2 min

Začíná astronomické jaro, odpoledne nastane jarní rovnodennost

Sdílet

Dnes začíná astronomické jaro. Slunce se dostává nad rovník, dny se prodlužují a postupně začínají převažovat nad nocí. Příroda se pomalu probouzí ze zimního spánku, a i když počasí ještě může překvapit, více světla bude v dalších dnech patrné.

ilustrační foto

Zdroj: Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech

Dnes přesně v 15:46 nastává jarní rovnodennost, chvíle, kdy se Slunce dostane nad zemský rovník a na severní polokouli začnou převažovat delší dny nad nocí. I když se často říká, že jsou v tento den noc a den stejně dlouhé, ve skutečnosti je den o několik minut delší. Může za to lom světla v atmosféře i fakt, že Slunce nevnímáme jako bod, ale jako kotouč.

Proč je den při rovnodennosti delší než noc? I když se mluví o „rovnodennosti“, den ve skutečnosti trvá o několik minut déle než noc. Důvodem jsou dva jevy:
Lom světla v atmosféře – sluneční paprsky se v atmosféře ohýbají, takže Slunce vidíme na obloze dříve při východu a déle při západu, než kde se skutečně nachází.
Slunce jako kotouč – nevnímáme ho jako bod, ale jako disk. Za východ Slunce se považuje okamžik, kdy se nad obzor objeví jeho horní okraj, nikoliv střed.
Díky tomu je den přibližně o 8 až 10 minut delší než noc.

Proč už rovnodennost není 21. března?

Možná si pamatujete, že jaro začíná 21. března. Dnes už to ale většinou neplatí. Nejčastěji přichází o den dříve, tedy 20. března, a v budoucnu se může posunout dokonce i na 19. března.

Důvod je astronomický. Země oběhne kolem Slunce za zhruba 365 dní, 5 hodin a 49 minut. Kalendář ale počítá jen s celými dny, a tak se tento „zbytek času“ postupně sčítá. Přestupné roky sice rozdíl vyrovnávají, ale ne úplně přesně. Výsledkem je právě posun dne, kdy nastává rovnodennost.

S příchodem jara nás čeká ještě jedna pravidelná změna. Přechod na letní čas jako vždy přijde na konci března, kdy v noci ze soboty 28. na neděli 29. března místo dvou hodin ráno budou už tři. Znamená to sice o hodinu kratší noc, ale naopak delší světlé večery, které většina lidí vítá.

S příchodem jara se pojí i řada lidových pranostik, které vystihují proměnlivé březnové počasí i postupný konec zimy. Znát můžete například Březen – za kamna vlezem, duben – ještě tam budem. Podobně i rčení Březnové slunce má krátké ruce, ale dlouhý kabát nebo Březnové slunce od nohou studí varují, že jarní slunce sice láká ven, ale zima se ještě úplně nevzdala.

Reklama

Další články z Budějcká Drbna

Tento článek byl publikován ze zdrojů Budějcká Drbna

Články z Budějcké Drbny přinášejí aktuální dění z Českých Budějovic a celého Jihočeského kraje. Věnují se tématům, která přímo ovlivňují život místních obyvatel – od politiky, dopravy a školství přes kriminalitu až po kulturu, sport a každodenní zajímavosti z regionu. Obsah je čtivý, svižný a...

Začíná astronomické jaro, odpoledne nastane jarní rovnodennost

„Přispějte nám na další úder,“ žádá skupina, která má stát za požárem haly v Pardubicích

„Dluhy padnou na mě,“ zoufá si maminka zesnulé influencerky Dominiky Elischerové

Klempíř popřál Schillerové k narozeninám bizarním videem: Lidé nemohou uvěřit, že tak tragický výkon předvedl muzikant

Podoba, která bere dech. Schneiderovou s Holubem v seriálu vystřídaly jejich vlastní děti

Jak vysoký cholesterol byste měli mít ve 40, 50, 60 letech. Češi věří blbostem a doplácejí na to