4 min

Američané osvobodili Plzeň, pomáhali a odešli. Poté nastoupila nechutná propaganda

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Vojáci americké armády, kteří se v květnu 1945 podíleli na osvobození západních a části jižních Čech, opustili Československo ještě před koncem pětačtyřicátého roku. Těsně před jejich odchodem už komunisté Američany diskreditovali nechutnou, lživou a pomlouvačnou kampaní. Jejím cílem bylo zakrýt řádění ruských vojáků. Ti se u nás mnohdy chovali jako na dobytém území. Málo se dnes mluví o rozsáhlé materiální pomoci, kterou Američané naší zemi poskytli. Američtí osvoboditelé se na závěr pobytu rozloučili s Plzní vojenskou přehlídkou.

Američtí vojáci pochodují po plzeňském náměstí Republiky při poslední vojenské přehlídce, kterou se symbolicky uzavřel jejich pobyt u nás

Zdroj: Plzeňská Drbna - zprávy z Plzně a okolí

Těsně po osvobození v květnu 1945 pobývalo na našem území 150 000 amerických vojáků, jejich počet se v americké zóně později postupně zredukoval na 30 000. Rusové tlačili na americkou vládu už od července, aby se americká armáda stáhla z Čech. Argumentovali tím, že její přítomnost v Československu je už zbytečná. Proti tomu se ale postavilo ministerstvo zahraničí i americký velvyslanec Laurence Steinhardt. Ti nechtěli vydat celé Československo napospas Moskvě. Tlaky na odchod Američanů však postupně sílily, zejména s prohlubujícím se nepřátelstvím mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Na konci léta se otázka odchodu Američanů znovu otevřela.

Svůj pobyt v osvobozené části Československa nakonec americká armáda slavnostně zakončila 20. listopadu vojenskou přehlídkou na plzeňském náměstí Republiky pod velením velitele XXII. sboru generála Ernesta Harmona. Přehlídky se zúčastnil ministr zahraničí Jan Masaryk i generál Ludvík Svoboda. Přijel také primátor hlavního města Prahy Petr Zenkl či místopředseda vlády a vysoce postavený komunista Viliam Široký. Chyběl však prezident Edvard Beneš.

„V podstatě to byla už jen taková lokální vojenská přehlídka, která se odehrála na té straně náměstí, kde je katedrála směrem k veřejným záchodům. Slavnost byla zahájena přesně v poledne. Proběhly oficiální projevy. Vojáci napochodovali na lidmi zcela zaplněné náměstí směrem od Sadů Pětatřicátníků ulicí Riegerova. Poté pochodovali podél kostela. Mávajících lidí, kteří se přišli s Američany rozloučit, byly plné i ulice v okolí náměstí. Téhož dne vyšel ve Svobodném směru článek popisující rozsáhlou hospodářskou pomoc, kterou nám Američané poskytli. Tento text později komunisté tvrdě napadali,“ uvedl Zdeněk Roučka, plzeňský publicista a badatel.

„Americká pomoc Československu těsně po ukončení války nebyla jen materiální. Vojáci pomáhali také ve stavebnictví, podíleli se na odstraňování následků náletů a pomáhali při žních. Generál Harmon například vydal rozkaz všem jednotkám XXII. sboru, aby vozidla, která nebudou zapotřebí pro nutné vojenské účely, byla od 6. srpna dána k dispozici žňovým komisím. Tímto způsobem pomáhala americká armáda zajistit první sklizeň v našem svobodném státě. Dala k dispozici vojenská auta, aby bylo možné svážet obilí,“ popsal pomoc Američanů Zdeněk Roučka.

Drobné excesy se samozřejmě během pobytu u nás nevyhýbaly ani Američanům. Rozhodně se však nedělo to, co o amerických vojácích na začátku padesátých let šířil komunistický tisk. Přesto se jeden voják stal aktérem nešťastné tragédie, k níž mělo dojít v Plzni naproti hlavní poště. V kavárně došlo k incidentu, kdy opilý voják odmítl zaplatit útratu. Následovala potyčka mezi ním a personálem. Během konfliktu měl voják vytáhnout pistoli a došlo k nešťastnému náhodnému výstřelu. Kulka zasáhla spolumajitelku kavárny, která následkům střelného zranění podlehla. Voják samozřejmě neunikl přísnému trestu.

„Na pobyt Američanů se u nás samozřejmě vzpomínalo úplně jinak než na pobyt ruských vojáků. Generál Harmon se v Plzni ještě zúčastnil oslav vzniku republiky 28. října 1945. Při té příležitosti byl znovu odhalen plzeňský pomník prezidenta Masaryka,“ zdůraznil Roučka.

Nechutná komunistická propaganda z 50. let

Naprosto nechutně pak v padesátých letech popisovali pobyt amerických vojáků ve své propagandistické brožuře poplatné režimu autoři Karel Bartošek a Karel Pichlík. Kniha se jmenuje Američané v západních Čechách. Pro ilustraci poslouží krátký úryvek z této štvavé publikace:

Šest měsíců řádila americká soldateska v západních Čechách. Šest měsíců denně tloukla, střílela a šikanovala české lidi. Šest měsíců si tropila posměšky z národní hrdosti a sebevědomí českého člověka. O lumpárnách amerických okupantů zpívali již vrabci na střeše. Avšak jedině americké velitelství v západních Čechách a úředník, mající na starost vyšetřování stížností na americké vojáky, „nic nevěděli“. Nechtěli vědět. Vymysleli si drzou lež, protože pravdu přiznat nemohli.

Američtí imperialističtí velitelé nemohli otevřeně říci, že to, co dělají jejich vojáci s naším lidem v západních Čechách, by rádi dělali po celém Československu v ještě větším měřítku. Nemohli, protože by jim nevěřili ani ti hlupáci, kteří je poslouchali a poslouchají ještě dnes. Proto lhali a lžou. Čím více se blíží jejich zánik, tím drzeji a cyničtěji potřebují lhát. I na lži amerických imperialistů a jejich sluhů, jakož i na všechny lži, však platí české přísloví o lži a krátkých nohách…

Malá ukázka části hospodářské pomoci, jak o ní informovaly noviny Svobodný směr. Zdaleka nelze uveřejnit všechny položky – jde o velmi rozsáhlý výčet, z něhož vybíráme jen některé pasáže.

Československé vládě bylo předáno 84 strojů o výkonu 150 HP, 100 elektrických motorů, 967 nákladních aut a autobusů, 10 000 pokrývek, 82 jiných dopravních prostředků, 159 vlečňáků, 2000 kusů různého nářadí, 5720 radiopřijímačů, 5000 postelí a 250 000 kg tabáku a tabákových výrobků. Asi 140 amerických vozů bylo zapůjčeno československé vládě k dopravě uhlí, aby byla zmírněna uhelná krize. Velitelství XXII. sboru ke zdárnému průběhu žní zapůjčilo 1099 nákladních vozů, které odvezly asi 4638 tun obilí. K tomuto účelu bylo spotřebováno kolem 65 000 litrů benzinu. Kromě toho bylo spotřebováno 70 000 litrů benzinu pro pohon traktorů při sklizni.

Zásobování našich krajů benzinem dosáhlo výše 205 000 litrů benzinu a 167 000 litrů petroleje. V době od 1. srpna do 1. září bylo americkou armádou stravováno a vyživováno 6000 vojínů 1. československého tankového sboru, kteří spotřebovali 306 000 kg potravin. Národním výborům bylo dodáno 720 000 litrů benzinu, 420 000 litrů oleje a 320 000 litrů petroleje. V areálu Škody zasypali Američané 200 kráterů po bombách a odstranili mnoho nevybuchlých pum.

Reklama

Další články z Plzeňská Drbna

Tento článek byl publikován ze zdrojů Plzeňská Drbna

Plzeň není jen o pivu – i když i o něm se tu samozřejmě dočtete. Plzeňská Drbna má přehled o tom, co hýbe městem i celým krajem. Sleduje každodenní dění, které se týká obyvatel přímo a bez oklik: uzavírky, nehody, rozhodnutí radnice, změny v dopravě nebo kauzy, které rezonují od Lochotína po...

Američané osvobodili Plzeň, pomáhali a odešli. Poté nastoupila nechutná propaganda

Záhadné okolnosti pádu ruské Su-57. Ukrajinci mluví o operaci, která nemá obdoby

Česko čeká další vlna extrémního vedra: ČHMÚ varuje před teplotami mířícími ke 40 °C

Rodina z amerických hor žila po generace v izolaci a incestu. Whittakerovi se brali mezi příbuznými přes sto let

V saharském meteoritu se může skrývat kus ztraceného světa. Zanikl dřív, než se Sluneční soustava usadila

Přišel o oba syny: Jiří Krampol se jich zřekl a už se s nimi nikdy neusmířil