předpovídá teplotně nadprůměrný měsíc, neznamená to, že bude každý den teplý. Září může obsahovat několik velmi teplých epizod s maximy kolem 25 až 30 °C, mezi nimiž přijde studená fronta a na několik dní se ochladí například na 15 až 18 °C. Přesto může výsledný měsíční průměr skončit výrazně nad normálem. Objevit se mohou klidně již přízemní mrazíky nebo i mrazy i v nižších polohách. Stejně tak nelze z měsíční mapy určit, zda bude například 18. září v Praze 16 nebo 27 °C.
Slunce bude během následujících týdnů stále níže nad obzorem, dny se zkrátí o více než hodinu a půl a noci budou stále delší. Klimatologicky by měla průměrná teplota postupně klesat a s koncem měsíce se začnou stále častěji prosazovat skutečně podzimní projevy počasí. Letošní září ale zatím vypadá spíše jako měsíc, během kterého se léto bude podzimu vzdávat jen velmi pomalu.
Zdroje k článku: Předpověď počasí, radar, Meteocentrum.cz