Zima umí působit jako období úlevy, jenže alergické potíže často nezmizí. Důvod bývá prostý: trávíte více času uvnitř a zároveň dýcháte vzduch, ve kterém se koncentrují celoroční alergeny.
Jak ale s jistotou poznat, kdy se jedná o mírnou alergickou reakci, která po chvíli zcela zmizí, a kdy naopak není od věci čekat, a co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc?
Proč se alergie v zimě přesouvá do interiéru V chladných měsících méně větráte, protože nechcete pouštět dovnitř mráz a zbytečně vychladit byt. Vzduch se pak v místnostech jen točí dokola a spolu s ním i prachové částice a alergeny , které by se jinak rychleji vyvětraly ven.
K tomu se přidává topení . Ohřívá vzduch, ale zároveň ho vysušuje, takže sliznice v nose a krku ztrácí přirozenou vlhkost. A právě ta je důležitá pro obranu – zvlhčená sliznice lépe zachytí nečistoty a umí je posouvat dál ven z dýchacích cest.
Větráte v zimě výrazně méně než v létě? To je častá chyba, která podporuje živnou půdu pro alergeny. Foto: Freepik Jakmile je sliznice přesušená, vznikají malé trhlinky, pálení, někdy i drobné krvácení při smrkání. Nos se snaží bránit zvýšenou tvorbou hlenu , jenže ten pak může stékat dozadu do krku a dráždit ke kašli.
Zimní režim navíc často znamená víc textilu a víc prachu. Deky, plédy, koberce, závěsy i častější pobyt na gauči vytvářejí prostředí, kde se prach drží a při každém pohybu znovu víří. Výsledkem je, že i když venku zrovna nic nekvete, doma můžete být alergenům vystaveni častěji než na jaře při procházce.
Tip redakce: Nezapomínejte deky a další textil pravidelně prát, ideálně s přídavkem dezinfekčního prostředku.
Nejčastější zimní spouštěče alergické reakce V zimě za potížemi často nestojí venkovní pyl, ale to, co dýcháte doma. Alergeny se drží v textiliích, ve vlhkých koutech i ve vzduchu, který se kvůli topení a menšímu větrání hůř čistí. Tady jsou nejčastější spouštěče , které umí rozjet rýmu i uprostřed ledna.
Roztoči v textiliích Roztočům se daří hlavně v ložnici – v matracích, polštářích a lůžkovinách. Pro to, abyste se jich zbavili, pomáhá udržovat vlhkost v nižších hodnotách, pravidelně prát povlečení a omezit lapače prachu .
V zimě se to doma hemží prachem, který dýcháme. Foto: Freepik Plísně a vlhkost Plíseň nevzniká náhodou, potřebuje vlhko a problémové místo. Typicky jde o koupelnu, kuchyň, rohy u oken či o špatně větrané šatny. Klíčem je řešit vlhkost včas. Může se objevovat i v místnostech, kde se nedostatečně topí.
Zvířecí alergeny Citlivým lidem mohou dělat potíže hlavně kožní šupinky a sliny, které ulpívají na sedačce, koberci i oblečení. V zimě bývá zvíře častěji s vámi v jedné místnosti, takže jste alergenům vystaveni ve větší míře než v létě. Podobné problémy může hravě pomoct vyřešit čistička vzduchu , případně i parní čistič, pomocí kterého můžete podobná místa pravidelně čistit a dezinfikovat.
Dráždivé látky, které alergii napodobují Suchý vzduch, kouř, intenzivní vůně, čisticí spreje nebo prach z úklidu umí vyvolat podobné projevy jako alergie . Nejde vždy o alergickou reakci, ale výsledek může vypadat skoro stejně.
Jak poznat, že nejde o nachlazení Alergická rýma často naskočí krátce po kontaktu se spouštěčem. Typické je svědění v nose, na patře nebo v očích, opakované kýchání v sériích a čirá vodnatá rýma. Oči mohou slzet a být zarudlé, nos je podrážděný a člověk má tendenci si ho pořád mnout, protože svědí. Potíže se navíc často vrací ve stejných situacích, například po ustlání postele, vysávání, pobytu v ložnici nebo po kontaktu se zvířetem.
Roztoči se mohou hromadit i v lůžkovinách, což vede k rýmě, pocitu sucha v nose i nepříjemnému svědění. Foto: Freepik U běžné virózy bývá průběh jiný. Nástup je spíš pozvolný, postupně se přidá škrábání v krku, bolest svalů, zimnice nebo zvýšená teplota. Rýma často během pár dní zhoustne a může změnit barvu, ucpe se nos a více bolí hlava. Místo svědění převažuje tlak, únava a pocit, že vás to celé láme.
Vodítkem je i délka trvání . Pokud se potíže táhnou týdny bez typických příznaků infekce a zlepšují se, když změníte prostředí nebo uděláte režimová opatření, alergie je pravděpodobnější. Pokud naopak příznaky odezní během zhruba týdne a doprovází je celková schvácenost, častěji jde o virózu.
Léky a kdy začít řešit alergologa U mírných potíží pomáhají volně dostupná antihistaminika a pravidelná nosní hygiena. U výrazněji ucpané nosní sliznice bývají základem kortikosteroidy, účinek se často naplno projeví až po několika dnech pravidelného užívání.
K lékaři jděte, pokud se potíže vrací celé týdny , budíte se kvůli nosu, pískáte při dýchání, máte tlak na hrudi nebo se příznaky zhoršují navzdory režimu.
Zdroje: Autorský text, redakce Kapitalio.cz , NHS.uk, CDC.gov, EPA.gov, NIH.gov; Náhledová fotografie: Freepik
The post Zimní alergie: Proč nám ani v zimě nedá pokoj a proč nás nejčastěji trápí doma? first appeared on Kapitalio .