4 min

Studie odhalila, kolik kroků denně musíte ujít, abyste se uchránili před demencí

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Někdy se zdá, že nejjednodušší věci v životě bývají ty nejúčinnější. V době, kdy se z každé strany ozývají rady o zázračných dietách, speciálních cvičebních programech a doplňcích pro jasnější mysl, se ukazuje, že klíč k dlouhodobému zdraví mozku může ležet doslova pod našima nohama. Stačí chodit. Dostatečně svižně, ale také dost často na to, aby tělo i hlava nezapomněly, k čemu jsou určeny.

Muž na přechodu

Zdroj: Shutterstock

Vědci už desítky let upozorňují, že pravidelná chůze prospívá srdci, svalům i náladě. A přestože se často mluví o magickém čísle 10 000 kroků denně, dlouho se nevědělo, zda má tento cíl skutečně vědecký základ, nebo jestli jde spíš o marketingovou legendu. Až v roce 2022 přinesla odpověď rozsáhlá studie publikovaná v odborném časopise JAMA Neurology, která analyzovala pohyb více než osmasedmdesáti tisíc Britů ve věku mezi čtyřiceti a sedmdesáti devíti lety. Všichni účastníci byli na začátku studie zdraví, bez příznaků demence či jiných vážných onemocnění. Po dobu tří let nosili zařízení, která přesně zaznamenávala počet jejich denních kroků i tempo chůze. Poté byli dalších sedm let sledováni, aby se zjistilo, ukolika z nich se v průběhu času rozvinula Alzheimerova choroba nebo jiný typ demence.

Výsledky překvapily i samotné výzkumníky. Ukázalo se, že už kolem 3 800 kroků denně dokáže snížit riziko vzniku demence o pětadvacet procent. A ti, kteří zvládli přibližně 9 800 kroků denně, tedy něco málo pod desettisícovou hranicí, snížili riziko dokonce o polovinu. Další zvyšování kroků už nepřinášelo další výrazné zisky. Jinými slovy, mozek nepočítá na krokoměru donekonečna, důležitější než číslo je samotný pravidelný pohyb.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Thor bez kladiva, Chris Hemsworth pomáhá svému otci zvrátit děsivou diagnózu

Tempo, které chrání mozek

Ještě zajímavější než samotný počet kroků byl faktor intenzity. Ti, kteří se pohybovali svižněji, tedy zvládali kolem čtyřiceti kroků za minutu nebo více, měli lepší výsledky než ti, kdo jen pomalu přešlapovali. Power walk, jak se rychlá chůze někdy nazývá, měl na mozek doslova posilující efekt. Lidé, kteří chodili denně asi půl hodiny v opravdu svižném tempu, měli až o šedesát procent nižší riziko rozvoje demence než ti, kteří se hýbali jen občas.

Autoři studie, mimo jiné Dr. Matthew Ahmadi z Univerzity v Sydney a Dr. Borja del Pozo Cruz z Univerzity v Dánsku, se shodují. Čím pravidelnější a svižnější chůze, tím lépe. Ale i menší počet kroků má smysl. Jak říká del Pozo Cruz: „Pro méně aktivní lidi může být cíl kolem čtyř tisíc kroků denně velmi realistický, a přitom přináší znatelný přínos pro zdraví mozku.“

Proč to funguje

Demence, nejčastěji Alzheimerova choroba, je jedním z největších zdravotních strašáků současnosti. Ovlivňuje miliony lidí po celém světě a zatím neexistuje lék, který by dokázal nemoc vyléčit. O to důležitější jsou strategie, které mohou její nástup oddálit. A právě chůze patří mezi ty nejslibnější.
Při chůzi se zlepšuje krevní oběh, do mozku proudí více kyslíku a živin, zvyšuje se produkce neurotrofických faktorů, které podporují růst a regeneraci mozkových buněk. Pravidelný pohyb navíc snižuje krevní tlak a hladinu cukru v krvi, oba faktory úzce spojené s rizikem demence. Chůze také pomáhá tlumit stres, zlepšuje spánek a podporuje vytváření nových neuronových spojení, zkrátka udržuje mozek v tréninku.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

5 způsobů, jak zařadit více kroků do běžného dne: Zapomeňte na výtah a hovory z gauče

Zdraví mozku neovlivňuje jen počet kroků, ale i to, kolik času trávíme vsedě. Dlouhé hodiny před obrazovkou, ať už v práci nebo doma, snižují průtok krve mozkem a vedou k únavě i zpomalení kognitivních funkcí. Krátké přestávky na protažení nebo krátkou procházku mohou mít překvapivě silný efekt. Nejde přitom o sportovní výkon. Mnoho účastníků studie nebyli aktivní běžci, ale obyčejní lidé, ti, kteří chodí pěšky do práce, na nákup nebo venčí psa. A právě v tom spočívá síla výsledků, benefit z pohybu je dosažitelný pro každého.

Každý krok má smysl

Výzkumy opakovaně ukazují, že mozek není pasivní orgán odsouzený k postupnému úpadku. Reaguje na prostředí, výživu i pohyb. Lidé, kteří zůstanou fyzicky aktivní, si často uchovávají bystrost i ve vyšším věku. Přitom nejde o žádnou náročnou rutinu – 3 000, 5 000 nebo 8 000 kroků denně zvládne většina lidí bez zásadní změny životního stylu. Je to spíš o rozhodnutí, místo výtahu zvolit schody, místo krátké jízdy autem dojít pěšky, místo pasivního odpočinku se zvednout a projít. Tyto drobnosti se v čase sčítají, a mozek je, zdá se, umí ocenit.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Vědci našli jeden z nejlepších a nejzábavnějších prostředků proti demenci

Možná to zní obyčejně, ale právě v obyčejnosti se skrývá kouzlo. Chůze je zdarma, nenáročná, nevyžaduje speciální vybavení. Umožňuje nám přemýšlet, dýchat, vnímat svět kolem sebe. Je to pohyb, který spojuje tělo a mysl. A když k tomu přidáme fakt, že může pomoci oddálit jednu z nejzávažnějších nemocí naší doby, stává se z ní něco mnohem víc než jen každodenní rutina, stává se prevencí, terapií i meditací zároveň. Takže až příště zvednete hlavu od počítače a uvidíte slunce, využijte tu chvíli. Možná právě těch pár stovek kroků navíc bude investicí, která se vašemu mozku vrátí za několik let, v podobě jasnější paměti, lepší nálady a delšího života bez demence.

Zdroje: Jama Network, Harvard Health, Alzinfo, BBC

Související články

Reklama

Další články z Žena-in.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů Žena-in.cz

Články ze Žena-in.cz přinášejí osobitý, často velmi otevřený pohled na ženský svět v celé jeho šíři – od vztahů, rodiny a domácnosti až po aktuální společenská témata nebo osobní zkušenosti. Jejich silnou stránkou je autenticita, blízkost a schopnost otevřít i citlivá témata s lidskostí, empatií...

Studie odhalila, kolik kroků denně musíte ujít, abyste se uchránili před demencí

„Nakonec se to stane.“ Experti popisují možný obrat v české politice

Od televizní ikony k těžkým životním ranám. Saskia Burešová ustála dluhy i ztrátu manžela

Záhada z Podolí. Kam zmizel devítiletý Honzík?

Tyhle polibky změnily dějiny filmu. Některé byly žhavější než celý zbytek příběhu

Nejsem líný, jsem freeze. Je polyvagální teorie krásnou myšlenkou, nebo jen přehnaně prodaným příběhem?