3 min

Saharský prach změní barvu nebe. Březen přinese slunce i ranní mrazy

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Česko zasype saharský prach. Auta tentokrát zůstanou čistá, obloha ovšem ztratí modrou barvu a ochladí se. Následující březnové týdny přinesou ranní mrazíky.

Saharský prach míří k nám

Zdroj: FOTO:Mineralysk, CC0, via Wikimedia Commons

Nebe nad střední Evropou brzy ztratí svou obvyklou azurovou barvu a získá matný šedivý nádech. Konec února přivádí nad území České republiky saharský prach. Situace se vyvine překvapivě jinak ve srovnání s nepříjemnými zkušenostmi z minulých týdnů. Tuzemští meteorologové přesně popsali nadcházející dny a potvrdili velmi specifický dopad na životy běžných obyvatel.

Nečekaná úleva pro motoristy

Jemný písek ze severozápadní Afriky právě cestuje po okraji rozsáhlé tlakové výše a nedělní proudění ho donese přímo nad české území. Není se však čeho obávat. „Srážky neočekáváme víceméně žádné, jen opravdu s malou pravděpodobností slabé během neděle, takže nečekáme, že by se dostával ve srážkách jemný saharský písek i na zem. O čistotu vašich oken a kapot aut se tak nemusíte bát,“ uvedli zástupci ČHMÚ pro TN.cz.

Mikroskopická zrnka prachu tentokrát zůstanou vysoko v atmosféře a nenapáchají žádné viditelné materiální škody. Lidé v klidu nechají svá vozidla zaparkovaná venku bez jakýchkoliv obav ze žlutohnědého povlaku na karoseriích.

Ztráta sluneční energie

Přítomnost milionů prachových částic ve vysokých vrstvách ovzduší viditelně změní vizuální charakteristiku blížících se dnů. Sluneční paprsky tvrdě narazí na tuto neviditelnou překážku a ztratí podstatnou část své obvyklé hřejivé síly. Obloha zcela potlačí zářivé barvy a získá mnohem chladnější odstín.

„Zejména odpolední maximální teploty v neděli, ale i v pondělí, mohou být mírně nižší. A obloha také nebude tak modrá,“ potvrdili meteorologové pro TN.cz. Přirozené filtrování přímého slunečního svitu logicky srazí hodnoty na venkovních teploměrech o několik cenných stupňů směrem dolů.

Tuzemští obyvatelé si tak na pravé jarní teplotní rekordy musí ještě nějakou chvíli počkat. Mohutné proudění ohřátého vzduchu od jihu narazí na pevnou bariéru vytvořenou tisíce kilometrů daleko v nehostinné poušti. Tyto atmosférické jevy formují podobu středoevropského počasí naprosto spolehlivě a mění každodenní realitu.

Březnový vývoj slibuje obrovskou proměnlivost

Konec meteorologické zimy plynule přejde do typicky aprílového nastavení. První březnová dekáda ukáže polojasnou oblohu, kterou po ránu lokálně zkomplikují husté mlhy nebo nízká vrstevnatá oblačnost. Odpolední maxima často vyšplhají až na příjemných čtrnáct stupňů Celsia. Na vrcholcích hor se drží mrazivé podmínky a občasné sněhové přeháňky plynule doplňují ranní teploty pod bodem mrazu. Meteoroložka Dagmar Honsová na svém Instagramu detailně rozebrala celý březnový vývoj a potvrdila přesné hodnoty ranních mrazíků až do minus dvou stupňů.

Souboj oblačnosti a jarního slunce

Polovina měsíce března beze zbytku naváže na silně proměnlivý trend a nabídne časté výkyvy. Hustá oblačnost se bude pravidelně střídat s polojasným nebem a vydatné dešťové přeháňky agresivně naruší občasné slunečné dny. Horská střediska počítají se sněhovými srážkami a milovníci zimních sportů tam najdou solidní podmínky, přestože odpolední hodnoty v nížinách dosáhnou velmi slibných patnácti stupňů Celsia.

Druhá polovina sledovaného období následně přinese očekávaný úbytek oblačnosti a celkové zklidnění srážkové aktivity. Nížiny konečně naplno pocítí sílu jarních paprsků a postupné oteplování krajiny.

Návrat srážek na konci měsíce

Závěrečná třetina března přinese opětovný a velmi citelný nárůst dešťové činnosti na celém území republiky. Oblačná obloha plně převezme kontrolu nad slunečnými dny a deštníky se znovu stanou naprosto nutnou součástí každodenní výbavy obyvatel na cestách do práce.

Ranní teploty zaznamenají pozvolný růst a bezpečně se usadí kolem šesti stupňů. Noci provázené teplotami pod bodem mrazu budou čím dál méně časté. Odpolední teplotní maxima naopak zůstanou stabilně uzamčena na hodnotě patnácti stupňů Celsia. Deštivý a zachmuřený charakter konce měsíce přesně odpovídá dlouhodobým klimatickým normálům pro střední Evropu.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Betterlife.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (instagram, tn.nova).

Reklama

Další články z BetterLife

Vztek a bezmoc na Makarské. Chorvatské obce začaly nemilosrdně zabavovat ručníky, chtějí řešit i komerční lehátka

Rumové pralinky, které provázely české Vánoce i oslavy, se už nedají koupit. Bonboniéra zmizela z regálů před třemi lety

Výroba oblíbených rumových pralinek před lety potichu skončila. Nedostupnost známé pochoutky řeší nenáročný...

Chalupáři: Osud orchestrionu, platy hvězd a zájem o chalupu

Komediální seriál Chalupáři doprovázely propastné rozdíly v platech herců a potíže s komparzem. Zákulisí...

Tvrdý střet s moravskou realitou. Místní slang funguje jako tajný šifrovaný kód

Běžná konverzace na Moravě občas připomíná cizí jazyk. Lokální nářečí se liší natolik, že dorozumění mimo...

Každé ráno stejné jídlo. Dara Rolins prozradila, proč už deset let nemění své snídaňové návyky

Zpěvačka Dara Rolins si udržuje skvělou postavu díky přísným návykům. Její ranní rutina se nemění už celé...

Tento článek byl publikován ze zdrojů BetterLife

Magazín se zaměřuje na zdraví, výživu, pohyb i duševní pohodu. Přináší články o zdravém stravování, cvičení, prevenci nemocí, ale i o osobním rozvoji, relaxaci a každodenních návycích, které pomáhají žít vyrovnaněji. Obsah kombinuje praktické tipy s inspirativními texty – od receptů přes...

Saharský prach změní barvu nebe. Březen přinese slunce i ranní mrazy

Český film Volklore režisérky Viktorie Štěpánové získal studentského Oscara

Východoněmecká krasobruslařka Wittová byla sledována Stasi od sedmi let. Tajná policie zapisovala i detaily intimního života

Země, kterou svět odmítá uznat: Sealand přežil střelbu, převrat i útok žoldnéřů

Holýma rukama a dláty vytesali do skály úchvatný chrám. Stojí už 1200 let

„Chtěl jsem proskočit oknem,“ přiznal Vavřinec Hradilek. Vážnou diagnózu odhalila bolest hlavy