3 min

Ani 20:00, ani 23:00. Vědci našli nejlepší dobu pro zdraví mozku, kdy jít spát

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Rozsáhlá studie s téměř 90 tisíci účastníky odhalila konkrétní časové okno, kdy by měl člověk uléhat ke spánku. Není to ani brzy večer, ani pozdě v noci – klíčové je respektovat biologické hodiny těla. Výsledky ukazují přímou souvislost mezi načasováním spánku a rizikem srdečních chorob či demence. Moderní životní styl plný umělého osvětlení však tento přirozený rytmus neustále narušuje.

Ani 20:00, ani 23:00. Vědci našli nejlepší dobu pro zdraví mozku, kdy jít spát

Zdroj: Pexels

„Chodím spát pravidelně kolem půlnoci, protože večer mám klid na práci. Ráno se ale cítím unavená a nedokážu se pořádně soustředit,“ popisuje svou zkušenost třicetiletá Michaela. Podobný scénář zná spousta lidí. Otázka správného času pro ulehnutí do postele přitom není jen o osobních preferencích – vědci našli jasnou odpověď podloženou daty.

Britská studie s téměř 90 tisíci lidmi odhalila ideální čas

Výzkumníci analyzovali údaje z databáze UK Biobank, kde sledovali spánkové vzorce více než 88 tisíc dobrovolníků. Po dobu sedmi dnů nosili účastníci speciální zařízení měřící pohyb a spánek. Následně odborníci monitorovali jejich zdravotní stav průměrně šest let. Zjištění bylo překvapivě konkrétní: nejnižší zdravotní rizika vykazovali ti, kdo usínali mezi 22:00 a 22:59.

Mohlo by vás zajímat: KVÍZ: Pyramidy, gladiátoři i klínové písmo. Poznáte slavné starověké civilizace?

Toto časové rozmezí není náhodné. Souvisí s fungováním cirkadiánních rytmů – vnitřních biologických hodin řídících všechny tělesné procesy. Tyto mechanismy sídlí v oblasti mozku nazývané suprachiasmatické jádro a přirozeně reagují na střídání světla a tmy. Ulehnutí v tomto intervalu podporuje optimální produkci melatoninu, jehož koncentrace po setmění přirozeně narůstá a kulminuje v první části noci.

Pozdní usínání zvyšuje riziko srdečních problémů o čtvrtinu

Lidé preferující spánek až po půlnoci čelí výraznému nárůstu zdravotních komplikací. Data ukazují, že pravděpodobnost vzniku kardiovaskulárních onemocnění u nich stoupá až o 25 procent oproti těm, kdo respektují doporučené večerní okno. Důvodem je narušení celkové struktury spánku – konkrétně nesprávný poměr mezi hlubokou fází (NREM) a fází rychlých očních pohybů (REM).

Mozek takové rozložení vnímá jako stres. Horší kvalita odpočinku se projevuje zhoršenou pamětí, sníženou pozorností a celkově nižší kognitivní výkonností. Dlouhodobé ignorování přirozeného rytmu vede k chronickému vyčerpání nervového systému.

Příliš brzké ulehnutí také není řešením

Překvapivé je, že ani odchod do postele před desátou hodinou večerní nepřináší očekávané benefity. Riziko zdravotních obtíží u těchto osob vzrůstá přibližně o 12 procent. Organismus v tuto dobu prostě ještě není připravený na dlouhodobou noční regeneraci.

Důsledkem bývá roztříštěný spánek s častým probouzením během noci. Člověk sice stráví v posteli dostatečný počet hodin, ale skutečně kvalitní regenerační fáze jsou výrazně zkrácené. Výsledkem je paradoxně podobná únava jako u těch, kdo usínají pozdě.

Glymfatický systém – mozková čistička fungující v noci

Propojení mezi správným načasováním spánku a zdravím mozku je fascinující. V průběhu hluboké NREM fáze aktivně pracuje glymfatický systém – speciální čisticí mechanismus mozkové tkáně. Ten odstraňuje toxické látky nahromaděné se během bdělosti.

Mezi tyto škodliviny patří proteiny beta-amyloid a tau, jejichž ukládání v nervové tkáni přímo souvisí s Alzheimerovou chorobou a jinými formami demence. Pokud dodržujete optimální čas usínání a váš spánek probíhá v nepřerušených cyklech, glymfatický systém má ideální podmínky pro důkladné čištění.

Umělé osvětlení jako hlavní narušitel přirozeného rytmu

Současný životní styl představuje pro biologické hodiny výraznou zátěž. Umělé světlo a především displeje elektroniky neustále zasahují do přirozených procesů. Modré spektrum vyzařované telefony, tablety či monitory blokuje tvorbu melatoninu a mozek mylně interpretuje situaci jako pokračující den.

Mohlo by vás zajímat: KVÍZ: Děsily vás ve škole funkce a grafy? Otestujte, co vám zůstalo v hlavě

Výsledkem je sociální jet lag – stav podobný cestování přes časová pásma, jen bez fyzického přesunu. Dlouhodobý sociální jet lag má vážné následky: zvyšuje hladinu stresového hormonu kortizolu, podporuje chronické zánětlivé procesy a urychluje degeneraci mozkových buněk.

Praktické kroky k nastavení správného spánkového režimu

Přizpůsobení těla optimálnímu časovému oknu vyžaduje především pravidelnost. Klíčové je uléhat i vstávat ve stejnou dobu každý den – včetně sobot a nedělí. Tento konzistentní rytmus dává vnitřním hodinám jasné vodítko.

Významně pomáhá minimalizace expozice intenzivnímu světlu alespoň dvě hodiny před plánovaným usnutím. Naopak hned po ranním probuzení je důležitý kontakt s přirozeným denním světlem, který signalizuje začátek aktivní části dne. Tyto jednoduché kroky výrazně usnadňují synchronizaci biologických hodin s přirozeným rytmem.

Respektování časového intervalu mezi 22:00 a 23:00 představuje efektivní a snadno dostupný nástroj ochrany kognitivních funkcí i celkového zdraví. Není nutné uléhat extrémně brzy ani se nutit k pozdním hodinám. Stačí dát tělu a mozku přesně to, co potřebují k plnohodnotné obnově.

Zdroje článku: TN.cz, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, nature.com, academic.oup.com, fajntip.cz

Autor článku: Lucie Farská

Reklama

Další články z FAJNTIP.cz

Dcera v obchodě roztrhla sáček těstovin. Reakce pokladní mě srazila na kolena

Jak vyčistit bazén a udržet vodu čirou jako sklo celé léto. Toto je jediný způsob, ostatní jsou k ničemu

Mnoho majitelů bazénů se každé léto potýká se stejným problémem – voda se zbarví dozelena nebo zakalí a...

Sběratelé z celého světa hledají tuhle nenápadnou lampu. Vyráběla se v Československu a teď má cenu 10 000 Kč

Mosazné svítilny z pražské továrny J. Páral, které kdysi osvětlovaly železniční nádraží a armádní...

Češi srovnávají se zemí dřevěné zahradní pergoly. Věc, která je nahradí, je 1000x lepší

Tradiční dřevěné pergoly ztrácejí na českých zahradách své pevné místo. Majitelé rodinných domů je stále...

Kousek od D4 se nachází zázrak. Kdo se v něm jednou vykoupe, už nikdy nepojede jinam

Zatopený žulový lom u Hřiměždic na Příbramsku představuje unikátní koupací areál uprostřed přírody. Místo...

Tento článek byl publikován ze zdrojů FAJNTIP.cz

Články z FajnTip.cz přinášejí pestrý mix užitečných informací, životních vychytávek, inspirativních postřehů i oddechového obsahu, který čtenáře nejen pobaví, ale často i překvapí. Obsah je zaměřen na každodenní témata – od domácnosti, zdraví a vztahů přes zajímavosti ze světa až po jednoduché...

Ani 20:00, ani 23:00. Vědci našli nejlepší dobu pro zdraví mozku, kdy jít spát

Hříšníka z finále šampionátu chránili při rohu těžkooděnci. Pak vyvolal melu

Východoněmecká krasobruslařka Wittová byla sledována Stasi od sedmi let. Tajná policie zapisovala i detaily intimního života

„Chtěl jsem proskočit oknem,“ přiznal Vavřinec Hradilek. Vážnou diagnózu odhalila bolest hlavy

Dva tisíce let mlčely, teď znovu promlouvají. Ohořelé svitky vydávají svá tajemství

Tady letový řád neřídí věž, ale oceán. Na ranveji na Barře přistanete jen za odlivu